„Nikdy jsem neměla pocit, že jako herečka potřebuju dělat skandály a zpovídat se. Nikdy jsem ve filmu neodkryla své tělo ani své já. Je velmi důležité mít tajemství.“

„Nikdy jsem neměla pocit, že jako herečka potřebuju dělat skandály a zpovídat se. Nikdy jsem ve filmu neodkryla své tělo ani své já. Je velmi důležité mít tajemství.“ Zdroj: Hollywood Archive / Profimedia

Vrcholem pozdní fáze její kariéry je film Wernera Herzoga Fitzcarraldo (1982)
Coby soběstačná Jill ve westernu Tenkrát na Západě
Gepard byl druhou ze čtyř spoluprací s italským klasikem Luchinem Viscontim
S Jeanem-Paulem Belmondem v historické komedii Cartouche
„Myslím, že to, co herec potřebuje ze všeho nejvíc, ho žádná škola naučit nemůže. Tou věcí je charisma.“
5 Fotogalerie

Claudia Cardinalová: Nikdy jsem ve filmu neodkryla své tělo ani své já. Je důležité mít tajemství

Vojtěch Rynda
Diskuze (2)

Pro Čechy zůstane už navždy hlavně neohroženou Jill z westernu Sergia Leoneho Tenkrát na Západě, přestože spolupracovala s legendárními režiséry Viscontim a Fellinim, byla módní ikonou, sexsymbolem a globální hvězdou, kterou znali i za železnou oponou, a prožila „více než 150 životů“, jak řekla v narážce na desítky ztvárněných rolí při přebírání ceny za celoživotní dílo na Berlinale. Herečka CLAUDIA CARDINALOVÁ zemřela 23. září ve věku 87 let.

Dvě generace Čechů mají pohled na světovou kine­matografii zkreslenou tím, co komunisté ze západní filmové produkce do československých kin pouštěli. Celkem spolehlivě procházely westerny, protože jde o žánr nekomplikovaný a většinou ideologicky nezatížený. Proto u nás zůstává nejznámější rolí rovněž nedávno zesnulého Roberta Redforda Sundance Kid z westernu Butch Cassidy a Sundance Kid, proto si našinec s Claudií Cardinalovou nejrychleji spojí její Jill z Tenkrát na Západě (1968).

Když však nyní jistý zpravodajský server napsal, že šlo o „jednu z rolí, které ji proslavily“, neměl pravdu ani v tuzemském kontextu: hvězdou první kategorie byla Cardinalová i u nás nejpozději od roku 1964, kdy navštívila filmový festival v Karlových Varech a zastínila ostatní hosty. Přehlídka jí promítla snímek Bubovo děvče, v němž ztvárnila dívku zamilovanou do někdejšího italského partyzána v atmosféře poválečné deziluze.

Jen v onom roce 1964 měly premiéru čtyři filmy, v nichž hrála hlavní roli – dále například komedie Báječný paroháč nebo westernové drama CircusWorld, kde ztvárnila adoptivní dceru Johnu Wayneovi. Nepřekonatelnou sérii titulů však předložila už rok předtím: trojicí snímků Gepard, Osm a půlRůžový panter zaznamenala první umělecký vrchol, prokázala šíři svého hereckého talentu a v neposlední řadě zafungovala jako osobnost globální kinematografie, rozkročená mezi autorskými evropskými snímky a hollywoodskou produkcí.

Rok 1963

Gepard byl druhou ze čtyř spoluprací s italským klasikem Luchinem Viscontim, který dal začínající herečce menší roli už ve svém sociál­ním dramatu Rocco a jeho bratři (1960). V Gepardovi, výpravné tříhodinové fresce podle románu Giuseppa Tomasiho di Lampedusy, Cardinalová ztvárnila roli krásné měšťanské dcery Angeliky na pozadí společenských změn na Sicílii v 60. letech 19. století. Cardinalová se na plátně opět sešla se svým spoluhráčem z Rocca a jeho bratří, Alainem Delonem, a zazářila s ním zejména ve slavné scéně z plesu. Protože šlo o italsko-francouzskou koprodukci s hollywoodským studiem MGM, hlavní roli ztvárnil Američan Burt Lancaster. Film získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes. „Pamatuju se, že jsme s Alainem Delonem a Burtem Lancasterem od začátku natáčení cítili, že se děje něco mimořádného, že to nebude jen tak obyčejný film. Do dneška mi ho všude připomínají. Když někde pořádají přehlídku mých filmů, začínají nebo končí Gepardem,“ zavzpomínala Cardinalová v rozhovoru pro Reflex v roce 2005.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Vstoupit do diskuze (2)