nahoru

Hagia Sofia: Turecko se chce ukázat jako lídr islámského světa

Petr Sokol 27. července 2020 • 11:20
Hagia Sofia: Turecko se chce ukázat jako lídr islámského světa
foto: Profimedia.cz

Tento pátek se ve velkolepém istanbulském komplexu, který je po celém světě známý jako Hagia Sofia, opět po 86 letech uskuteční oficiální islámská pobožnost. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan si totiž prosadil svou a stavba se na základě rozhodnutí tureckých soudů přemění z muzea na mešitu. Turecký Nejvyšší správní soud na podnět z vlády konstatoval, že přetvoření chrámu na muzeum, provedené v roce 1934, bylo protiprávní.

Zejména v křesťanských zemích, jež vyznávají pravoslaví, vyvolává tento krok velké emoce. Chrám Boží moudrosti, jak zní překlad řeckého jména úchvatné stavby, je totiž v těchto zemích považován za historické centrum ortodoxní větve křesťanské víry a současný stav, kdy byl objekt prohlášen za muzeum a otevřen všem příchozím, byl považován za kompromis mezi křesťanským a muslimským přístupem.

Architektonický div

Chrám Boží moudrosti v centru Konstantinopole, jak se původně dnešní Istanbul jmenoval, vystavěli už v polovině šestého století. Ve městě, které bylo od čtvrtého století centrem nejprve Římské a následně východořímské (byzantské) říše, ho nechal zbudovat tehdejší byzantský císař Justinián I., za jehož vlády dosáhla říše největšího územního rozmachu. Bohaté zdroje státu, který byl v té chvíli hlavním dědicem Římské říše a jehož obyvatelé se tehdy ještě stále sami označovali za Římany, umožnily vznik jedinečného architektonického počinu. Jeho rozsah je uchvacující i na dnešní poměry. Pro srovnání připomeňme, že vznikl sto let před tím, než měl na naše území přijít legendami opředený francký kupec Sámo.

Provedením stavby pověřili stavitele Isidora Mílétského a také matematika a architekta Anthéima z Trallu. Chrám vysvětili v roce 537, nicméně na počátku se potýkal s některými konstrukčními problémy a po zásahu zemětřesení v roce 558 musel být rekonstruován. Pro současníky až zázračná stavba, v níž mnozí viděli výraz toho, čemu byl chrám zasvěcen, tedy Boží moudrosti, se na téměř tisíc let stala největší křesťanskou katedrálou, dokud ji v tomto ohledu v roce 1520 nepředčila nově vystavěná katedrála Panny Marie ve španělské Seville.

 

Nešlo ale jen o výjimečnost stavební. Hagia Sofia, vybudovaná v centru Konstantinopole na místě staršího kostela založeného už císařem Konstantinem, se jako biskupské sídlo místního patriarchy logicky stala klíčovou institucí také z hlediska náboženství.

Ikony pryč

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku