Ondrej Nepela (22. ledna 1951–2. února 1989), nejslavnější a nejúspěšnější krasobruslař v československé historii, ukončil závodní kariéru v roce 1973 v pouhých dvaadvaceti letech. Do té doby byl osmkrát mistrem republiky, pětkrát evropským a třikrát světovým šampiónem. Navíc 11. února 1972, přesně před 50 lety, vyhrál i zimní olympijské hry v japonském Sapporu. Nepela byl také jedním z nejznámějších sportovců, který zemřel v důsledku nemoci AIDS.
Na šestnácti zimních olympijských hrách mezi lety 1924 až 1992 vyválčilo Československo pouhé dvě zlaté medaile. O první se v roce 1968 postaral – ve francouzském Grenoblu – legendární skokan na lyžích Jiří Raška. Čtyři roky poté druhé zlato v rámci společného státu získal krasobruslař Ondrej Nepela, pro kterého zisk nejcennější medaile představoval spíše otevření cesty na Západ, cesty do jeho vytoužené krasobruslařské revue, cesty za svobodou.
Té si ovšem příliš dlouho neužil, v roce 1989 zemřel na AIDS. Bylo mu 38 let. Když se v roce 2000 konala celostátní anketa o nejúspěšnějšího slovenského sportovce 20. století, žebříček neovládl některý z hokejistů s velkolepými kariérami, jako byli Peter Šťastný, Stan Mikita, Jozef Golonka či Vladimír Dzurilla. Vítězi se nestali ani zlatí medailisté z letní olympiády v jihokorejském Soulu z roku 1988, chodec Jozef Pribilinec nebo tenista Miloslav Mečíř. Prestižní ocenění na začátku nového milénia získal in memoriam Ondrej Nepela.
Pouto za skleničku marmelády
Příběh jednoho z pouhých dvou československých držitelů zlata ze zimní olympiády se začal psát v lednu 1951 v Bratislavě, kdy se narodil rodičům Nepelovým. Otec Ondrej pracoval jako řidič, maminka Anna byla v domácnosti a přivydělávala si jako krejčová.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
