Operace suverénní hranice: Proč Austrálie zastavila lodě s imigranty | Reflex.cz
reklama
nahoru

Operace suverénní hranice: Proč Austrálie zastavila lodě s imigranty

Petr Sokol30. září 2016 • 10:00
Operace suverénní hranice: Proč Austrálie zastavila lodě s imigranty
Australské poselství ilegálním přistěhovalcům zní jasně: No way. Angus Campbell, který stojí v čele mise na ochranu pobřeží, na videu říká: „Připlujete-li k nám bez víza lodí, v Austrálii nikdy doma nebudete. Pravidla platí pro každého: pro rodiny, děti bez doprovodu, vzdělané a odborné síly. Není výjimek!“
• foto: 
Youtube.com

Zatímco jih Evropy byl během trvající imigrační krize zaplaven imigranty, kteří se na lodích plaví přes Středozemní moře, v tradičně přistěhovalecké Austrálii už více než dva roky nepřistála žádná loď s ilegálními imigranty.

reklama

Austrálie se před několika lety rozhodla, že neregulovaný příliv lidí po moři zastaví. Tehdejší události se do značné míry podobaly tomu, co zažívaly v posledních letech Itálie nebo Řecko. Utečenci ze zemí po celé Asii se snažili na provizorních lodích dostat k australským břehům. Využívali k tomu i mnohá vzdálená australská území na ostrovech v Indickém oceánu, takže i ostrov s poetickým názvem Vánoční byl svědkem řady tragédií.

Boat people

V roce 2013 do země přišlo rekordních 20 tisíc žadatelů o azyl a zvýšený počet lodí logicky vedl k nárůstu tragédií, při nichž utečenci přicházeli v mořských vlnách o životy. Příval utečenců se stal horkým politickým tématem, i když v zemi nenastala nějaká proticizinecká atmosféra. V této souvislosti je připomínán i fakt, že Austrálie sama je zemí, v níž drtivá většina obyvatel má imigrační původ.

Zastavte lodě

Tehdejší opoziční lídr Tony Abbott na tento stav v roce 2013 reagoval a přišel s principem: „Stop the boats.“ Podle jeho návrhu bylo možné umírání na moři zastavit pouze, pokud se podaří zastavit pašerácké lodi a navodit situaci, kdy ani nevyplují na moře. Abbott i díky tomuto návrhu volby vyhrál, a jako premiér proto zahájil operaci „Suverénní hranice“, kdy vojenské námořnictvo začalo nejen hlídat námořní hranici, ale aktivně také vracet všechna plavidla s imigranty mimo australské výsostné vody – hlavně do Indonésie. Některá australská ostrovní území byla navíc zákonem vyňata z „azylového území,“ takže příjezd na ně ještě nezakládá právo požádat o azyl v Austrálii.

Celá australská akce je navíc doprovázena velkou reklamní kampaní, jež i za použití obrázků vysvětluje v zemích, odkud míří nejvíce uchazečů o život v Austrálii, že se do země opravdu nedostanou.

Pacifické řešení

Ti, kteří přece jenom ochraně australské hranice uniknou, se však nedostanou do Austrálie a jsou následně eskortováni do dvou utečeneckých táborů, jež Austrálie zřídila ve dvou pacifických státech – na Nauru a na ostrově Manus, který patří k Papui-Nové Guineji. Tam je posouzeno, zda mají nárok na azyl. Pokud ano, dostanou ho ovšem v Papui-Nové Guineji, a nikoli v Austrálii. Ostatní jsou vráceni do zemí původu.

Situace v obou táborech je dlouhodobě terčem kritiky lidskoprávních organizací, které upozorňují na špatné podmínky a nejrůznější incidenty, ke kterým v nich dochází. Uzavřením tábora na ostrově Manus nyní také hrozí tamní vláda. V obou táborech, na jejichž správu si australská vláda najala soukromí firmy, se aktuálně nachází téměř dva tisíce lidí. Několikrát došlo v obou táborech k protestům, kdy si někteří uprchlíci například zašili ústa, drželi hladovku nebo se sami úmyslně zraňovali. Australská vláda ale podobným akcím odmítla ustoupit. 

Austrálie uzavřela dohodu s asijskou Kambodžou o tom, že utečenci budou z uprchlických táborů výměnou za finanční pomoc kambodžské vládě přesídlováni právě tam. Opět si za to vysloužila kritiku v řadě zahraničních médií, podle kterých Kambodža patří mezi zkorumpované a nedostatečně svobodné země. Dosud se ovšem v této zemi usadili z řad migrantů v australských detenčních táborech jen jednotlivci a někteří se dokonce odtud následně vrátili do svých domovských zemí.

V kritických hlasech, které se  zahraničí často na adresu Austrálie ozývají, ale mizí jedna podstatná věc.  Země protinožců každoročně přijme několik tisíc uprchlíků, kteří o to legálně mimo území Austrálie požádají.

Funkční systém

Australský přístup k imigraci je častým terčem kritiky lidskoprávních organizací a k jeho vlastnostem patří také velmi vysoká finanční nákladnost. Drtivá většina Australanů je ovšem přesvědčena, že plní svůj hlavní cíl – zabránit tomu, aby se uprchlíci nahnaní pašeráky lidí do členů a lodí, topili ve vlnách Pacifiku.

To v australských očích vyvažuje některé problémy se správou uprchlických táborů a možnostmi tamní uprchlíky přesídlovat do třetích zemí. „Politika „Stop the Boats“ má podporu i současné vlády a je všeobecně považována za velmi úspěšnou. Občasná opoziční kritika se tak věnuje spíše konkrétním podmínkám v zadržovacích táborech umístěných mimo území Austrálie, ale i sami labouristé jejich existenci před letošními volbami podpořili,“ okomentoval současnou pozici Abbottovy migrační politiky Čech žijící v Austrálii Adam Hejl.

Velký rozhovor s australským expremiérem si přečtěte v tištěném Reflexu, který vyšel ve čtvrtek 29. září.

Reflex 39/2016





Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama