"Evropa se v krátkodobém horizontu bez ruského plynu neobejde. Třetinu dodávek lze nahadit jinými zdroji, třetinu lze možná ušetřit, i když za cenu brutálního snížení komfortu odběratelů, ale minimálně jedna třetina je nenahraditelná. Dovezený stlačený plyn z USA není zatím kde přečerpat a zřizování dalších přečerpávacích stanic se počítá na léta. Část dodávek tepla bude nutné v následující sezoně nahradit uhlím a dalšími špinavými zdroji. Evropa bude muset zkrátka zavřít oči a v příštích měsících nehledět na emise," říká energetický konzultant Jiří Gavor. Je také nutné vyřešit trh s emisními povolenkami, které energetické odvětví destabilizují a vystavují zbytečným otřesům. Energetická politika se zkrátka musí změnit, to chce ale čas.
Úplné a okamžité zastavení dodávek z Ruska by byla ekonomická sebevražda, která by nejenže zřejmě nezastavila ruské tanky, ale nepomohla by ani válkou zmítané Ukrajině. I Ukrajina totiž potřebuje ruský plyn, který k ní paradoxně z politických důvodů z velké části proudí ze západu, nikoliv přímo z Ruska. "Odříznutí Evropy od energií by tedy znamenalo i odříznutí Ukrajiny," vysvětluje Jiří Gavor v rozhovoru s Angelikou Bazalovou. A dodává, že i bez takových drastických kroků čeká české firmy vzhledem k prudce rostoucím cenám energií obtížné období.
Nutnost doplnit zásobníky na příští zimu tak, aby byl v příští topné sezoně dostatek energie pro domácnosti a nezbytnou infrastrukturu, jako například nemocnice, zřejmě bude znamenat, že už nyní mohou být některým firmám omezovány dodávky. Sklárny či třeba chemičky a vlastně veškerá výroba, která není životně důležitá, se může v následujícím období potýkat s problémy v zásobování energiemi. Do cen výrobků se promítnou i vysoké energetické náklady, což bude dále zvyšovat inflaci. Je možné, že některá odvětví s vysokou energetickou spotřebou budou v Evropě krachovat a jejich výrobu převezmou země, kde jsou cenovky výrazně nižší, například USA. Kolínská Draslovka například z tohoto důvodu už v Česku utlumuje výrobu a naopak posiluje své závody ve Spojených státech.
To vše může znamenat i otřesy i na pracovním trhu se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Tedy sociální bouře a politické změny. Co čeká Evropu na poli energií? Poslechněte si rozhovor Angeliky Bazalové a Jiřího Gavora.
