nahoru

Svatá Ludmila: V počátcích Přemyslovců významně ovlivňovala Čechy. Proto byla zřejmě zavražděna

Naďa Profantová 13. září 2021 • 11:30
Svatá Ludmila: V počátcích Přemyslovců významně ovlivňovala Čechy. Proto byla zřejmě zavražděna
foto: Wikipedia

Vdávala se ve čtrnácti, stala se první křesťanskou kněžnou v Čechách, byla matkou dvou vládnoucích knížat a babičkou svatého Václava. Ovdověla v 28 letech, jistou dobu zřejmě sama držela otěže vlády. Bez její politické prozíravosti by asi v Čechách skončila vláda Přemyslovců, země by se nejspíš stala pouhou součástí Velké Moravy a s ní mohla též zaniknout. Kněžna Ludmila (860–15. září 921) dokázala nejen v těžké době udržet své nedospělé syny naživu, ale zajistila, že se vláda nad Čechami vrátila po čtyřech letech zpátky do její rodiny, do rukou syna Spytihněva. Přesto byla později zavražděna.

Kněžna Ludmila je první žena české historie, kterou známe jménem. Víme, za koho se provdala, a známe alespoň některé z jejích dětí jménem. Víme, kdy a za jakých okolností násilně zemřela. (Tchyně zavražděná na rozkaz snachy, to by i dnes vzbudilo velkou pozornost.) Známe dokonce jména Ludmiliných vrahů. Je to moc, anebo málo? Možná to čtenáře překvapí, ale pro historiky a archeology raného středověku ve středu Evropy je to opravdu velmi mnoho.

Vášnivá pohanka, která se stala první a na tisíc let i jedinou českou světicí, ač se v Čechách možná ani nenarodila.

Vraťme se proti toku času a pokusme se nahlédnout do jejího života, pro nás plného zvratů a surovosti doby, kdy se postupně rodily základy toho, co historikové nazývají českým státem. Máme k dispozici jen „trochu věcných údajů“ vypreparovaných historiky ze starých ludmilských, a především václavských legend napsaných v latině a ve staroslověnštině. Nejdůležitější legendy jsou latinské Fuit in provincia Boemorum a Kristiánova legenda: Život a umučení sv. Václava a jeho báby sv. Ludmily. Právě tato legenda nás informuje o životě kněžny Ludmily nejpodrobněji, její svědectví jsou pro naše líčení nejpodstatnější.

Některé legendy se dochovaly jen v pozdějších opisech nebo ve zkrácených výtazích. Právě ony však pomáhají rekonstruovat popis dějin konce 9. a počátku 10. století. Bez nich bychom byli odkázáni jen na „němé“ prameny archeologické, jež obvykle neumožňují vyprávět příběh lidí s konkrétními jmény a události řadit k jednotlivým datům; archeo­logové jsou velmi rádi, pokud mohou konkrétní událost – například výstavbu či zničení určitého hradiště – zařadit v řádu poloviny století.

Svatba a rodina

Ludmila se narodila asi roku 860 jako knížecí dcera. Avšak nevíme ani, zda to bylo na hradě kmene Srbů kdesi v dnešním Sasku, nebo nedaleko od Prahy, na hradě ležícím v centru dnešního Mělníka, tehdy nazývaného Pšov, který v době Ludmilina narození v Mělníce opravdu stál. V dospělosti byla Ludmila 168 centimetrů vysoká, spíše robustnější postavy. Její otec Slavibor ji jako čtrnáctiletou provdal za českého knížete Bořivoje. Ten už v době svatby nejspíše vládl a sídlil na hradě Levý Hradec, vzdáleném od Prahy pár kilometrů po proudu Vltavy. Měla štěstí, neb Bořivoj, „skvějící se květem vynikající krásy“, byl mocensky dobrá partie, navíc ještě k tomu byl mladý.

Premium

Přečtěte si článek s předplatným Premium Plus

Získejte neomezený přístup na devět různých služeb včetně Reflex.cz




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.