
Nejprve jsme musely vyřešit základní lingvististický oříšek, a to jak budeme nazývat obyvatele Ománu. Nejlepší variantou se nám zdál termín Omanisté a hned poté jsme se staly zapřisáhlými Omanistkami. Z. K. se hned ptala své maminky, zda by mohla zapůjčit v knihovně „něco o Ománu“, což se bohužel nezdařilo, neboť Omán někdo ukradl již v roce 2019. Proto zakoupila turistickou příručku Omán pro idioty a základ byl na světě. Já jsem se přihlásila do všech dostupných ománských skupin na Facebooku a svoji ranní toaletní hodinku jsem vsedě trávila označováním příspěvků Z. K., která se nestačila divit, kolik Ahmedů ji okamžitě požádalo o přátelství. Mě z Ománu nejvíce zaujal želví ostrov, protože mám ráda želví polévku, a Z. K. je známá tím, že na každé pláži vysbírá všechny mušle, v Řecku vypajtlí všechna rajčátka… Prostě ji postavím mezi všechny ty ománské želvičky a připravím si lžíci.
Kromě geografických a politických faktů o Ománu, které jsme hltaly na CHatGPT (pokec s umělou inteligencí), jsme se dozvěděly, že Omanisté jsou největším konzumentem sycené limonády Mountain Dew na středním východě, a že se proto tomuto nápoji říká „alkohol Ománu.“ Když se jednou výrobci na ománský trh pokusili protlačit Coca-Colu, pochodili jako sedláci u Chlumce, a proto na ománských pouštích nikdy neuvidíte zmačkanou plechovku od Coly. Z oken aut Omanisté vyhazují pouze vypité Mountain Dews. Omán je nejstarší arabskou zemí, která vznikla u Perského zálivu (kterému se zde musí říkat Arabský záliv). Což je další bod plus, neboť být o rok starší než SAE mě s..e každoročně. Omán se proslavil nikdy nepřerušenou řadou vládců z rodiny Al Said.
„Seznámit se s Omanistou ze sultánské rodiny Al Saidů,“ zapisuje si vypočítavě Z. K. do deníčku, který nazvala Nadšené Omanistky, bude to bomba. A to přesto, že v Ománu terorismus prakticky neexistuje. Už se těšíme, až se po nějaké ománské specialitě vypleštíme na pláži a budeme všemi směry odhazovat prázdné plechovky Mountain Dew. Třeba si nás nájaký Al Said všimne a vezme nás na prohlídku světově proslulých ománských hřebců a povozí nás v nějakém dechberoucím wadi. Slovo dechberoucí nesnáším a teď protáčím oči v sloup, že jsem jej použila. No, prostě Z. K. a já jsme nadšenými omanistkami. Z. K. už má nachystanou mošnu na želvy (pro mě) a putnu na slavné ománské kadidlo. Prý jej převeze do Česka a vykadí s ním chatičky všech jejích kamarádek. Vivat!