Několik stovek zahraničních bojovníků Islámského státu, ale i jejich rodinných příslušníků a dalších přívrženců se úporně a rychle snaží vrátit do svých domovských států v Evropě. Je to dilema s možným nebezpečným vyústěním: Bezpečnostní služby před tím důrazně varují, diplomacie uvažuje o tom, že některým lidem by se mělo dokonce pomoci v návratu.
Zejména diplomatické mise evropských států v Turecku zaznamenaly v posledních době velký nárůst žádostí a vzkazů o zprostředkování pomoci při návratu z náruče Islámského státu. Informoval o tom ten americký deník Wall Street Journal.
Úprk souvisí především s tím, že pozice IS se rychle hroutí především v Sýrii, kde se ofenziva jeho protivníků blíží k nevyhlášenému hlavnímu městu Rakka a džihádisté každý den ztrácejí další území. Před několika dny padlo také město Syrta, centrum Islámského státu v Libyi. V Iráku je před pádem strategicky důležitá Fallúdža.
Nejedná se pouze o návrat bojovníků, ale i jejich rodinných příslušníků či podporovatelů, kteří se nechali na Blízký východ a do Afriky vylákat. Jspou mezi nimi i ženy a děti.
Kolik z těch dospělých může být potencionálními teroristy a tedy zdrojem smrtelného nebezpečí, není jasné. Problém je především v tom, že všichni jsou zradikalizovaní a vyznávají tu nejextrémnější verzi islámu.
„Jejich vojáci i další lidi je opouštějí a pokoušejí se nějak vrátit domů. Mají pocit, že jim hrozí smrt ze strany jejich nepřátel, kteří jsou teď úspěšnější“ řekl Didier Le Bret, koordinátor bezpečnostních služeb Francie.
Západní diplomaté odhadují, že o návrat se jen v posledních týdnech pokusilo 150 až 300 lidí. A to jsou jenom ti, o kterých se ví a chtějí do západní Evropy. Dále se vracejí i islamisté z Bosny, Kosova či Makedonie.
Minulý rok se vrátilo podle tajných služeb do Evropy několik stovek bojovníků Islámského státu.
Někteří z navrátilců se zapojili do vražedných teroristických útoků v Paříži a letos v Bruselu.
