
Co k bitvě na Bílé hoře vedlo, jak probíhala, a pokud opravdu tak zásadně poznamenala chod dějin této země, jak se tradičně vykládá, jak vlastně? To jsou otázky, které si v novém speciálu kladou přední čeští historici – Jan Kučera, Zdeněk Munzar, Jiří Rak nebo Vít Vlnas. Kráčí tak v pomyslných stopách Palackého, Tomka, Golla, Pekaře, Denise i dalších dějepisců, kteří se těmito otázkami po generace zabývali.
Ano, stala se bitva na Bílé hoře opravdu vítězstvím německy mluvících katolíků, uzurpátorských Habsburků nad českými protestanty, potomky husitů, bezmála demokraty, jak od dob národního obrození zakotvilo v českém povědomí a bylo rozvíjeno v politické rovině Masarykem a zneužito komunisty? A přinesla ve svém důsledku třísetleté období národního útlaku a poněmčování, pro něž se dle názvu slavného Jiráskova románu z roku 1915 ujalo výmluvné označení temno? A jak by se vyvíjely české dějiny v opačném případě, tedy v případě vítězství vzbouřených stavů? Opravdu by šla česká historie tím „správným“ nebo alespoň „lepším“ směrem, jak ve své logice předpokládá katastrofické líčení důsledků porážky na Bílé hoře?
Nedokážeme naznačit alternativní chod dějin, k němuž by směřoval opačný výsledek bitvy, můžeme ale popsat realitu a oprostit bitvu na Bílé hoře i události, které následovaly, od mýtů, jež je od nepaměti provázejí. Nebo se o to alespoň pokusit.
Ve speciálu Bílá hora 1620 – Mýty a skutečnost najdou čtenáři kromě map a dobových ilustrací také unikátní fotografickou dokumentaci zbraní používaných v bělohorské době, kterou Reflex připravil ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha.