nahoru

Divoká Šárka

Petr Volf 3. března 2005 • 18:35

Ačkoliv nejsem žádný senzibil, člověk obdařený nadpřirozenou citlivostí, co čte z věcí či přírody kolem sebe jako normální smrtelník z knihy, tak když jsem se poprvé ocitl v Divoké Šárce, vnímal jsem okamžitě zvláštní atmosféru. Jakýsi nebývalý soulad všude kolem. Nevěděl jsem, co to způsobilo, ale najednou jsem nikam nespěchal, zvolnil jsem krok, nasával vlhký vzduch hutností nápadně podobný ovzduší horskému a pak se posadil na nejbližší skálu, abych si srovnal myšlenky.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně