Čich je údajně vůbec nejcitlivější z lidských smyslů. Pokud vám někdo „nevoní“, tj. jeho přirozený fyzický pach ve vás vzbuzuje nepříjemné pocity, asi se nestane vaším přítelem, natož třeba manželem/manželkou. Síla čichu se pozná i podle toho, že vám různé pachy mohou připomenout události ve vaší mysli už dávno zapomenuté, především ty z dětství. A důležitost čichu dokazuje i obrovitost celého voňavkářsko-kosmetického průmyslu.
Jel jsem před pár dny tramvají a vstoupil muž ledabylého zjevu, který vydatně smrděl cigaretovým kouřem. Odhadl bych ho na krabičku denně, ale asi víc. Lidé v jeho blízkosti „vůni“ zaregistrovali a bylo zřejmé, že dotyčný muž, ačkoli si to vůbec neuvědomoval, svým pachem spolucestující otravoval.
V dnešních předvánočních dnech se obvykle koná jeden podnikový mejdan za druhým a mnohé z nich se odehrají nikoli v honosných klimatizovaných restauračních zařízeních, nýbrž v docela normálních hospodách a klubech. Sejdou se tam desítky lidí a nikoho ani nenapadne říkat kuřákům, že by kouřit neměli, protože to obtěžuje nekuřáky. Byl jsem takhle v minulých dnech na třech mejdanech. Skvělá zábava, ale když jsem dorazil domů, smrděla mi bunda, kalhoty, svetr, košile… Cigaretového pachu se lze zbavit jedině tak, že věci vyperete, anebo je dáte na pár dnů někam „vyvanout“. Jenže copak mám zimní bundu nebo svetr prát po jednom dni nošení? A zároveň: copak mám těmi svými smradlavými věcmi otravovat své spoluobčany, s nimiž jezdím ráno tramvají do práce?
Přiznávám, že od doby, kdy jsem přestal kouřit svých asi tak pět cigaret denně (činil jsem tak mezi svým 17-24 rokem), stal jsem se nesnášenlivým antikuřákem. Tudíž bych byl rád, kdyby se ve VŠECH restauračních zařízeních a společenských místech buď kouřit zakázalo úplně, anebo by zde byl pro kuřáky vyhrazen malý plynový koutek, kam by si chodili ulevovat. Myslím, že jiný způsob než zmenšit kuřákům jejich kouřící prostor, neexistuje – tedy pokud nechceme sáhnout k prohibičním metodám, které ale nikdy nefungují. Je to tak jednoduché: tvoje svoboda končí tam, kde začíná moje. Kuřák nechť si kouří tam, kam nekuřákův čich nedosáhne.
