Ivan Olbracht: Talentovaný spisovatel, nebo odporný přisluhovač komunistického režimu?
Praha už před lety rozhodla, že nová stanice metra na lince D bude pojmenována po spisovateli Ivanu Olbrachtovi (1882–1952). Vyvolává to kritické reakce, protože Olbracht otevřeně podporoval komunistickou totalitu, vyzýval k likvidaci politických oponentů, podporoval udavačství a byl i cenzor. Pojmenovat po něm stanici veřejné dopravy je nonsens.
Voláme vás všechny, mistry i dělníky národní kultury, abyste v této historické chvíli nezůstali stranou živé národní obce, abyste se výrazně postavili po bok pracujícího národa. Vstupujte do akčních výborů Národní fronty, pomáhejte zneškodňovat síly temna a zpátečnictví, účastněte se činně při formování pokrokových sil národa, které zajistí naší krásné zemi šťastnou a dobrou budoucnost.“ Tato slova byla ve středu 25. února 1948, tedy v den, kdy vrcholil v Československu komunistický převrat, otištěna na první straně deníku Rudé právo jako součást výzvy bolševických umělců Kupředu, zpátky ni krok! Podepsán byl i spisovatel Ivan Olbracht.
Tím „zneškodňováním sil temna a zpátečnictví“ se myslely nekomunistické demokratické síly. Výsledek těchto volání jsme viděli v následujícím období – lidi byli za své názory popravováni, mučeni a vězněni, majetky byly znárodňovány, vyplundrovány a často zcela zničeny. Země na desítky let upadla do marasmu. Olbracht po puči zastával vedoucí funkce na ministerstvu informací, a to nejprve v rozhlasovém a později v tiskovém (publikačním) odboru, který měl mimo jiné za úkol knižní cenzuru a vyřazování závadné literatury z knihoven. To je ale jen malý výsek ze života známého spisovatele, jenž se motal kolem totalitní komunistické strany velkou část svého života.
A právě po takovém člověku by se měla jmenovat nová stanice pražského metra na lince D. Je to naprostý výsměch obětem doby komunismu a totality. Pražský magistrát i dopravní podnik po vlně kritiky začaly brát zpátečku a tvrdí, že Olbrachtova ještě není konečný název stanice. Nikoho z nich ale předtím nenapadlo, že by v tom měl spočívat problém?
Olbracht a komunisté
„Vraceje se roku 1945 kajícně do strany, Olbracht prohlásil, že intelektuál musí být ze strany třikrát vykopnut, a když se po kolenou připlazí počtvrté, aby do ní vlezl, je možné ho pokládat za spolehlivého,“ píše ve svých Pamětech 1945–1972 někdejší sžíravý kritik Václav Černý.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!



















