Dubajská čokoláda je předražený tlamolep. To radši pivo nebo endoprotézu
„Vyser (Wizzair) nic moc, taková větší šalina,“ zhodnotil svůj let do Abú Dhabí kamarád LU. „Akorát v šalině nemají retychy (překlad do češtiny z brněnského hantecu: záchody).“ Jinak byl ale v pořádku a hned mi předal Studentskou pečeť. „Co to je za šméčko, ten sladké dubajské tlamolep?“ „Myslíš dubajskou čokoládu? Co obsahuje pistácie a knafeh, kterým jsem se málem udusila? To bych raději šla na endoprotézu.“
LU byl ve formě a hned druhý den šel na procházku a do supermarketu. Ukázalo se, že rád nakupuje jídlo a nedal se odlákat od velbloudího masa. Dubajskou čokoládu si nekoupil. Stála 450 korun. „Kde se tady dajó kaufnout škopky,“ zajímalo ho, „anebo aspoň vajnisko.“ Ukázala jsem mu oddělení s birrelem. „Patoky nějaké abudabské,“ ohrnul nos nad nealkoholickým pivem. Naštěstí měl doma bohatý výběr alkoholu, který moje kamarádka ZK nestačila před odjezdem vyžahnout. Ovšem indické kachní kari nám chutnalo.
Další zastávka: Mešita šejka Zajeda. Od té doby, co jsem tam byla naposled, se hodně změnilo. Ženy neměly pořádně zakryté vlasy, tak jsem se pasovala do pozice mravnostní policie a nutila je, aby se pořádně zakryly. Ruskám jsem radila: „Ja něchačů čumnájet na tvoje valasý. Zděs svatostánok.“ Dívaly se na mě divně a kupovaly dubajskou čokoládu na kila. Dubajská čokoláda se mi začínala eklovat. Předražený hit sezóny není ničím zvláštní a ještě navíc ho prodávají v mešitě. Skandál!
Na slunku už mi bylo s pokrývkou hlavy vedro. LU je holohlavý a jemu vedro nebylo. „To ti teda zavidím,“ řekla jsem mu. „Gómeš ale, jak to bolí, když padajó krópy?“ řekl. „No vidíš, tady v Abú Dhabí nikdy žádné kroupy nepadají.“
Poté se LU zasekl v gift shopu, kde čuměl na všechny pracholapky a dubajskou čokoládu. Musela jsem zavolat ochranku, aby ho vyvedli. Jako správný Brňák při odchodu vykřikoval: „Vole, sceš rozhodit sandál?“ A přitom si tedy ale vůbec nekoupil korán, přestože jsem mu navrhla ho používat po probuzení v posteli se ženami se slovy: „Podle Koránu je to nejlepší po ránu.“
Zdálo se mi to vtipné, ale opět nikomu jinému. Dokonce jsem vymyslela křesťanský slogan: „Bible nám všem radí, pijte pivo, smradi.“ Ale ona to asi neradí. Také nedoporučuje dubajskou čokoládu.
No a to byl jeden den s LU. Mešita se mu líbila. Řekl: „Betelný, ale zas tu neměli žádný bahno (v brněnštině opět pivo).“ Při výletě na Kokořín měli prý pivo všude.
A z tohoto sloupku vyplývá, že škopek (pivo) je lepší než dubajská čokoláda. Nemáte zač.
