Solární energetika, eufemismus pro dojení občanů, má nového krále. Poté, co převážně státní firmě ČEZ prodal za pět miliard projekt obřích slunečních elektráren u Ralska a Mimoně, se jím stal nenápadný Martin Shenar (47), dlouholetý vydavatel časopisů Elle či Maxim. „Že nakonec obehrál i mocné ČEZ, je pro něj typické,“ popisuje Shenara jeho bývalý obchodní partner.
Vzestup Shenarovy tajemné firmy s příznačným názvem Amun.Re, což za lepších časů Egypta býval tamní bůh Slunce, byl tak raketový, že údajně zaujal i stále činorodější FAÚ – de facto ministerskou policii Miroslava Kalouska šetřící podezřelé finanční toky politické konkurence. Ještě nedávno totiž Shenar coby spolumajitel firmy Hachette Filipacchi 2000 podnikal v úplně jiném oboru: vydával lifestylové časopisy.
Až v roce 2007 ji prodal Burdě za zhruba půl miliardy korun.
„Překvapilo mě, že se najednou angažuje ve fotovoltaice,“ říká o Shenarově slunečním byznysu jeho dobrý známý. „Je to úplně jiný svět, než v jakém se pohyboval doposud. Některými lidmi, s nimiž teď spolupracuje, určitě pohrdá.“
BOŽÍ ROK
Sedmačtyřicetiletý Shenar začal Elle vydávat (spolu s Antoninem Herbeckem, vulgo Antonínem Herbeckem z Holešovic, dnes vydavatelem konkurenčních lifestylových titulů, s nímž kdysi bydlel v USA v bytě a jemuž později převzal přítelkyni, shodou okolností první šéfredaktorku Elle) počátkem devadesátých let, kdy se do Prahy vrátil po deseti letech z USA; byl to nablýskaný svět módy, modelek a luxusu – nicméně kreativní a víceméně čestná činnost, zvlášť ohledně modelek.
Naopak nejkreativnější na slunečním byznysu je najít volnou, často zemědělskou půdu a zcela ji zastavět tmavými solárními panely připomínajícími kulisy ze sci-fi hororu.
Solární elektrárny jsou také světem lobbistů napojených na politiky včetně ministra financí Miroslava Kalouska (Richard Háva a solární elektrárna v Buštěhradě, již taky koupily ČEZ), kteří vždy vědí, jak lidi za jejich vlastní daně podojit. Za Shenarovým úspěchem tak má například stát i někdejší lahůdkář RaJ, nyní lobbista a majitel módních butiků v centru Prahy Ivo Rittig, ve volném čase též kmotr středočeské ODS. V představenstvu Amun.Re totiž sedí i Rittigův kamarád a vlivný pražský právník Drahomír Šachta, na jehož adrese Shenarova firma i sídlí.
Shenarův bůh Slunce skutečně vzlétl nezvykle rychle. Ještě koncem roku 2009 neměla oficiálně Amun.Re s elektrárnami nic moc společného – nabízela různé služby, včetně realit. Už během roku 2010 se jí ale povedl dvojitý zásah: za velkorysou cenu za megawatt prodala firmě ČEZ nejen projekt obřích solárních elektráren; u energetického gigantu, jehož hlavní vlastností určitě není dobročinnost, si navíc vymohla, že elektrárny i postaví.
Koncem loňského roku, takže ještě stihl vyšší výkupní ceny elektřiny, je ČEZ připojily. Za dva roky práce tak Shenar vydělal podobně jako za patnáct let vydávání mnoha časopisů.
UČTE SE Z WATERGATE
Se Shenarem jsem se sešel v suši restauraci v Dejvicích, kde nyní bydlí. Nepřijel jako typický český miliardář: se čtvrthodinovým zpožděním se v kalhotách s bílými kaňkami objevil na skútru. „Už jsem je takhle koupil,“ odpověděl na mou otázku, jestli doma něco natírá.
Shenar sám nabídl Reflexu informace, když zjistil, že o něm chystáme článek. Několik článků o jeho solárním byznysu totiž vyšlo i v Hospodářských novinách. Bývalý mediální magnát, jenž novináře rád proškolí z toho, jestli viděli americký film o Watergate, takže si po vzoru Carla Bernsteina a Boba Woodwarda vždy ověří informace ze dvou zdrojů, a ne u vlastní fantazie, z nich vůbec neměl radost; dokonce kvůli nim ve stejném listu kontroval inzeráty s vlastními informacemi.
Pravda, zprávy o Shenarově aroganci i chytrosti úplně nepřehánějí. Jako by vám mezi řečí, již nerad končí, říkal, že si o vás myslí, že máte vážný intelektuální deficit. Logicky se mi například snažil dokázat, že v USA není možné získat řidičák na falešné jméno, jak jsem o něm slyšel od jeho někdejšího obchodního partnera (který to měl slyšet od Shenara).
Taky nevidí nic divného na tom, když z vydávání časopisů najednou skočíte do fotovoltaiky. V podstatě jde o stejnou manažerskou činnost; u časopisů sledujete náklad a inzerci, u solárních panelů daňové prázdniny. Na konci vše jen podtrhnete a spočítáte zisk. Kdybyste jako on studovali životopis amerického manažera Leeho Iacoccy, věděli byste, že celý život přebíhal mezi … automobilkami! Navíc Shenar se prý ke slunci dostal úplnou náhodou.
Taky podle něj u nás píší novinové články lidi, kteří o dané věci nic nevědí; takže není nic nezvyklého, když firmy podnikající v Česku sídlí kvůli nižším daním na Kypru. Taky nejde o praní špinavých peněz, z čehož ho má vinit FAÚ, když polovinu vaší firmy, jako v případě Amun.Re, vlastní neznámá firma s jinou kyperskou firmou v zádech.
Těžko říct: FAÚ mlčí jak FAÚ. A dost možná Kalouskova policie opravdu nic nešetří: pro méně klidné spaní totiž úplně stačí, když do éteru nenápadně vypustí, že se vám hrabou v účtech.
NEZTRESTAT BLBÝ STÁT
Přinejmenším v jednom má ale Shenar stoprocentní pravdu: za velkoryse dotovaný svinčík se solárními elektrárnami mohou politici, ne podnikatelé. Ti jen našli další zlatý důl a víc než desettisíckrát (zhruba počet malých i velkých slunečních elektráren u nás) ho vytěžili až na dno. Proč ne: v jistých letech slunce neslo tak fantasticky, že byl hřích k němu dočasně z jiných oborů podnikání nedezertovat.
Coby takzvanou zelenou energii totiž stát sluneční elektřinu zvýhodňoval tak štědře, až zjistil, že bychom všichni brzy platili jen za elektřinu. Načež udělal druhý podraz: přes noc změnil pravidla hry, když majitele slunečních elektráren ztrestal šestadvacetiprocentní daní.
Svinskou práci politiků tak možná jako obvykle zaplatíme dvakrát. Nejdřív vyššími cenami za elektřinu a poté ještě arbitrážemi kvůli změně pravidel uprostřed hry. Ohledně toho už máme první vlaštovku: Městský soud v Praze nedávno uznal, že uvalení daně na výnosy solárních elektráren je protiústavní, takže by Ústavní soud měl příslušný zákon zrušit.
Bohužel jsem se Shenara nestačil zeptat, co tomu říká: před případným větším rozhovorem si totiž vymínil, že bude článek ještě před publikováním redigovat a taky že sám dohlédne na výběr fotek, což tuším ve filmu o Watergate není. Reflex to odmítl. Něco takového totiž zatím nežádal ani premiér, ani prezident, a dokonce ani Jiří Paroubek.
BÝT JAKO ON
Vlastně i sám Shenar musí být něco jako Bůh. Lidé, kteří ho dobře znají, se totiž až nápadně shodují, že ho v lecčems obdivují: je prý magická bytost mnoha talentů, která vždy dosáhne svého, neboť ji vede přesvědčení o vlastní nadpřirozené síle. A na své cestě ke slunci vytáhne z bídy pozemských životů i ostatní, byť ty už bez solárních miliard.
„Myslím, že je teď, když je mediální hvězdou, na vrcholu blaha,“ říká o něm jeho bývalý podřízený. „Vždycky měl rád bojové situace. Jezdil třeba na motorce s kluky, kteří na nich uměli mnohem lépe než on, takže se několikrát zranil. Přesto si ale musel dokázat, že to umí jako oni. Nebo když mu ve vydavatelství nějaký grafik řekl, že něco nejde, vždycky se chtěl vsadit, že na to přijde. Nikdy se s ním nikdo nevsadil.“
Rychlé motorky provázely Shenara, dnes vášnivého sběratele a šoféra rychlých aut, už v New Yorku. Tam se syn zakladatele někdejšího vydavatelství Artia, jež za komunismu vydávalo knihy a později vyváželo na Západ umělce, vystěhoval počátkem osmdesátých let. S emigrantem Herbeckem prý létali Manhattanem po zadním kole, jako by ulice byly prázdné a nikde nesvítila červená. Pracoval v investiční bance i v Japonsku, první větší peníze ale vydělal až po pádu železné opony prodejem počítačů do Československa. Kam se mu mimochodem podle jeho vlastních slov vůbec nechtělo; musel ho sem dotáhnout Herbeck.
„Je to obchodník od Boha, umí jednat s lidmi,“ popisuje Shenara jeho bývalý obchodní partner. „Má velký intelekt, vždycky jsem chtěl být jako on.“
PAN CHYTRÝ
Rychlý úspěch zaznamenala i česká Elle, k níž Shenar po rozchodu s Herbeckem přidal i další tituly. I zde využil jeden ze svých talentů: ve správný čas vyhmátl správné místo na trhu, který sám ještě ubezpečil, že Elle fakt chce. Podle bývalého spolupracovníka ho ale nemotivují pouze peníze; známý estét, jenž si bedlivě střeží image podobně jako třeba Petr Kellner, prý chtěl vždycky mít i solidní produkt, jímž sám sebe prezentoval. Teď má zrovna solární.
Možná proto k podobnému zjištění dojde i FAÚ, pokud vůbec něco šetří: ČEZ prostě Shenarovy elektrárny potřebovaly, a tak Bohu Slunce královsky zaplatily. „Neznám od něj historky, kde by sám nevystupoval jako ten nejlepší. Arogance je jeho nepřehlédnutelnou vlastností,“ vzpomíná na Shenara bývalý podřízený. „Je to ale nejchytřejší člověk, s jakým jsem se kdy setkal. A to si o sobě nemyslím, že jsem blbec.“
