Kdo je tady gamer? Hráčů videoher přibývá a z koníčku outsiderů se možná stává mainstream

Ve srovnání například s filmem jsou videohry mladá forma zábavy a umění. Navíc výrazně svázanější s technologiemi, takže konzument musí být zároveň uživatel. První hráči videoher byli zároveň „early adopters“ počítačů, nadšenci z nepřístupného světa IT pojmů, a odtud také plyne stereotyp gamera coby mladého obrýleného muže, později rozšířený o pařana-flákače. Hraní nebylo pro každého – a co není pro každého, to okolí přinejlepším igno­ruje, přinejhorším ostra­kizuje.

Ještě na přelomu tisíciletí tvořili hráči subkulturu, jíž si většinová společnost povšimla pouze v extrémních případech, kdy hra vydělá spoustu peněz nebo se u ní hledá důvod asociálního chování. Jenže každé médium se vyvíjí. Mění se jeho možnosti a s tím se mění i příjemce. Současný filmový divák už by se nelekl toho, že na plátně k němu míří rozjetý vlak, jako se to dělo koncem 19. století s padesátivteřinovým Příjezdem vlaku na nádraží v La Ciotat od bratří Lumièrových. A stejně tak se za pojmem „hráč videoher“ dnes skrývá něco trochu jiného než před pár de­kádami.

Hraje polovina planety

Letošní studie All About Games, již každoročně připravují organizace Video Games Europe a Evropská federace herních vývojářů, uvádí v populaci 54% podíl hráčů. Tedy konkrétně, že hry hraje nadpoloviční většina obyvatel, kterým je šest až 64 let. Data se omezují na pět velkých evropských trhů (Německo, Španělsko, Francie, Spojené království a Itálie), můžeme je však doplnit odhadem americké DFC Intelligence, že hráčů je na celém světě ke čtyřem miliardám. Zhruba polovina planety hraje.

Z All About Games rovněž vyplývá, že počty víceméně setrvale stoupají, přičemž 75 % dotazovaných hraje alespoň hodinu týdně a průměrný hráč věnuje hrám za stejné období přes devět hodin. Tedy méně, než kolik podle posledních průzkumů průměrně v Evropě nebo i Česku trávíme na sociálních sítích a u televize. A třebaže největší zastoupení hráčů je ve věkových skupinách do 24 let, tři čtvrtiny hráčů tvoří dospělí. Přičemž průměrný věk evropského hráče je u mužů 31, a u žen dokonce 32 let.

Podle Jana Bobrovského z herního obchodu Xzone cílí ty největší (takzvaně AAA) hry pořád hlavně na mladší hráče. Celkově je ale stárnutí gamerů znát. „Hry jsou dnes dospělejší po všech stránkách – ať jde o vyprávění příběhů, obrovské náklady na vývoj, nebo samotný marketing,“ říká Bobrovský. „Vyrostla generace hráčů-zákazníků, která si za celý život nepřestala hrát. Dnešní rodiče nemají vůči hrám předsudky, jako je měli rodiče mileniálů, naopak přes den hrají společně s dětmi a večer si sednou ke své oblíbené hře.“