Fidel Castro oficiálně popřel existenci sovětských raket na Kubě. Neoficiálně horoval pro použití jaderných zbraní vůči USA a vyzýval Chruščova k jaderné odvetě.

Fidel Castro oficiálně popřel existenci sovětských raket na Kubě. Neoficiálně horoval pro použití jaderných zbraní vůči USA a vyzýval Chruščova k jaderné odvetě. Zdroj: ČTK / AP / Prensa Latina

V pondělí 22. října 1962 v sedm hodin večer pronesl americký prezident John Kennedy v přímém televizním přenosu svůj nejzávažnější projev
V pátek 26. října Chruščov poprvé připustil, že na Kubě jsou sovětské rakety, a jejich případné stažení podmínil americkými zárukami pro Castrův režim
Do 25. září 1962 bylo na ostrov v Karibiku vypraveno 114 sovětských lodí
Sovětský svaz později tvrdil, že rozmístěním raket na Kubě pouze reagoval na více než stovku amerických balistických raket Jupiter vyzbrojených jadernými hlavicemi v Itálii a Turecku. Sovětské lodě s vojenským materiálem při cestě na karibský ostrov doprovázely ponorky.
4
Fotogalerie

60 let od Karibské krize. Okamžik, kdy se svět ocitl na prahu jaderné války

Často nyní zaznívá, že v současné době je mezinárodněpolitická situace nejvážnější od dob KARIBSKÉ KRIZE. Právě před šedesáti lety, v říjnu 1962, Spojené státy získaly důkazy, že Sovětský svaz rozmístil na Kubě rakety středního dosahu, které mohly nést nukleární hlavice. Svět se ocitl na prahu jaderné války. Naštěstí si tehdy John Fitzgerald Kennedy a Nikita Chruščov uchovali chladnou hlavu a zvolili diplomatické řešení.

V pondělí 22. října 1962 v sedm hodin večer pronesl americký prezident John Kennedy v přímém televizním přenosu svůj nejzávažnější projev. „Naše vláda slíbila, že bude bedlivě sledovat, co se děje na Kubě… V uplynulých týdnech byly zjištěny nepochybné důkazy, že na tomto zotročeném ostrově byla soustředěna sovětská válečná technika a vybudovány základny útočných raket. Jejich účel je zajistit údernou jadernou sílu proti západní polokouli… K zastavení výstavby těchto základen jsem nařídil zahájit přísnou karanténu. Zahrnuje veškerá vojenská útočná zařízení, jež lodě přepravují na Kubu…“ Během následujících sedmi dnů bylo na vážkách, zda vypukne jaderná apokalypsa, nebo zvítězí diplomacie.

Setkání ve Vídni

Pouhých 118 574 hlasů rozhodlo v listopadu 1960 o tom, že se 35. americkým prezidentem stal kandidát Demokratické strany John Fitzgerald Kennedy. Jakmile se mladý politik se zářivým úsměvem ujal v lednu 1961 svého úřadu, předseda rady ministrů SSSR Nikita Chruščov projevil přání se s ním setkat. Kennedy nebyl proti, souhlasil se schůzkou ve Vídni nebo ve Stockholmu. Jeho poradci i ministr zahraničí Dean Rusk mu ale setkání s ostříleným sovětským aparátčíkem rozmlouvali. Navíc pět dnů po úspěšném sovětském výletu do kosmu v dubnu 1961 skončila fiaskem americká operace v kubánské zátoce Sviní, jež měla za cíl svržení Fidela Castra.

Kennedy se domníval, že při červnovém setkání ve Vídni napraví svou mezinárodní reputaci. Na vrcholné schůzce chtěl diskutovat o americko-sovětských vztazích, pro Chruščova byl jedním z hlavních témat Berlín. Chruščov prý rád dával k dobru přirovnání, že „Berlín jsou varlata Západu, stačí je stisknout a už na Západě ječí“. Kennedy opáčil, že Sovětský svaz nemá právo měnit dohody z postupimské konference. Atmosféra zhoustla. Chruščov pak americkému prezidentovi odměřeným tónem sdělil, ať už se nepokouší svrhnout Castrův režim na Kubě. „Čeká nás opravdu velmi chladná zima,“ shrnul jejich jednání Kennedy.

O necelých šest týdnů později, v neděli 13. srpna 1961, probudil obyvatele východního Berlína zvuk sbíječek. Město rozdělila zeď. Kennedy ale kvůli tomu rodinnou dovolenou v letním sídle v Hyannis Portu nepřerušil. Starosta Západního Berlína Willy Brandt ve svém projevu 24. srpna 1961 obyvatele města ujišťoval: „Sovětský svaz přesně ví, jakou hranici nesmí překročit. Závisí na tom mír ve světě.“

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!