Ethan Couch.

Ethan Couch. Zdroj: Profimedia.cz / AFP PHOTO / JALISCO STATE PUBLIC PROSECUTOR'S OFFICE

"Námitka!"
"Námitka."
"Námitka!"
3
Fotogalerie

Zabil 4 lidi, ale vyvázl s podmínkou; vždyť mu jen „hrabalo z toho, jak strašnou měl... fůru peněz“

Jmenuje se Ethan Couch a před dvěma lety se stal antihrdinou amerického soudnictví. Bylo mu 16, když se s kamarády zlil pár pivsony ukradenými ve Wallmartu a pak v pickupu Ford F-350 v rychlosti 110 km/h zabil čtyři lidi. Jenže soud ho za to jen poslal na hanbu s podmínkou. Tím to na pár let zhaslo. Poslední kapitola příběhu se ale odehrála až v těchto dnech – v Mexiku.

Moment, moment: Jak může uspět obhajoba v případu, kdy opilý kluk zabije někoho autem (sjel s ním z vozovky a pozabíjel lidi, kteří opravovali nepojízdný vůz) a přitom stihne ještě vážně zranit dva další (v jeho autě jich v tu chvíli bylo sedm) – včetně svého kamaráda, který během jeho opileckého řidičského extempore přišel v pickupu k takovým zraněním, že už mu nebude nikdy pořádně fungovat mozek? Jak mohla obhajoba uspět, když měl nezletilý týpek v krvi kromě trojnásobného množství alkoholu, akceptovatelného u dospělého, ještě stopy Valia a dalších drog? To v ní snad seděl fenomenální právník Mitch McDeere... kterého hrál Tom Cruise ve filmu Firma? Nebo ještě fenomenálnější Daniel Kaffee... kterého hrál Tom Cruise ve filmu Pár správných chlapů?

"Námitka!""Námitka!"|Profimedia.cz

Za verdiktem soudkyně Jean Boydové, která silničnímu zabijákovi Ethanovi Couchovi v podstatě řekla jen „ty, ty, ty, přejíždět lidi na silnici je špatné, áno“, stálo jedno jediné slovo. To slovo znělo: „affluenza“. Je to anglická složenina dvou jiných slov, „affluence“ a „influenza“, čili výrazů pro přebytek a chřipku. Affluenza je výraz pro, s dovolením, onemocnění z toho, v jak neskutečném luxusu postižený nebožák žije. Nákaza tím, jak šílenou fůru peněz má na bankovním účtu. Chřipka z prachů. „Prachřipka.“ Termín, který poprvé zazněl v padesátých letech a rozšířil se v devadesátkách (kdy podle deníku The Guardian označoval „stres způsobený obsesivním konzumentstvím“) přitom samozřejmě americká (ani žádná jiná) psychiatrie neuznává jako diagnózu ani omylem.

 

Antikonzumní kniha z roku 2001 Affluenza: The All-Consuming Epidemic definuje tuhle prachřipku jako „bolestivou, nakažlivou, sociálně přenosnou chorobu přetížení, zadlužení, úzkosti a marnivosti z urputné snahy vlastnit ještě víc“. V případu Ethana Couche to psycholog definoval tak, že Ethan Couch je v podstatě jen tak šíleně prachatý, zpovykaný, do morku kostí rozmazlený spratek, že chudák malá „nepozná rozdíl mezi dobrem a zlem“. A tak Couch utřel nudli a šel domů (resp. do jakéhosi léčebného zařízení, kde mu byla naordinována léčba jeho zhýralosti či čeho).

A to mají v Americe precedentní systém, takže všechna ta „bohatá děcka na Instagramu“ mají od roku 2013 motivaci rozjet na svých jachtách pařbu vždycky o trochu víc. Kdyby něco (třeba kdyby fotr našel v podpalubí pár podřezaných prostitutek z Bogoty), někdo na nás asi nakašlal prachřipku.

"Námitka!""Námitka!"|Profimedia.cz 

Couch pocházel ze zámožné oblasti Westlake v severním Texasu, kde chytit takovou „affluenzu“ není žádný problém: v žebříčku magazínu Forbes se tohle místo se 700 obyvateli vyškrábalo mezi nejvyvatěnější zbohatlické bašty Ameriky s průměrným ročním příjmem obyvatelstva 250 000 dolarů - což je něco přes 6 milionů korun. Též s přihlédnutím k tomu, že byl nezletilý, tehdy Couch vyfasoval podmínku na 10 let a na nějakou dobu se po něm slehla zem. Teprve před necelými třemi týdny, 11. prosince 2015, na něj byl vydán zatykač a vyhlášena odměna 5000 dolarů za informaci vedoucí k jeho dopadení. Ethan Couch, nebohý chlapec zmítaný zmatením ze své zpovykanosti, si totiž ze dne na den sbalil saky paky a společně se svou matkou, osmačtyřicetiletou Tonyou Couchovou, vyrazil tradá směrem Mexiko.

"Námitka.""Námitka."|Profimedia.cz

Kde je také – jak uvádí server Vice, v nijak zvlášť prachřipkově nakažlivé části města Puerto Vallarta – sebrala policie a v nejbližších dnech je odtud odlifruje zátky do Spojených států. Couch, který měl při dopadení obarvené vlasy a vousy... tedy to chmýřovité strniště, které takovému osmnáctiletému zbohatlickému smradovi raší pod nosem, teď bude znovu čelit deseti letům nesvobody, ovšem tentokrát už natvrdo. Snad si užil tu rozlučkovou kalbu, kterou s mámou uspořádali před útěkem. A také tu kalbu před ní, na níž byl zachycen na videozáznam, jak opět vesele popíjí alkohol: což by bylo porušení podmínkových podmínek a jednosměrná jízdenka za katr. Kvůli tomu zřejmě utekl.

Když se na to člověk dívá z té horší stránky, tak je hrůzné, že dostat Edwarda Couche do báně trvalo tak dlouho (a to tam ještě zdaleka není). Z té lepší stránky ale výhledově konečně někdo najde léčbu na jeho nezáviděníhodný zdravotní stav, kdy na něj nasněžila taková závěj přepychu a bohatství, že pod ní ten nebožák „nedokázal rozpoznat rozdíl mezi dobrem a zlem“. Ten někdo by se mohl jmenovat třeba El Loco. A Edwarda Couche by mohl potkat ve vězeňské sprše.