V noci na 15. 3. 1939 Hácha po nátlaku podepsal, že do rukou říšského kancléře odevzdává osud českého národa. Složit slib věrnosti Hitlerovi ale v říjnu 1939 odmítl.

V noci na 15. 3. 1939 Hácha po nátlaku podepsal, že do rukou říšského kancléře odevzdává osud českého národa. Složit slib věrnosti Hitlerovi ale v říjnu 1939 odmítl. Zdroj: Profimedia.cz

Poprvé Emil Hácha veřejně vystoupil na Štědrý den 1938
V den Hitlerových narozenin, 20. 4. 1942,  Emil Hácha odevzdal Reinhardu Heydrichovi sanitní vlak č. 751 coby dar pro Vůdce
Být prezidentem považoval Emil Hácha za nejtěžší službu svého života
3
Fotogalerie

Emil Hácha: Nikdy nechtěl být prezident a svou čest vyměnil za životy druhých

„Když někde byla tombola, jakživ jsem nic kloudného nevyhrál, ale když loni nahonem musel být nějaký president a na Hradě strašilo a nikomu se sem nechtělo, tak si v milém národě vzpomněli, že udělají tombolu a že mě tentokrát nechají vyhrát,“ glosoval trpce Emil Hácha (12. 7. 1872 až 27. 6. 1945), jak se stal 30. listopadu 1938 prezidentem. Jeho jméno se na dlouhá desetiletí stalo synonymem pro kolaboranta. Hácha přijal podobu zrádce. „Všechno jsem činil v nezlomné víře, že tím svému národu oddaně sloužím,“ napsal na sklonku života.

Jednou všechny bude soudit historie a rozhodne spravedlivě, prohlásil na podzim 1938 Edvard Beneš poté, co ustoupil nátlaku velmocí a Československo přišlo téměř o třetinu svého území. Pátého října 1938 abdikoval, následující den byla na Hradě stažena prezidentská standarta. Když 22. října 1938 s manželkou odletěl do Londýna, ještě stále se hledal jeho nástupce. Padala sice zvučná jména – diplomaté František Chvalkovský a Štefan Osuský, historik Josef Šusta, generál Jan Syrový, podnikatel Jan A. Baťa, bankéř Jaroslav Preiss nebo hudební skladatel Bohuslav Foerster –, zdálo se však, že se vhodný adept na prezidentský úřad nenajde. Hledal se člověk s morální autoritou, bohatými profesními zkušenostmi, který nikdy nepolitikařil, byl by přijatelný pro Slováky a už jen svou existencí nepopouzel německou stranu.

A co Emil Hácha? Jméno prezidenta Nejvyššího správního soudu vyslovil zřejmě jako první socialistický poslanec a budoucí pražský primátor Otakar Klapka. Předseda sociálních demokratů Antonín Hampl a agrárník Rudolf Beran návrh podpořili a připojili se další. Že je to nenapadlo hned! Emil Hácha je ideální kandidát – je to nestranný, vážený člověk, mezinárodně uznávaný právník, ryzí vlastenec, praktikující katolík. Od politiky se vždy držel dál, zato v právu je jako doma, je členem haagského rozhodčího soudu, navíc rozumí výtvarnému a hudebnímu umění a hovoří dokonale německy i anglicky. S bratrem Theodorem dokonce přeložil díla Rudyarda Kiplinga a Jeroma Klapky Jeroma. (O tom, že ten suchar od pohledu má smysl pro humor a píše milostné básně, samozřejmě nevěděli.)

Jenomže Emil Hácha se prezidentem stát nechtěl. Opakoval, že politice nerozumí a má zdravotní problémy. Dokonce předložil lékařský posudek. Háchovy argumenty však nikdo nechtěl slyšet. „Je to vaše občanská povinnost!“ – „Nejste politik, ale jste vynikající právník a máte životní zkušenosti. Jste nadstranický.“ – „Národ vás potřebuje!“ Hácha nemá na vybranou. „Vaše úloha bude reprezentativní,“ ujišťoval ho Rudolf Beran, „nepřijdete do situace, abyste rozhodoval.“

Slibuji na svou čest

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!