nahoru

Johanité: V maltézském řádu vrcholí boj konzervativních a reformních rytířů

Petr Sokol 19. července 2020 • 07:00
Johanité: V maltézském řádu vrcholí boj konzervativních a reformních rytířů
foto: Profimedia.cz

K nejoblíbenějším turistickým atrakcím v Římě patří klíčová dírka na Aventinu. Italsky se jí říká Il Buco della Serratura. Průvodci rádi zmiňují, že je to jediná klíčová dírka na světě, z níž můžete vidět území tří států. Kdo se do ní podívá, tomu se otevře jeden z nejkrásnějších pohledů na chrám svatého Petra, součást papežského Vatikánského městského státu. Itálii patří prostor před dírkou a bezprostředně za vraty se nachází Villa velmistra maltézského řádu, který považují mnozí za samostatný stát nebo subjekt státu přinejmenším velmi blízký.

Ostatně v srdci Prahy, nedaleko od Karlova mostu na Malé Straně, najdete palác, na němž pozorný návštěvník objeví cedulku oznamující, že se v něm nachází velvyslanectví Suverénního řádu maltézských rytířů v České republice. Z toho logicky plyne, že existuje-li řádové velvyslanectví, mělo by se jednat o samostatný a ostatními zeměmi uznávaný stát. Ve skutečnosti je to trochu složitější a specifické postavení instituce, která se celým jménem nazývá Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě, vyplývá z její dlouhé a slavné historie.

Špitál ve Svaté zemi

Vznik řádu se datuje do období křižáckých výprav, kdy se středověcí křesťané snažili dobýt Svatou zemi, obsazenou muslimy. S nárůstem snahy osvobodit místa, kde křesťanství původně vzniklo, rostl také počet poutníků, kteří do Palestiny putovali. S tehdejšími dopravními prostředky i bezpečnostní situací ve Svaté zemi byla ovšem cesta do těchto končin mimořádně dobrodružným podnikem, jenž bezprostředně ohrožoval zdraví a život poutníků.

Proto začala ve Svaté zemi vznikat bratrstva, která zakládala v Jeruzalémě a jeho okolí špitály, jež se staraly o nemocné nebo zraněné poutníky. Jeden takový špitál zde vybudovalo i bratrstvo z italského města Amalfi v Kampánii. Když křižáci v roce 1099 Jeruzalém dobyli, začalo se provozovatelům amalfského špitálu říkat podle zasvěcení jejich špitálního kostela svatému Janu – johanité.

S vítězstvím křižáků se ovšem nechtěli smířit v Palestině usazení muslimové, a tak narůstal počet útoků na křesťanské poutníky, kteří chtěli na vlastní oči spatřit místa spojená s pozemským působením Ježíše Krista. Původně špitální johanitské bratrstvo si proto přibralo další úkol, spočívající v ozbrojené ochraně poutníků před těmito útoky. Ze špitálníků se stali rytíři, jejichž organizace z nich rychle učinila vojenskou oporu křižáckých států vytvořených ve Svaté zemi. Johanité tak brzo tvořili, vedle dalšího podobně vzniklého rytířského řádu – templářů –, jádro křesťanské přítomnosti ve Svaté zemi.

Ochránci víry

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku