Kam s tym nádrem? [RX Diskuse]

JAN POTŮČEK

Brněnské hlavní nádraží se bude stěhovat. Ačkoli se tři čtvrtiny voličů, jež se zúčastnily sobotního referenda o budoucnosti železničního uzlu Brno, vyslovily pro modernizaci současné budovy, nízká volební účast znamená, že jejich rozhodnutí není pro brněnský magistrát závazné. Mají ale obyčejní lidé formou přímé demokracie rozhodovat o desetimiliardových investicích? Nesvěřili tuto odpovědnost už v komunálních volbách politikům, kteří je zastupují na radnici? DISKUSE: Měli zástupci města vypisovat referendum?

Brněnské hlavní nádraží se bude stěhovat. Ačkoli se tři čtvrtiny voličů, jež se zúčastnily sobotního referenda o budoucnosti železničního uzlu Brno, vyslovily pro modernizaci současné budovy, nízká volební účast znamená, že jejich rozhodnutí není pro brněnský magistrát závazné. Mají ale obyčejní lidé formou přímé demokracie rozhodovat o desetimiliardových investicích? Nesvěřili tuto odpovědnost už v komunálních volbách politikům, kteří je zastupují na radnici?

Foto
Problém s polohou brněnského nádraží je starý bezmála osmdesát let. Odpůrci jeho současného umístění argumentují technickou zastaralostí, nevýhodným nastavením kolejí v oblouku (prý to v budoucnu zbrzdí rychlovlaky) a zbytečným upozaděním jižního města, kde v současné době vyrůstá megalomanské obchodní centrum Galerie Vaňkovka a počítá se s výstavbou nové, moderní čtvrti Trnitá. Zastánci nynější polohy vyzdvihují příhodné umístění v centru města a kritizují zbytečné náklady na stavbu nové budovy, přemístění kolejiště a vytvoření nové dopravní infrastruktury.

NÁDRAŽÍ NEDÁME

Foto
Pomiňme diskusi o tom, která varianta je pro Brňany správná. Ostatně, na tom se neshodují ani odborníci. Město už od roku 1992 prosazuje variantu s odsunutým nádražím. Před dvěma roky ji podpořila také vláda Miloše Zemana a podpora je patrná i ze strany současného kabinetu (zejména od ministra dopravy, lidovce Milana Šimonovského, což je logické: KDU-ČSL tvoří s ODS na brněnské radnici koalici). Řeč je o tom, zda by zastupitelé neměli tak razantní zásah do podoby města konzultovat s občany formou obecního referenda, tak jak si to v Brně vydupali odpůrci odsunu nádraží, a když už, zda mají právo využívat veřejných financí k podpoře jedné ze dvou nabízených variant.
"My zastupitelskou demokracii respektujeme. Zelení jsou v Brně opozicí, řekl bych naprosto nejtvrdší, nejkonstruktivnější v téhle věci. Referendum chápeme jako nástroj korekce. Tak jako máme Senát, aby vracel zákony poslancům, měli by mít také občané šanci korigovat rozhodnutí magistrátu," řekl mi Svatopluk Bartík, koordinátor neformální občanské koalice Nádraží v centru (www.nadrazivcentru.cz), již tvoří na dvacet občanských sdružení a politických stran včetně Strany zelených, místní organizace ČSSD Brno střed II či Hnutí Duha. Koalice letos v březnu sepsala petici a sesbírala 25 tisíc podpisů potřebných pro konání referenda.
Město referendum sice vypsalo, proti návrhu organizátorů je ale nespojilo s listopadovými krajskými volbami, čímž podle Bartíka výrazně snížilo šanci na jeho úspěch. Zda by se podařilo padesátiprocentní kvótu splnit při souběžných krajských volbách, je ovšem diskutabilní: posledních voleb do místních zastupitelstev se v Brně zúčastnilo 34 procent voličů ... Na druhou stranu jde o výrazné komunální téma, takže účast by mohla být o poznání vyšší.

PRACHY JSOU KRÁSNÁ VĚC

Nedá se říci, že by brněnský magistrát komunikaci s občany úplně ignoroval. Ve chvíli, kdy bylo jasné, že se referendum o přesunu nádraží uskuteční, město najalo PR agenturu, která měla Brňany přesvědčit o správnosti jeho rozhodnutí postavit nové nádraží. Nikoli tedy na to, aby informovala o konání referenda a výhodách či nevýhodách obou variant (tuto skutečnost kritizovala i Rada pro reklamu, na kterou se obrátila koalice Nádraží v centru). Zastupitelé agentuře odklepli dva milióny korun, za které vznikly internetové stránky pro odsun nádraží (www.zeleznicni-uzel-brno.cz), a proběhlo několik besed výhradně se zastánci této varianty.
"Máte pravdu, že nám bylo vyčítáno, že kampaň je poněkud jednostranná, ale zástupci iniciativ, které protestují proti přesunu nádraží, měli přístup na besedy a mohli vystoupit v rámci diskuse," řekla mi zástupkyně agentury Mgr. Regina Balounová a dodala, že chce městu doporučit, aby po dvaceti měsících, kdy skončí současná smlouva, podepsalo další, protože problematiku přesunu nádraží "je potřeba dále komunikovat". Šlo by o dobrý džob: vždyť samotná stavba by měla trvat deset až patnáct let.

ZA VŠÍM HLEDEJ POLITIKU?

Foto
Úplně čistí ale nejsou ani iniciátoři referenda. Za variantou odsunu stojí vedení města složené ze zástupců ODS a lidovců, terčem kritiky se však stala pouze ODS v čele s (ex)primátorem Petrem Duchoněm. Zastánci města v tom vidí jasnou logiku: Strana zelených, jež sehrála při organizování referenda klíčovou roli, utvořila s lidovci v několika krajích společnou kandidátku pro nadcházející volby a nechce si je rozkmotřit. Svatopluk Bartík k tomu říká: "ODS nejvíc řve. Lidovci jasně řekli, že došlo k politické dohodě a že to nebudou z technického hlediska obhajovat. Na druhou stranu nikdy neříkali lidem, že o tom nemají co rozhodovat a že to je věc politiků, které si zvolili na čtyři roky, a teď mají držet zobáky. Sice nesouhlasím s jejich názorem na polohu nádraží, ale jednají korektně. Pokud by se tak chovala i ODS, přijala referendum jako fakt a nedělala totální obstrukce, bylo by to jiné."
Foto
V ulicích Brna se před referendem objevily například plakáty "Proti ODSunu" s upraveným logem ODS, na kterém modrý pták odnáší pytel s penězi, nebo nálepky s konstatováním, že každý, kdo se referenda nezúčastní, je odsouzen k pokutě 100 tisíc korun z rozpočtu města na práci stavebních firem, které se budou podílet na projektu nového nádraží. Zástupci koalice Nádraží v centru se k nim sice nehlásí, nikdo jim ale tenhle škraloup už neodpáře.
"Co budete dělat, když se referenda nezúčastní padesát procent voličů?" zeptal jsem se Svatopluka Bartíka asi pět hodin před uzavřením volebních místností, kdy objížděl ve staré Škodě Forman s megafonem na střeše brněnská nákupní centra a vyzýval lidi, aby přišli hlasovat. "Pro nás je úspěch už to, že se referendum vůbec koná, že se lidé o tento problém zajímají, píší do novin a baví se o tom v hospodě nebo doma u televize. Teď bude záležet na politicích, ať už to dopadne, jak chce."

DUCHOŇ ŘÍKÁ NE

Foto
V brněnském referendu nakonec hlasovalo necelých 80 tisíc voličů (24,9 procenta). Tři čtvrtiny z nich se vyslovily pro zachování nádraží v centru města, ale protože volební účast nedosáhla padesáti procent, není jeho výsledek pro zastupitele závazný. Hlasovat přišel i zarytý odpůrce referenda, primátor a čerstvý europoslanec za ODS Petr Duchoň. Proti variantě s nádražím v centru. Novinářům před volební místností řekl, že ať hlasování dopadne jakkoli, město k jeho výsledku bude přihlížet "v každém případě". Když jsem se ho zeptal, zdali varianta s odsunutým nádražím přece jenom nebude dražší, odpověděl: "Neutrácet v tomto případě znamená neutrácet peníze, které by do města mohly přijít odjinud. Jinými slovy, odpůrci odsunu nádraží chtějí vyvolat situaci, kdy peníze od EU pro tento stát budou utraceny jinde."
Otázka do diskuse:
Měli zástupci města vypisovat referendum?

Články z jiných titulů