Al Capone je zřejmě nejslavnější mafián 20. století. Příběh jeho zázračného finančního vzestupu postaveného na nelegální výrobě alkoholu v době prohibice a současně jeho uvěznění, způsobené víceméně drobným daňovým únikem, jsou předmětem debat i sto deset let od jeho narození. Jaký skutečně byl tento potomek sicilských přistěhovalců do Spojených států?
V době, kdy nastoupil do parníku neapolský holič Gabriele Capone, se italská vláda zbavovala hladových krků. V březnu 1894 se Gabriele s ženou Teresinou ocitli v neworleanské East Side, kde už mafie úřadovala. Zakrátko se Gabriele Capone přestěhoval do New Yorku a 17. ledna 1899 přivítal novorozeně: Alphonse Gabriela Capona, jenž vstoupil do dějin jako Al Capone.
I zde už živnostníci, kteří odmítali "péči" ctihodných mužů, jak si mafiáni říkali, našli ráno prádelnu či pekárnu bez oken. Příště jejich obchody lehly rovnou popelem. Později, když kmotři získali seznamy boháčů, uplatnili svou vyděračskou specializaci. Zdejší policejní muzeum má sbírku vyděračských dopisů. Všechny se vyznačují chabou angličtinou a cynismem. Například: "Museli jsme, a to nás bolí, vzít Vašeho chlapce dnes ráno v deset hodin. Všechno, co chceme, je to, aby klouček mohl sám najít cestu domů. Jistě si ceníte jeho života a dáte, prosíme, pět tisíc dolarů tomu, kdo náhodou půjde kolem Vašeho domu!"
ZJIZVENÁ TVÁŘ
Metropole východu rychle rostla. Hluk vozů tažených koňmi vystřídalo řinčení tramvají a "železných drah" pod ulicemi. Tak prudká konjunktura potřebovala vzdělané hlavy. Jenže Al Capone musel ve 14 letech školu opustit, protože přizabil učitelku. Pouliční gang živící se krádežemi Ala přijal. Záhy ho zaměstnal kmotr Frankie Yale (v Itálii Uale). V New Yorku vytvořil základy budoucí Cosy Nostry (v překladu Naše věc). Ala zaměstnal jako vyhazovače v jednom ze svých barů. Tam také v červnu 1917 přišel budoucí kmotr kmotrů ke svým jizvám na levé tváři, podle nichž dostal přezdívku Scarface (Zjizvená tvář). V příštím roce se Al oženil s Irkou Mary Coughlinovou a v prosinci 1918 se jim narodil syn Albert, zvaný Sonny.
Část městské policie s kmotry spolupracovala, obchodníci platili za ochranu a všechno běželo jako po másle. Jen pohrdání, které jim Amerika uštědřovala, trvalo. Kmotr Yale zjednal nápravu založením Sicilského svazu a jmenoval se jeho prezidentem. Jeho rival z Chicaga, John Torrio, právě hledal mafiána "bez závazků". Svaz v New Yorku doporučil tehdy jen malého lotříka, který zastřelil pouze dva lidi. Al putoval do chicagské mafie, jež měla v té době 800 členů. Jeho zevnějšek, poněkud odulé rty a lstivý úsměšek měly stačit k tomu, aby se od něho rozumní lidé drželi stranou.
ELDORÁDO OPILCŮ
V prvních měsících po první světové válce se heslem dne v USA stala emancipace, ať šlo o sex, či o hlasovací právo žen. Byla to reakce na značně pokrytecký idealismus a předválečnou prudérii. A stále častěji se ozývalo, že metla společnosti, která stála u kolébky Ameriky, musí zmizet.
Největším nepřítelem té metly - pivařů - byla Carry Nationová. Organizovala oddíly žen, složené převážně z manželek notoriků, jež přicházely do hospod jako ufňukané dívky Armády spásy a v rozhodující chvíli pak vytáhly sekery ukryté v záhybech šatů. Po jejich nájezdech nezůstal v kraji ani jeden bar. A ženy prosadily pod vedením Esther Morrisové právo zasedat v soudních tribunálech. Opilce trestaly tak nemilosrdně, že se strachem chvěli i tvrdí muži. Působily i mezi členy Kongresu a s ženskou sveřepostí přinášely petice.
Nakonec vyhráli odpůrci rumu a od 17. ledna 1920 zavedla vláda prohibici - nařízení zakazující vyrábět, dovážet a prodávat na území USA alkoholické nápoje. Jenže záhy se symbolem odporu proti prohibici staly speakeasies, tajné výčepy. Éra, již Liga abstinentů triumfálně označila za období nezkaleného myšlení, se změnila v eldorádo opilců. Za první rok vypili Američané miliardu galonů silných alkoholických nápojů (jeden galon v USA = 3,785 l).
PROTI PISÁLKŮM
Kmotr Torrio s Caponem mezitím zavraždili posledního soupeře a vypracovali plán ilegální výroby alkoholu. "Johnny," říkal mu Capone, "tvoje myšlenky jsou hodny světce a muže šťastného zítřku." Výkonnou moc ovšem získal Capone.
Třiadvacetiletý Al obnovil spolupráci s představiteli města, od nichž jako první laskavost žádal, aby "zavřeli hubu těm pisálkům". Gangstera totiž pobouřil článek v Chicago Daily News, kde čteme: "Bez vědomí pana Torria se nikdo nesmí vměšovat do politiky. V opačném případě musí Torrio nutně užít vraždy, jak se často stává. Torriův náměstek stojí natolik mimo zákon, že je i pro nás velmi nebezpečné uvádět jeho jméno. Koneckonců policie i soudy vědí, kdo to je!" Věděli to i chicagští občané, ale touha po alkoholu je začala s Caponem sbližovat.
Capone se maskoval jako obchodník s nábytkem. Uvnitř jeho starožitnictví ve Wabash Avenue 2220 nebylo nic krom rozbitého piana, dvou židlí a stolu. Pokud někdo do obchodu zavolal, dostal nevrlou odpověď: "Máme zavřeno!" Al potřeboval jen dopisní papíry s firmou jako důkaz společenského postavení.
Angažoval asi tisíc pomocníků zabývajících se výhradně ilegální výrobou alkoholu. Brzy zřídil lihovar produkující denně osmdesát tisíc litrů. Jeho továrna zabírala horní patra slévárny Illinois Iron Company. Za vraty se štítkem Továrna na laky se měnila břečka z brambor, kukuřice a melasy v "nejlepší likéry", které doslova zabíjely pijáky.
DEMONSTRACE SÍLY
Al vybavil i byty italských přistěhovalců destilačními aparáty a brzy v každé kuchyňce něco bublalo. Všichni měli zkušenosti ze starých domovů, jak vyrobit víno, i když nikdy nespatřilo zrníčko hroznu.
Porušování zákona se stalo veřejným tajemstvím a Capone za potlesku mnoha lidí slavnostně zahajoval provoz v nových restauracích. Ostatně v okrsku Cook byl zvolen zástupcem šerifa! Také bylo třeba zabít několik lidí a jiným umožnit, aby v hospodě spatřili třeba mrtvolu O´Connora bez hlavy. I policisté na první pohled zjistili, že něco takového dokáže jen brokovnice.
Po takové demonstraci síly obchod opět klapal a potíže se neprojevovaly ani v nevěstincích. A Al myslel i na budoucnost. Vyzval automobilový průmysl, aby mu učinil nabídku na nejlepší pancéřovanou limuzínu, která se ničím nesmí lišit od běžného modelu. Nejbezpečnější vůz mu nabídla firma General Motors. Capone zatím dál demonstroval svou nedotknutelnost. Třeba Joeu Howardovi vzal míru na rakev úmyslně před třemi svědky.
DEN ZAMILOVANÝCH
Al v průběhu let vládl tak krvavě, že se lekli i jeho poručíci. K lidem, jež dal zavraždit, patřilo, jak sám pyšně říkal, asi deset prominentů. Mezi žijícími ale bylo pořád dost nepřátel. V jejich čele umíněně setrvávali šéfové nově posílených gangů Weiss a Moran. Připomněli se Alovi pomstou na nejcitlivějším místě.
Paní Caponová mohla být se svým manželem léta spokojena. Až do dne, kdy se seznámil s June Frenellovou. Zamilovaný bandita zařídil jejímu otci v New Orleansu obchod s ojetými automobily a June daroval byt v Chicagu a před dveře postavil osobní stráž. Jednoho rána však našla komorná svou paní v ložnici mrtvou.
Po této události Capone na několik dnů zmizel. Proč by utíkal - říkali lidé -, kdyby právě on nebyl vrahem? Pomsta vyšla. Ale po týdnu policie oznámila, že Capone má alibi, a našla svědky, kteří viděli, jak v den vraždy z bytu Frenellové odcházeli dva muži s velikými zavazadly. Do kufrů uložili tělo strážce, jenž Caponovu lásku hlídal. Záhy zemřeli - a předtím hodně trpěli.
Capone opět klidně žil střídavě v luxusním hotelu, v soukromém paláci na kraji Chicaga a v rodinné vile o čtrnácti pokojích v zátoce Biscayne. Pokaždé snídal v novém hedvábném pyžamu.
Alkohol na Nový rok 1928 opět zatemnil mysl konkurenčního šéfa Morana. Trápila ho žízeň a skutečnost, že Capone je vládcem podsvětí moc dlouho. První útok zahájil v restauraci Tonyho Antona, v níž Al sedával u oblíbených bifteků. Ke dvěma dalším pokusům o likvidaci kmotra kmotrů se také odhodlal Pletichář Drucci. Místem Caponova posledního vydechnutí měla být herna lázní Hot Springs. Avšak rozčilený Drucci, který mu chtěl tolik dopřát věčného odpočinku, se z osmi metrů netrefil.
POCUCHANÉ NERVY
Monotónní příběhy s atentáty a okázalými pohřby ničily Caponovi už beztak pocuchané nervy. Zřídil si proto novou stálou výzvědnou službu, která ho měla informovat o všem, co se proti němu chystá. A chystalo se toho dost. První, kdo přijal lákavou nabídku zabít Capona, byl Antonio Torchio, nejlepší pistolník newyorského mafiánského kmotra Luciana. Železničáři za chicagským nádražím se podivovali jeho skrčené poloze a policie tvrdila, že Torchio zemřel hned, jak vystoupil z vlaku. Klíčem k rozluštění záhady byla pěticentová mince v jeho dlani. Penízek svírali v rukou i další zájemci o zastřelení Capona.
Tímto záručním listem značkoval své oběti Jack Strojní puška McGurn. Jeho jméno v historii zapadlo, ale patřil k největším gangsterům. Na Caponův příkaz zastřelil šest lidí a dva policejní důstojníky, což uvedlo do rozpaků i značně zkorumpovanou městskou správu. Nepodplatitelný nový velitel chicagské policie zformoval oddíl z bývalých účastníků první světové války. Obyvatelé města nevycházeli do ulic, obchodníci stáhli rolety a školy vyhlásily prázdniny. Pět set mužů policejních a vojenských oddílů válčilo s tisícem ozbrojených mafiánů. A navíc Capone učinil rozhodnutí: zničit zbytky klanů kmotra Morana. Následoval masakr na den svatého Valentýna. Caponovi zabijáci převlečení za policisty zastřelili sedm mužů Moranovy party.
ZNEPOKOJENÝ PREZIDENT
Capone nevěnoval pozornost zprávě, v níž se pravilo, že guvernér státu Illinois chce v Chicagu udělat pořádek. Tím méně ho zajímalo rozhodnutí Nejvyššího federálního soudu, že se musí odvádět daně i z nelegálních příjmů. Toto rozhodnutí se stalo zbraní proti Alu Caponovi. Navíc prezident Hoover pověřil šéfa státní pokladny Andrewa Mellona, aby veřejného nepřítele Capona dostal do vězení. Ministr věděl, že prezident zná kmotra osobně.
Hoover také často vzpomínal na bezesnou noc, kterou mu Capone přichystal v Miami. Nikdo Hoovera neupozornil, že má v blízké vile za souseda Ala. Kmotra jako každou noc navštívili kamarádi a začali se bavit. V přítomnosti rozjívených prostitutek pak celou noc vystřelovali z koltů "srdíčka" do barelů od nafty.
Říše zločinu se bortila i zevnitř. Caponova náměstka Loverdu zastřelili v hospůdce U šilhavého psa. A pak zlobili muži ze sicilského Svazu. V podvečer 7. května 1929 přišli na pozvání do Alovy soukromé restaurace. Společně pojedli a potom kmotr povstal. Upřel pohled na nejvzácnější kusy z Unione Siciliano: "Tak vy si myslíte, že nic nevím. Pokládáte mě za blbce ...," a číšník mu podal baseballovou pálku. První strašný úder patřil Scallisovi. Pak obešel stůl a umlátil dva další hodnostáře, jež k židlím přibil strach.
Po krvavém banketu odnesli číšníci rozbité skleničky, odklidili mrtvoly a kmotr svolal poradu právníků. Za několik dnů se k hotelu President v Atlantic City přibližovaly desítky aut z mnoha měst USA. Mafie, od konference nazývaná Cosa Nostra, dostala stabilnější základy. Kmotři ustavili národní komisi, vlastní soud, popravčí četu a výbor pro podplácení.
Sněm skončil a kmotři se rozjeli domů. Jen Al se chvěl strachy. Děs ho cestou zahnal až k šerifovi ve Filadelfii. Slušně pozdravil a oznámil, že on a jeho přítel Frank Rio jsou ozbrojeni samopaly, což zákon nedovoluje. S něčím podobným se šerif ještě nesetkal. Důvod k Alovu rozhodnutí spočíval v telefonickém rozhovoru. Caponovi totiž volal Guzik: "V každém městě, přes které ze sněmu pojedete, čekají zabijáci chtiví padesáti tisíc dolarů za vaše odstranění. Nelze projet!" Capone chtěl úklady přečkat ve vězení.
Soudce informovaný o rozhodnutí Washingtonu vést tvrdý boj proti mafii přidal něco k obvyklým devadesáti dnům. Al byl ve vězení od 16. května 1929 až do 17. března 1930. Dál ovšem z přepychové cely řídil podsvětí. Po propuštění zapomněl na prezidenta USA. Zato Hoover na Capona myslel a nařídil frontový útok. Kapitán Elliot Ness musel nejdříve odmítnout výhrůžky a pak nabídky Caponova vyslance, že každý člen policejní skupiny, který přestane s pátráním, dostane tisíce dolarů.
ROZHODL BERŇÁK
Berní úřad odhadoval Caponův roční příjem na dvacet miliónů dolarů. Později se zjistilo, že prodej alkoholu, vydírání a nevěstince mu vynášely stovky miliónů. Úředníky roky hnětlo, že ho nedokážou přimět k placení daní. Jenže Capone pod svým jménem nic nevlastnil. V Chicagu se objevil úředník finanční kontroly Mike Lepito a pod rouškou tajemství o sobě rozhlašoval, že po něm pátrá policie. Hrál svou roli tak přesvědčivě, že mu mafie uvěřila a začala s ním spolupracovat.
Konečně mohli vyšetřovatelé prokázat alespoň to, že Al koupil za sto šedesát osm tisíc dolarů vybavení kanceláří a stříbrné příbory. Na tak nákladnou akci to byl hubený výsledek, avšak stačil k tomu, aby Capone byl obžalován. Mistr triku stál 16. července 1931 před soudem: "Těm chlapům z poroty dejte milión, prokurátorovi a řediteli berňáku olovo!" Neessova skupina vraždám zabránila, avšak kmotrův advokát předal peníze porotcům. Jenže šéf soudu Wilkerson dal v poslední chvíli porotce vyměnit. Znalci došli k závěru, že vlastnil nejméně 1 038 666 dolarů, z nichž nezaplatil ani cent. Rozsudek ... jedenáct let vězení. Kmotr napůl v mrákotách učinil poslední pokus k získání svobody. "Pomůžu spravedlnosti, vypátrám unesené!" Soudce se ale obrátil k šerifu Laubenheimerovi: "Kdy můžete odsouzeného dopravit do vězení?"
"Ihned, Vaše Ctihodnosti."
Poslední slovo měl Capone opět ve svém stylu. "Ve všech, co tu jste, bude hodně děr!"
Na pobyt ve vězení si nestěžoval. Všechno bylo O. K., hrál tenis a na elektrickém křesle pořádal konference do dne, kdy se o životě vězně číslo 70886 dozvěděl Hoover a nařídil, aby Capona přeložili do ostrovní káznice Alcatraz u San Franciska.
PÁD ŘÍŠE
Zde platila zásada držet vězně v kondici, která jim ani nedovolí pomyslet na útěk. Ještě dnes si mohou návštěvníci trestnice (od roku 1963 turistické atrakce) přečíst polední menu: celé smažené kuře, brambory, husí drůbky ... Brzy se však Capone dočkal hladovky. Jeho pobyt ve vězení začal spadat do údobí častých únosů dětí a vraždy syna miláčka Ameriky pilota Lindbergha. Rooseveltova Amerika chtěla nejbrutálnější zločince izolovat. Skončilo hodování, stavitelé změnili společné prostory v samovazby.
Jeho náhlá poslušnost vůči strážcům ho mezi vězni připravila o vůdčí postavení. V červnu pětatřicátého mu dokonce Jim Lucas vrazil do zad nůžky vězeňského holiče. Capone pokus o vraždu přežil. Zvítězila však venerická nemoc, kterou se nakazil od Řekyně Nioby z vlastního nevěstince.
Zanedlouho prezident Roosevelt navrhl zrušení prohibice. Kongresu adresoval žádost o dvaasedmdesáti slovech. Po třinácti letech zrušil Roosevelt prohibici sloganem: Nová epocha si zaslouží láhev piva pro každého!
Koncem roku 1939, ale to už byl napůl syfilidou zničený, se před mladým starcem otevřely brány. Symbol americké mafie dostal 25. ledna 1947 do péče hrobník miliardářů Thildrick. Kmotři se s Caponem rozloučili na hřbitově Olivet. A co dál? Alkohol nahradily drogy a Ala Capona jeho náměstek Frank Nitti.
Autor je spisovatel
