Začnu pamětnicky: někdy na podzim rok 1980 jsem kdovíkde uviděl nový film Věry Chytilové Panelstory a vzpomínám si přesně na ten dojem údivu a spolusympatie: právě jsem spatřil film, který v čase vrcholící Husákovy "normalizační šedi" působil jako bouřlivý protipól všeho, co bylo v kinech tehdy z české produkce ke zhlédnutí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
