Objevit novou subatomovou částici je úspěch, který obvykle stačí na Nobelovu cenu. Peter Higgs (29. 5. 1929 až 8. 4. 2024) však dokázal ještě víc, předpověděl částici, která ty ostatní, a tedy i celý vesmír drží pohromadě. Potvrzení existence Higgsova bosonu otevírá dveře k hlubšímu pochopení samotné podstaty vesmíru.
Opustil nás velikán částicové fyziky, zhodnotil Higgsův přínos vědě bývalý šéf teoretické fyziky Evropské organizace nukleárního výzkumu (CERN) John Ellis. „Teprve jeho teorie ukázala, proč mohou existovat atomy.“
Když Královská švédská akademie věd roku 2012 zdůvodňovala udělení Nobelovy ceny Peteru Higgsovi, v krátkosti také shrnula význam jeho práce: „Naše chápání vesmíru popisuje takzvaný standardní model, který předpokládá existenci zvláštního druhu částic, Higgsových bosonů. Pocházejí z neviditelného pole, které vyplňuje veškerý prostor. I když se vesmír zdá prázdný, toto pole tam je. Bez něj bychom neexistovali my ani nic jiného, protože teprve kontaktem s tímto polem získávají ostatní částice hmotnost. Teorie Petera Higgse a Françoise Englerta tento proces popisuje.“
Právě klíčový význam Higgsova bosonu pro existenci celého vesmíru byl důvodem, proč tuto částici novináři rádi nazývali božskou, přestože muž, který její existenci předpověděl, byl zapřisáhlý ateista a s touto nálepkou rozhodně nesouhlasil. Toto populární pojmenování pochází z knihy amerického fyzika Leona Maxe Ledermana, rovněž nositele Nobelovy ceny za fyziku, s názvem The God Particle: If the Universe is an Answer, What is the Question? (Božská částice: pokud je vesmír odpověď, co je otázkou?). Většina fyziků však označení Higgsova bosonu za božskou částici neuvítala, ačkoliv srozumitelně přibližuje význam Higgsova přelomového objevu i naprostým laikům.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
