Rosemary má děťátko, Stepfordské paničky, Hoši z Brazílie, Polib mě a zemřeš... Co spojuje tyto krásně hrůzné příběhy s překvapivými pointami? Všechny vymyslel IRA LEVIN (27. 8. 1929 až 12. 11. 2007), americký spisovatel židovského původu, kterého sám Stephen King označil za švýcarského hodináře napínavých románů. Když tento originální autor zfilmovaných bestsellerů před patnácti lety zemřel, nikdo moc nevěděl, co o něm vlastně v nekrolozích napsat. Rodák z newyorského Manhattanu byl stejně tajemný jako jeho knihy.
Moderní americká literatura měla a má mnoho skvělých „popstars“. Absolvent medicíny na Harvardu Michael Crichton, v jehož hlavě se vylíhly Kmen Andromeda, Jurský park, Koule či Skandální odhalení, byl mistrem technologického thrilleru. Mořský biolog Peter Benchley, tvůrce Čelistí, ale i Bestie a Hlubiny, zase přivedl nebezpečnou přírodu v čele se žraloky a obřími olihněmi až do naší koupelny. Král pseudonymů Evan Hunter neboli Ed McBain promítl do osudů poničených detektivů v „tom velikém zlém městě“ odvrácenou tvář ulic, po nichž denně chodíme. A Ira Levin si s námi hrál jako kočka s myší.
Ve svých dílech spojil detektivku s hororem, sci-fi se šílenou realitou, odehrávající se na našem vlastním dvorku. Historii propletl s budoucností a do poslední chvíle vodil čtenáře za nos tak obratně, že na ten zážitek z napětí a dobrodružství nikdy nezapomněli. Ještě dlouho je pak budily ze sna pitoreskní obrazy satanských mší, robotů vydávajících se za lidi či malých naklonovaných Hitlerů. Ba co víc, někdy – jako v případě Levinovy nejslavnější knížky Rosemary má děťátko – byli po dočtení poslední stránky celí tumpachoví a nevěděli, co si, kruci, mají myslet. Jestli se jim všechny ty noční můry jen zdály, nebo je to vážně pravda a ďábel přišel mezi nás.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
