Hajný Josef Zika

Hajný Josef Zika Zdroj: Archiv autora a ABS

Gasthof Flor v Pleši po zániku obce sloužil do roku 1983 jako kasárna Pohraniční stráže
Vznik pohraničního pásma byl důvodem likvidace mnoha obcí v pohraničí
Oddělení finanční stráže Pleš bylo v září 1938 napadeno jednotkou henleinovců
Vojsková ochrana státních hranic po roce 1951 postupně ukončila éru pašeráků a kurýrů protikomunistického odboje
Z hřbitovního kostela sv. Jana Křtitele dnes zbylo jen obvodové zdivo. Nedaleko odtud byl patrně pohřben bez obřadu Josef Zika.
5
Fotogalerie

Josef Zika: Šílená komunistická fikce a skutečný příběh legendárního československého převaděče

K velkým legendám pašeráků, převaděčů a kurýrů protikomunistického odboje patří vedle Josefa Hasila a Kiliana Nowotného také hajný Josef Zika (12. 10. 1920–16. 3. 1951), který je spojen s aktivitami v úseku dnes již zaniklé obce Pleš v Českém lese na jihozápadě země. Kvůli stále zakořeněné komunistické propagandě a mystifikaci je toho však o Zikovi známo daleko méně než o jeho slavnějších kolezích.

Z aniklá Pleš (německy Plöss), o níž se nejstarší zmínka vztahuje až k roku 1609, ležela u bavorských hranic ve výšce osmi set metrů nad mořem. Za Masarykovy republiky byla jedním z mnoha pohraničních zapadákovů. Na nádraží, k lékaři a do lékárny v Bělé nad Radbuzou to bylo 12 kilometrů, na poštu a četnickou stanici v tehdejším Eisendorfu osm kilometrů a do okresního města Horšovský Týn kilometrů pětačtyřicet. Pro děti českých státních zaměstnanců zde byla alespoň česká jednotřídka. Vedle kostela svatého Jana Křtitele byl největším „kulturním objektem“ v obci s osmi stovkami převážně německých obyvatel honosný hostinec Gasthof Flor.

V syrovém a velice chudém kraji dřevařů a sklářů vzhledem k blízké hranici bylo tradičním přivýdělkem místních pašování, na kterém však dokázali zbohatnout jen někteří hostinští a překupníci pašovaného zboží. Ekonomické zájmy c. k. monarchie a po ní Československé republiky zde hájila hrstka příslušníků pohraniční finanční stráže. Díky zdejším lesům však byli pašeráci ve značné výhodě.

Vše se změnilo po příchodu Adolfa Hitlera k moci v sousedním Německu. Jeho poskok Konrad Henlein i v tomto kraji svou demagogií zmanipuloval dosud bohabojné chudáky. Vše vyvrcholilo v září 1938, kdy pouhá desítka příslušníků finanční stráže musela čelit několika útokům zdejších i přespolních henleinovců, kteří propadli opojné myšlence, že jsou „nadlidé“.

Nejtěžší pro strážce hranic bylo ráno 28. září 1938. Na dveře budovy finanční stráže byl vržen ruční granát, ale finančníci v přestřelce henleinovce odrazili a zahnali za hranice. Potom přišla válka, za niž svým životem zaplatil nejeden místní muž a kterou zde v květnu 1945 ukončila americká armáda.

V roce 1946 se mezi novými poválečnými osídlenci v Pleši objevil i mladý hajný Josef Zika. Šestadvacetiletý pohledný milovník žen a dobrodružství pocházel z lesnické rodiny a přišel sem ze středočeského polesí Dřevíč, aby se shodou mnoha okolností stal v tomto kraji legendou.

BÍLÝ VRANÍK

V době sílící husákovské normalizace vydalo nakladatelství Naše vojsko v roce 1972 v edici Fakta a svědectví v nákladu 60 000 výtisků knihu Zdeňka Šarocha Výstřely z hranice. Kniha se o dva roky později dočkala dalšího vydání a podle internetových diskusí je po ní dodnes sháňka mezi přívrženci starých časů a historií nepolíbenými mladíky, kteří nadšeně píší, že kniha je strhující a oni se konečně dozvěděli, jak to ve skutečnosti bylo v 50. letech na našich západních hranicích.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!