Jaroslav Dušek: Papežem by měl být indián | Reflex.cz
reklama
nahoru

Jaroslav Dušek: Papežem by měl být indián

Miloš Kozumplík16. března 2013 • 06:00
Jaroslav Dušek: Papežem by měl být indián
foto: Ladislav Němec / MF Dnes / Profimedia

Bývalý papež Benedikt XVI. nebo exprezident Václav Klaus jsou v jeho světě jen okrajovými postavičkami, zosobňujícími chamtivost a mocenské choutky. Herec s pověstí podivína propagujícího alternativní životní styl s někdy až extrémními projevy, jakými jsou chůze po žhavých uhlících nebo dlouhodobé půsty, má jiné ambice. Jaroslav Dušek (52) usiluje o propojení s božským principem Galaxie a nalezení nového řádu, v němž by byla spokojená každičká buňka světa.

reklama


Jste duchovně založený člověk, jakou roli ve vašem životě hraje náboženství, církev?

Náboženství nemám moc rád. Vždycky mi připadá divné, když je něco organizováno do hierarchické struktury, kde kdosi nahoře sděluje těm dole, co si mají myslet – papež, hlava pomazaná, řekne, jak se věci mají, a jeho podřízení to pak sdělují široké základně. Podezřele to připomíná vojenský systém, jen je zabalený do jiného hávu. 

 

Jakého jste vyznání?

Rodiče nebyli věřící, takže mě se to nedotklo. Spíš mě zajímá projevené božství. Sleduju, že věda víc a víc dokládá, že všechno, co je stvořeno, je zvláštním způsobem propojeno. Najednou se ukazuje, že platí poučky starých duchovních nauk – že z hlediska božského principu je nehet na noze stejně významný jako oko. Kdo má rád hierarchii, nesouhlasí, řekne, že když přijde o oko, je to horší, než když přijde o nehet. Ale z hlediska tvorebného principu se zdá, že všechno je propojené. A že je to propojené víc, než jsme si mysleli.

 

Taky bych raději přišel o palec než o oko. Názornější příklad ­nemáte?

Ukazuje se, že některá zvířata, hmyz jsou daleko informovanější než my. Když přichází vlna tsunami, lidé nic netuší, ale zvířata o ní vědí několik hodin a někdy i dnů dopředu. Právě události, kdy zvířata s předstihem vstoupí do bezpečného prostoru a vlna zaplaví lidské příbytky, mně kladou otázku, jak je to možné. Jak to věděla, jak znala bezpečnou zónu? Proč neutíkala dál a dál na ještě vyšší kopec, jak je to možné? Zdá se to jednoduché – všechno je propojené v Galaxii.

 

Když je to tak jednoduché, proč se s Galaxií nepropojí i lidé?

Staré indiánské školy a členové kmenů – ať už Inkové, Čerokézové, Mayové, nebo Toltékové – o tom propojení věděli a vycházeli z něj. Pak ale nastalo podivné štěpení, kdy se náš rozum rozhodl, že rovnovážnou situaci rozčísne, a odhodil pověsti o zvířatech, která mluvila, o skalách, jež se otevíraly. Ruku v ruce s tím se postupně vyloupl kapitalismus – snaha vytěžit ze všech zdrojů maximum. Najednou se mánií lidské bytosti stala ekonomická, velmi zaslepená cesta. Všechno jsme zvláštně oddělili na obory, vznikli specialisté. To je skvělé, ti lidé udělají úžasné poznatky ve svých oborech. Jenže jakmile specialista zavře své vědomí, nepropojuje ho dostatečně s okolním světem. Najednou jsme se ocitli v mnohem zmatenějším světě. Indiáni si zabubnovali, postavili příbytek, který se podobal Galaxii, pomocí symbolů zobrazili souhvězdí a žili v důvěrném vztahu s kosmem. My jsme se dostali do světa vyvrženců.

 

Co přesně nazýváte světem vyvrženců?

Situaci, v níž si my, lidé, myslíme, že víme všechno líp než ostatní, takže všechny sežereme nebo je někam vytlačíme – tady bude supermarket, tady parkoviště. V některých velkoměstech světa se nedá dýchat, lidi v nich chodí s rouškami na obličeji, protože už to jinak nejde. Zmatek vzniká proto, že člověk zapomněl na propojenost všech projevů a je jedno, jestli jim budeme říkat božství, univerzum nebo kosmos, vesmír, nebo příroda. Princip je v tom, že všechno je propojené. Není možné se tady etablovat jako figura, která má výjimku. Proto mě zajímá to propojení úcty ke stromu, úcty k rostlině, úcty ke včele, ke kamenům, minerálům, nerostům.

 

Díváte se na toto téma z technického úhlu pohledu, nebo vás spíš zajímá mentální směřování lidstva?

Nerozlišuju to. Vtip je v tom, že oddělování nikam nevede. Technika bez ducha je k ničemu, duch bez technické aplikace je taky k ničemu. Co je duchovno, kde je duchovno? K čemu by nám bylo platné, kdybychom s ním nemohli přijít do styku?

 

Pro někoho je technickou aplikací duchovna, spojením s božstvím papež. Benedikt XVI. rezignoval – jaký v tom spatřujete signál? Tušíte za jeho ojedinělým krokem nějaké propojení?  

V té organizaci se nevyznám. Na mě je církev příliš bohatá. Jsou mi divná ta kvanta majetků – nejdou mi dohromady s učením Ježíše Krista. Mám podezření, že kdyby se tu dnes objevil, představitelům církve by hluboce promluvil do duše.

 

Vypráskal by je z římských chrámů důtkami?

Pochybuju, že by usedl za stolec a radoval se z toho, že vládne. Nevím, co znamená to gesto papežovy rezignace, většinou se čeká, až umře.

 

Spekuluje se o tom, že nástupcem Benedikta XVI. by mohl být někdo z Jižní Ameriky – ve srovnání s evropskými preláty kladou tamní představení větší důraz na chudobu církve, chodí do ulic mezi řadové ovečky.

Možná se církev vědomě rozhodne a dobrovolně zchudne. Což se mi nechce úplně věřit, ale zažil bych další z velkých překvapení ve svém životě, kdyby došlo k vědomému prozkoumání toho aparátu, celé hierarchie, a hlavně toho, kdo vlastně má právo komunikovat s Bohem. Protože podle starých Indiánů, a já s tím souhlasím, má tohle právo každý člověk. Možná i v církvi může přijít dobroděj. Jižní Amerika by z hlediska symbolu byla velmi logická, protože v ní bylo obrovské množství lidí vybito, zemřelo tam obrovské množství Indiánů. Buď zbraní, nebo vlivem epidemií. Vzhledem k rovnováze by bylo ideální, kdyby novým papežem byl Indián.

 

Reflex 11 obálka

Velký rozhovor s Jaroslavem Duškem najdete v Reflexu č. 11/2013, který vyšel 14. března.

 

Miloš Kozumplík


Klíčová slova: rxrxmiloskozumplikjaroslav dusek



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama