Kauza advokátky Sukové: 160 zpronevěřených milionů neznámo kde, 44 zničených rodin a nová legislativa
Klienti očekávali, že půjde o normální prodej nemovitosti. Peníze, které za své domy či byty utržili, uložili do advokátní úschovy. To je standardní praxe při podobných obchodech, která zamezuje, aby ve lhůtě přepisu na katastru nemovitosti prodávající neutržil peníze a převod daného subjektu následně nezrušil. Jenže své peníze na doporučení realitních kanceláří svěřili do rukou advokátky Hany Sukové. Ta nyní čelí možné obžalobě za zpronevěru a podvod, z advokátních úschov celkem 44 poškozených odcizila přes 160 milionů korun.
Případ se nyní dostal do rukou pražského městského státního zastupitelství. „Kriminalisté ukončili vyšetřování případu a na Městské státní zastupitelství v Praze zaslali návrh na podání obžaloby dvou žen pro trestné činy zpronevěra a podvod. V případě odsouzení jim hrozí až deset let vězení. Způsobená škoda byla vyčíslena na 161 milionů korun,“ napsal v pondělí v tiskové zprávě mluvčí pražské policie Jan Daněk. Podle dřívějších informací České advokátní komory se stíhání týká právě Sukové a koncipientky Pavly Marešové, její dcery.
„K Sukové jsme se dostali přes realitní kancelář CHIRŠ. V průběhu obchodu jsem i oslovila banku , zda nám bude povolena bankovní úschova, což Česká spořitelna zamítla, protože nejsem právnická osoba. I když jsem měla vlastního advokáta, který revidoval všechny smlouvy, tak kancelář silně doporučovala, až trvala na tom, že peníze budou uloženy u Sukové, bylo to tak uvedeno už ve smlouvě o zprostředkování,“ vypráví Zuzana Reyne, jedna z poškozených.
Záhadný projekt kyvadla
Server Seznam Zprávy Sukovou vyhledal, advokátka tvrdí, že žádné peníze ze 160 zpronevěřených milionů nemá. Kriminalisté zajistili zhruba deset milionů korun na účtech advokátní úschovy, dvě osobní auta, dva karavany a chatu v Krkonoších. Webu řekla, že měla dluhy, její dcery studovaly a měla náklady na život kolem 150 nebo 200 tisíc měsíčně. Lidem, od kterých si půjčovala, slibovala zhodnocení peněz, které pak pokrývala tím, že sahala do advokátních úschov. „Vždycky jsem si říkala: Bože můj, až tohleto praskne,“ řekla Seznam Zprávám.
Komu ale půjčky splácela, nikdy nespecifikovala. Navíc na policii podle Seznam Zpráv vypověděla, že investovala do přelomového projektu kyvadla na výrobu levné energie, přičemž výnosy z něj by mohly pomoci škodu poškozeným klientům uhradit. Sama ale nedokázala vysvětlit, o co se jedná a kdo za vynálezem stojí.
Její poškození klienti se pak postupně dozvídali, že se peněz nedočkají. Reyne měla v tu dobu u Sukové uložených 2,7 milionu. Její rodina ale měla štěstí, protože zbytek peněz ze sedmi milionů, za které svůj pražský byt prodali, šel přímým převodem z banky do banky na uhrazení překlenovacího úvěru a úhradu zbylé částky hypotéky bytu. „I tak jsme ale měli nějakých 14 dní na sehnání 1,5 milionu, abychom nepřišli o nový dům. Na rodičovské jsem si musela sehnat práci a dvě brigády, jeli jsme na autopilota,“ podotkla Reyne s tím, že zkušenosti dalších poškozených, se kterými je ve spojení, jsou velmi podobné. Většina chodí na psychoterapie, někteří musí brát antidepresiva. Rodiny jsou tím podle ní poznamenané na celý život, někteří při zpronevěře ztratili bydlení, jiní peníze z dědictví a nemají výhled na náhradu.
Poškození klienti míní, že podíl na vině má i Česká advokátní komora (ČAK). Ta dostala podnět od Finančního analytického úřadu už v roce 2017, kdy se na něj obrátila Česká spořitelna, že má podezření, že Suková nestandardně zachází s penězi klientů na několika úschovních účtech. ČAK u Sukové neshledal provinění, a to ani při druhé kontrole v roce 2019, kterou provedl advokát Martin Grubner. Toho policie podle Seznam Zpráv stíhá, že přijal úplatek za ovlivňování výsledků kontrol.
Finanční analytický úřad následně v dubnu 2018 podal trestní oznámení na policii, která rovněž případ odložila, jelikož Suková vždy dorovnala účty a škoda tedy nevznikla. „Kdyby ČAK i policie zodpovědně dělali svou práci už v roce 2017 i 2018, dnes by nebylo 44 poškozených se škodou 160 milionů,“ dodala Reyne.
Trestní oznámení na ČAK
Poškození tak podali na ČAK trestní oznámení, které je momentálně ve fázi vyšetřování. Míní, že ČAK zanedbala kontrolu práce Sukové. Předseda ČAK Robert Němec ale uvedl, že z jeho pohledu k zásadnímu pochybení při kontrolách nedošlo, jelikož banka je zavázaná mlčenlivostí a nemohla poskytnout výpisy z účtu. Kontroly tak vycházely z podkladů, které jim poskytla sama Suková, přičemž podle Němce interní šetření ČAK nasvědčuje tomu, že advokátka předložila zfalšované výpisy z elektronického bankovnictví s digitálním podpisem banky.
„Chápu poškozené. Kdybych byl poškozený v takovéto kauze, budu hledat veškeré právní prostředky k tomu, abych se domohl nějakého odškodnění. Doktorka Suková jim zřejmě žádné odškodnění nebude schopná poskytnout. Domnívám se ale, že tento způsob k jejich odškodnění nepovede. Pevně věřím, že advokátní komora tím viníkem není. Myslím si, že k pochybení došlo odložením trestního stíhání policií,“ podotkl Němec.
Podle něj kauza dopadla i na ČAK, které poškodila reputaci. „Potvrzuje to pravidlo, že jeden advokát je schopen poškodit dobré jméno tisíců dalších advokátů. Nechci bagatelizovat škodu, ke které došlo, ale je to exces jednotlivce. Naše statistiky ukazují, že při takových transakcích za stovky miliard ročně se věnuje kolem šesti tisíců advokátů, úschov je ročně 50 až 80 tisíc a takovýchto případů zpronevěr je minimum,“ uvedl Němec.
Podle ministerstva spravedlnosti v několika případech z let 2006 až 2022 byla zpronevěřena více než miliarda korun. Celkový objem peněz přijatý do úschov představuje nejméně pět set miliard korun ročně. Reyne poznamenala, že advokátní komora s poškozenými dlouhodobě nekomunikuje a jen vyjadřuje lítost s tím, že si měli zvolit důvěryhodného advokáta. Němec ale oponuje, že se klientům pouze nelíbily jejich odpovědi.
„Chovali jsme se k nim slušně, odpovídali na jejich dotazy, ale odmítli jsme vinu a není právní důvod k tomu vyplácet jim z našich prostředků náhrady. Opakuji, že každý si svého advokáta musí prověřovat, máme tu stovky oceněných právnických firem. Pokud realitní kancelář trvá, že se použije daný advokát a já s tím nesouhlasím, tak s takovou společností nebudu pracovat, je jich na trhu nepřeberné množství,“ podotkl Němec. Zdůraznil, že ČAK není účastníkem advokátních úschov, ale má roli regulátora, který nastavuje pravidla této služby, a kontrolora plnění podmínek.
Přísnější pravidla
Pravidla se ale kvůli kauze advokátky Sukové zpřísní. Senát minulý týden schválil novelu o posílení advokátské mlčenlivosti, ke které byl připojen pozměňovací návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) právě o zpřísnění podmínek advokátních úschov. Podle nové úpravy nebudou moci z účtů advokátní úschovy advokáti vybírat ani vkládat hotovost, banka pak bude klienta informovat o každém pohybu na účtu. Banka zároveň při kontrolách bude moci prolomit bankovní tajemství a ke kontrole poskytovat plné výpisy z účtů. Novelu ještě musí podepsat prezident Petr Pavel.
„Nová velmi důležitá věc je zřízení takzvaného garančního fondu, jehož smyslem je umožnit odškodnění případných obětí zpronevěr. Způsob financování zákon nestanovuje, detaily budeme schvalovat na našem sněmu, který je v září,“ podotkl Němec s tím, že pravděpodobně do fondu budou přispívat advokáti z plateb za zřízení advokátních úschov. Náhrada pro poškozené bude činit až 2,5 milionu korun na jednu úschovu, v případě kupní ceny z prodeje nemovitosti k bydlení až pět milionů korun.
Podle Němce je ale nepravděpodobné, že by poškození klienti advokátky Sukové dostali z tohoto fondu náhrady. Reyne ale podotkla, že klienti stále věří, že se peněz dočkají. „Doufáme, že Česká advokátní komora konečně začne s novou legislativou fungovat, jak má, a bude ke kontrolám přistupovat zodpovědně. Říct, zda však novela skutečně zabrání podobným zpronevěrám, je předčasné,“ uvedla Reyne.
