Ludmila byla pohanka, uctívala podobné idoly, jako je ten pískovcový| Zdroj: O. Kačerovský Již před polovinou 9. století do Čech pronikalo křesťanství. Podoba nejstaršího křížku z okolí Levého Hradce.| Zdroj: O. Kačerovský Levý Hradec. Pohled na dnešní kostel sv. Klimenta, v jehož blízkosti nejspíše ležela knížecí rezidence.| Zdroj: L. Raslová Šperky z Levého Hradce, respektive pohřebiště v Žalově a Mělníka z přelomu 9. a 10. století. Zlacené gombíky byly přejaty z Moravy. Ludmila je jistě v moravském exilu také nosila. Lunicové přívěsky jsou také moravského původu, případně z dnešního Maďarska.| Zdroj: foto gombíků podle K. Tomkové a kol. (Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů.Pohřebiště I, foto J. Vrabec) a studie K. Tomkové a J. Košty (2015) Šperky z Levého Hradce, respektive pohřebiště v Žalově a Mělníka z přelomu 9. a 10. století. Zlacené gombíky byly přejaty z Moravy. Ludmila je jistě v moravském exilu také nosila. Lunicové přívěsky jsou také moravského původu, případně z dnešního Maďarska.| Zdroj: foto gombíků podle K. Tomkové a kol. (Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů.Pohřebiště I, foto J. Vrabec) a studie K. Tomkové a J. Košty (2015) Šperky z Levého Hradce, respektive pohřebiště v Žalově a Mělníka z přelomu 9. a 10. století. Zlacené gombíky byly přejaty z Moravy. Ludmila je jistě v moravském exilu také nosila. Lunicové přívěsky jsou také moravského původu, případně z dnešního Maďarska.| Zdroj: foto gombíků podle K. Tomkové a kol. (Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů.Pohřebiště I, foto J. Vrabec) a studie K. Tomkové a J. Košty (2015) Šperky z Levého Hradce, respektive pohřebiště v Žalově a Mělníka z přelomu 9. a 10. století. Zlacené gombíky byly přejaty z Moravy. Ludmila je jistě v moravském exilu také nosila. Lunicové přívěsky jsou také moravského původu, případně z dnešního Maďarska.| Zdroj: foto gombíků podle K. Tomkové a kol. (Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů.Pohřebiště I, foto J. Vrabec) a studie K. Tomkové a J. Košty (2015) Rekonstrukce šperků kněžny z Kouřimi, zemřelé v obdobné době jako Ludmila (asi 920–933). Podle N. Profantové.| Zdroj: Naďa Profantová Vylomení vrat dvorce na Tetíně, kněžna rozmlouvá s vrahy, vyobrazení ze 14. století (Liber Depictus)| Zdroj: Archív Ostruha z Bubovic u svatého Jana pod Skalou, 1. polovina 10. stol., podobná ztracenému nálezu z Tetína| Zdroj: L. Raslová Rotunda svatého Petra na Budči, založená okolo roku 900, je jedna z nejstarších dochovaných staveb v Čechách| Zdroj: Archív
