Jmenuji se Václav Klaus. Jaký je vlastně prezidentův syn? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Jmenuji se Václav Klaus. Jaký je vlastně prezidentův syn?

Petr Kolář26. února 2013 • 00:05
Jmenuji se Václav Klaus. Jaký je vlastně prezidentův syn?
foto: Fotomontáž Jan Ignác Říha

Je jedním z nejúspěšnějších českých učitelů. Z běžného postkomunistického gymnázia vybudoval úspěšný soukromý ústav se dvěma pobočkami. Pedagogický talent zdědil Václav Klaus mladší (43) po otci stejně jako sebekázeň, přísnost, jízlivost a jistou krutost v osobních vztazích.

reklama

 

Pár hodin po vyhlášení výsledku prezidentských voleb syn dosluhujícího prezidenta a ředitel Prvního obnoveného reálného gymnázia PORG, Václav Klaus mladší mohutně oslavoval. V kampani se totiž otevřeně postavil na stranu Miloše Zemana a dostal se kvůli tomu pod silný mediální tlak. Pár dní před druhým kolem voleb se dokonce musel omluvit za posměšky na adresu Karla Schwarzenberga, neboť v jednom obchodním dopise zkarikoval Zemanovým soupeřem zpívanou českou hymnu. „Ktéé tomof muj, ktééé tomof muj“ se stalo důležitým momentem kampaně a Klausův starší syn byl na sebe hrdý. Těsně po volbách se dokonce nechal slyšet, že „jsme vyhráli“.

 

Podíl na Zemanově vítězství si připisoval i kvůli tomu, že zvedl téma Schwarzenbergova „němectví“ a spolupráce jeho vzdálených příbuzných s nacisty. Dlouholeté známé Klause juniora to však příliš nepřekvapilo. Odrazila se v tom prý jeho letitá představa o vlastenectví a odpor vůči „pravdě a lásce“.

 

Proti Klausovi mladšímu se přitom před volbami dokonce postavili učitelé a studenti z jeho školy. Ve veřejném dopise ho za zesměšňování Schwarzenbergovy artikulace ostře zkritizovalo devatenáct profesorů libeňského PORG, studenti školy, ale i šéf správní rady a bývalý ředitel ČEZ Martin Roman, který školu financuje. Přestože někteří lidé z Romanova okolí pouštěli vybraným novinářům „informace“ o zvažovaném vyhazovu prezidentova syna, Klausova pozice byla a stále je neotřesitelná. Šlo spíš o snahu tlumit mediální tlak na Romana, aby Klause z vedení školy odvolal.

 

Už v týdnu před druhým kolem prezidentské volby se totiž sešla šestičlenná správní rada obecně prospěšné společnosti PORG, v níž kromě Romana zasedá i jeho bratr Patrik, matka Milada a Milan Hejl, šéf AMI Communications, dvorní PR agentury společnosti ČEZ. Ačkoli v tu chvíli kritika výroků Klause mladšího vrcholila, možnost odvolat ředitele tam údajně nikdo ani nezmínil. Ve skutečnosti by to pro bývalého šéfa ČEZ a vynikajícího politického lobbisty Martina Romana bylo velké riziko. Jakkoli se bude vliv dosluhujícího prezidenta postupně snižovat, není radno se s ním pouštět do křížku. Přece jen mu penzi financuje investiční skupina PPF, ovládaná nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem. A ještě víc to platí o Miloši Zemanovi, jenž je Klausově rodině po volební kampani velmi zavázán. Je tu však ještě jeden důvod: Václav Klaus mladší se dlouhodobě osvědčil jako schopný ředitel, takže by po něm určitě sáhla konkurence, třeba právě Kellner a jeho soukromá elitní škola Open Gate, sídlící v Babicích u Prahy.

 

S PRUDOU DO PRUDIC

Ať už si o Klausovi mladším myslí kdokoli cokoli, jedno mu upřít nelze – ve svém oboru je špička. Navzdory dvěma velkým handicapům, z nichž každý jeden by jiné lidi srazil do kolen. Tím prvním je od narození ochrnutá tvář. Druhým pak život ve stínu svérázného, navíc nepoměrně úspěšnějšího otce. S obojím se Klaus junior dokázal vypořádat.

 

K otci měl Klaus vždy silné pouto. Alespoň to tak pod podmínkou zachování anonymity popisují jejich blízcí. Už od mala mu bylo vštěpováno, že se má sebevzdělávat a nesmí si nechat nic líbit. Výchova to podle jeho pozdějších slov byla „přísná a náročná“, z některých vzpomínek Václava Klause mladšího si lze typické mentorování Klause staršího živě představit. „Podroboval mě až do mých patnácti let diskusím, které byly tak nepříjemné, stokrát horší než nějaký výprask,“ vzpomínal před deseti lety Klaus mladší. Například následující historka z cestování v trabantu z pražského Proseka, kde tehdy bydleli, na chalupu v jihočeských Prudicích je „klausovina“ jak vyšitá. „Někde u Benešova ho vždycky napadlo, že se budeme cestou učit anglicky. Měli jsme trabanta, ten supěl a smrděl do kopce a otec nás s bratrem zkoušel z anglických slovíček. Byla to moje noční můra.“

 

LIDOVĚJŠÍ KLAUS

Na rozdíl od dosluhujícího prezidenta měl však jeho syn od mládí větší smysl pro život „proletariátu“. Oba sice baví hrát šachy a lyžovat, junior si však vzdor otcovu nesouhlasu oblíbil i fotbal. Od studií na proseckém gymnáziu Litoměřická měl svou partičku kamarádů, s nimiž si šel klidně posedět na pivo a poklábosit o „normálních“ věcech. Právě o tom zřejmě později otec Klaus vyprávěl: „Nedávno jsem se strašně zlobil – už ani nevím, na kterého ze svých dvou dávno dospělých synů, když na otázku, co bude večer dělat, řekl, že půjde s kamarády do hospody. Strašně jsem protestoval. Snažil jsem se mu vysvětlit, že nikdy v životě jsem nešel do hospody. Pozor na to slovo. Samozřejmě jsem byl v hospodě tisíckrát, ale sezení v hospodě nesmělo být primárním programem. Primárním důvodem bylo například to, že se šlo po tréninku na pivo – ale po tréninku. Ale že bych trávil večer tím, že půjdu do hospody, to jsem myslím za šedesát let svého života nikdy neudělal.“

 

 

Milovník jazzu a vážné hudby Václav Klaus starší by asi nezašel ani na americkou thrashmetalovou kapelu Anthrax, jako to před pár měsíci udělal jeho syn, metalový fanoušek. A ještě v jednom se otec se synem Klausem liší. Klaus senior poznal manželku Livii na vysoké škole a navzdory všem jeho (ne)nevěrám jsou stále spolu. Junior se s manželkou Kamilou seznámil na gymnáziu, ale nedávno se s ní rozvedl, přestože spolu mají tři děti. Teď se chce ženit znovu, hodlá si vzít o šestnáct let mladší Lucii Hřebáčkovou, vysokoškolskou studentku a dispečerku jedné pražské taxislužby.

 

HUSTEJ AŽ NA HRANU

Jakkoli především děti umějí být k fyzickým nedostatkům ostatních zlé, Klaus mladší se s tím vždy dokázal rázně popasovat. Už jen tím, že vždy vystupoval sebevědomě a přesvědčivě. Případně – jak to umí i jeho otec – preventivně zaútočil. „Když chce, dokáže být ve společnosti okouzlující. Ale také si dokáže někoho vybrat, najít si jeho slabé místo a pak se do něj celý večer strefovat. I když to je jinak kamarád nebo blízký člověk. Umí být pořádně zlý. Navíc ho dost ovlivnilo, když se jeho otec stal prezidentem. Od té doby se cítil hodně silný v kramflecích,“ popisuje jeden z jeho bývalých spolužáků ze střední školy.

 

Podobně o Klausovi hovoří i jeho bývalí spolužáci z přírodovědecké fakulty, kde studoval zeměpis a matematiku. „Měl kolem sebe partu, byli to všechno poměrně ostří hoši, sportovci. Sám je velice chytrej, inteligentní, navíc za každých okolností frajer. Hustej, někdy až na hraně. Někdy se až zdálo, že se s tím handicapem vyrovnává tak, že je ještě hustší a ještě víc na hraně. Proto mě to ,ktéé domof muj‘ ani nepřekvapilo,“ líčí někdejší Klausův spolužák z vysoké.

 

Když se Klaus v rámci učitelské praxe vrátil na gymnázium Litoměřická, vyprávěli si o jeho následujícím kousku téměř všichni jeho spolužáci, kterým to v rohové restauraci na Albertově, kam tehdy chodili, líčili očití svědci. „Na tabuli napsal velkými písmeny Václav Klaus. A pod to načmáral čtyřpatrovou matematickou rovnici. Pak se otočil ke studentům a řekl: Jmenuji se Václav Klaus mladší a mám vadu obličeje. Kdo s tím má nějaký problém, ať přijde a spočítá tuto rovnici. Nikdo ani nehlesl.“

 

Přestože má Klaus mladší hodně ze svého otce, jako inteligentní člověk pochopil, že chce-li si najít v životě svou parketu, musí se vydat jiným směrem. Už od mládí chtěl být pedagogem, a jak před lety vzpomínal, „volba povolání byla svým způsobem vzdorem vůči otci“. Jeho známý z vysokoškolských studií pak dává k dobru historku, kdy Klause juniora slovy Tak kdy do toho praštíš? vyzýval, aby se víc zapojil do veřejného života. „Než tam vlezu, bude tam otec, to nemá smysl,“ odvětil prý tehdy junior. S otcem se poměřovat nechtěl.

 

SEKTA JMÉNEM ODS

Snaha nebýt v tátově stínu dlouho ovlivňovala i Klausův postoj k ODS. Ačkoli je i junior politicky založeným člověkem, do ODS se mu dlouhé roky vstupovat nechtělo. „Rozhodně nevstoupím do ODS v době, kdy tam otec bude předsedou. Chci, aby mé případné úspěchy a neúspěchy byly připisovány pouze mé osobě,“ prohlašoval Klaus mladší po tzv. sarajevském atentátu.

 

 

Přihlášku do ODS si tak v Praze 8 podal až v červenci 2002. Zhruba měsíc poté, co jeho otec v čele strany prohrál své poslední volby do sněmovny s ČSSD Vladimíra Špidly. Bylo zřejmé, že jako předseda brzy skončí. Junior si zjevně myslel, že přišla jeho chvíle a že bude moci poměry ve straně měnit (podle svých známých v soukromých hovorech kritizoval i otce za spolupráci s lidmi, jako byl například někdejší kamarád Viktora Koženého a ministr vnitra Petr Čermák). Záhy ale začalo být zřejmé, že toto spojení dlouhodobě fungovat nebude.

 

První problém se objevil už v tom, že zatímco chtěl Klaus mladší působit v místním sdružení v Kobylisích (později na vedení ODS v Praze 8 marně požadoval vytvoření vlastní buňky Stírka), kde bydlí, přišla mu v září odpověď, že jej přijali do sdružení v Ďáblicích. O tři měsíce později už byl Klaus mladší z fungování ODS v Praze 8 tak znechucen, že spolu s jedním tamním občanskodemokratickým zastupitelem (podpis připojila i jeho matka Livia) sepsal kritický dopis. Jeho úryvky se objevily na veřejnosti ve dnech přelomového kongresu strany ve Františkových Lázních, kde jeho otce vystřídal Mirek Topolánek. Klaus mladší tehdy napsal, že je ODS uzavřená jako sekta, a zejména mladí kandidáti nedostávají prostor. „Řada členů má pak pocit, že o všech důležitých věcech je v okamžiku zahájení schůze již rozhodnuto. Přišli si tak jen popovídat, zanadávat na Špidlu. To je trochu málo,“ uvedl tehdy.

 

Tím si proti sobě popudil v Praze 8 i ty, kteří mu beztak nemohli odpustit jeho příjmení. „Spoustu popsaných věcí už rada dělá, některé jsou zveličené z neznalosti poměrů. Pan magistr Klaus vstoupil do ODS v době, kdy byly v Praze 8 problémy kvůli povodním. Některé věci tedy nebyl čas udělat standardně. I kvůli volební kampani, v níž někteří – včetně pana Klause mladšího – vůbec v ničem nepomohli,“ reagovala tehdy šéfka ODS v Praze 8 Alena Palečková.

 

Klaus mladší byl čím dál rozladěnější praktikami (jejichž tradice byla založena v éře jeho otce), které ODS dostaly tam, kde se nachází dnes. Občas si postěžoval interně, jako třeba v roce 2008, kdy manažerovi ODS napsal, že jsou v Praze 8 „porušovány základní principy demokracie“, občas veřejně. Třeba když tepal Mirka Topolánka za souhlas s klimatickým balíčkem EU a příslib ratifikace Lisabonské smlouvy. Ve své organizaci, kam docházel čím dál méně, se stával stále nepopulárnějším. Svým způsobem v tom hrál roli nejen odpor vůči někomu, kdo mezi ně příliš nechodí, „není kamarád“, všechny poučuje a nepřistupuje na jejich pravidla hry, ale i příležitost nandat to někomu, kdo se jmenuje Klaus, ovšem není nedotknutelným čestným předsedou ODS. A tak když se v listopadu 2008 občanští demokraté v Praze 8 rozhodli před kongresem podpořit Mirka Topolánka proti Pavlu Bémovi a Klaus junior ohlásil odchod ze strany, nelitovala toho ani jedna strana.

 

VE SLUŽBÁCH MARTINA ROMANA

Tou dobou už byl ovšem Václav Klaus mladší úspěšným manažerem elitního Prvního obnoveného reálného gymnázia (PORG). Původně tam v roce 1993 nastoupil na půl úvazku, vyučoval matematiku, zeměpis, sociologii a jako volitelný předmět šachy. Po třech letech se stal učitelem na plný úvazek (sociologii vyměnil za ekonomii) a po dalším roce zástupcem ředitele. „Je přirozeným lídrem, je rázný, rozhodný, dokáže strhnout lidi. Ale také tvrdý a všeho schopný, k dosažení svého se nebojí jít přes mrtvoly,“ popisuje jeho vlastnosti jeho dobrý známý. V roce 1998 Klaus zvítězil se svou koncepcí elitního gymnázia zaměřeného na výkon a stal se nejen ředitelem, ale i veřejně respektovaným a často citovaným odborníkem na problematiku školství.

 

Další skok v jeho kariéře přinesl rok 2007, kdy tehdejší ředitel ČEZ Martin Roman zřídil nadační fond, do něhož vložily část svých akcií ČEZ, z jejichž výnosů jdou peníze na financování gymnázia. Tehdy měl balík akcií hodnotu zhruba 100 miliónů korun, jenže jak později padala cena akcií ČEZ, klesla i hodnota nadačního daru. To však není důležité, neboť klíčovou roli hrají dividendy. A ty jsou stále vysoké. Klausovi mladšímu umožnily školu rozšířit. Vedle libeňského osmiletého gymnázia v Praze 8 (roční školné činí 40 tisíc korun) vznikla i jeho obdoba plus základní škola v Praze 4-Krči (114 tisíc korun ročně, což opravdu není chybně uvedená částka) a také v Ostravě. Na tom měl údajně velký zájem právě Roman, pocházející z hornického Havířova.

 

Tvrdit, že si Roman vybral školu pouze kvůli příjmení ředitele, by asi bylo velké zjednodušení, ačkoliv i to jistě hrálo svou roli. Na druhé straně však Roman získal jedním tahem elitní školu v čele s velice schopným manažerem, kterou by jinak budoval léta. A Klaus si dokázal vyhodnotit, že i pro něj a jeho další kariéru to může být přínosem. I když občas dává v soukromí najevo, že se mu příliš nezamlouvá, jak se z původního konceptu školy pro výjimečně nadané děti stává gymnázium pro děti bohatých rodičů. A Martin Roman zase mluví o PORG jako o „mé škole“.

 

Ačkoli Klaus s Romanem nejsou přátelé a oba si stále vykají, jejich symbióza funguje. Nic na tom nezměnilo ani Klausovo předvolební angažmá na straně Miloše Zemana. Klaus mladší je totiž – stejně jako jeho otec – příliš těžká váha ve svém oboru. Prostě Václav Klaus.

 



Klíčová slova: rxrxpetrkolarklausvaclav klaus mladsi



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama