Andrej Babiš: Anatomie vzestupu miliardáře, který chce být premiérem České republiky | Reflex.cz
reklama
nahoru

Andrej Babiš: Anatomie vzestupu miliardáře, který chce být premiérem České republiky

Bohumil Pečinka7. prosince 2011 • 12:00
Andrej Babiš: Anatomie vzestupu miliardáře, který chce být premiérem České republiky
Andrej Babiš
• foto: 
Jan Ignác Říha

Ekonomický analytik Karel Kříž (50) nedávno v LN zveřejnil důležitý text, v němž se ohradil proti praktikám miliardáře Andreje Babiše. V následném rozhovoru s Karlem Křížem jsme se pokusili naznačit vývoj a motivace člověka, který chce po parlamentních volbách v roce 2014 stanout v čele státu.

reklama

 

V LN jste napsal, že „Babiš mate svými miliardami“. Co jste tím myslel?

Spousta lidí se může domnívat, že když má Babiš velké peníze, má i nějaké nadpřirozené schopnosti anebo že je ve všem dobrý. To je velmi naivní, i když oblíbený pohled. Lidé, kteří mají hodně peněz, inteligentní být musejí. Nutně však nemusejí být vzdělaní, ctít Desatero, a už vůbec nemusejí být demokraty. Často je to naopak.

 

A ještě jinak: pokud by třeba Karel Gott řekl, že stát je jako fabrika a má se i tak řídit a ministři se mají vybírat na inzerát, tak si budou i jeho fanoušci klepat na čelo. Pokud to řekne miliardář Babiš, dost lidí na něj zírá s otevřenými ústy a snad by ten jeho neofašismus/ neokomunismus znovu i začali podporovat.

 

Ve svém vystoupení na Vysoké škole ekonomické (VŠE) nedávno Babiš tvrdil, že věří v podporu mladých, důchodců a žen středního věku. S dospělými muži, jak řekl, má však problémy.

Byl jsem tam a viděl jsem, že ho fascinují především lidé bez politické paměti. Masa. Masa, která mlčí, směje se, ale nemůže mluvit, vlastně ani odejít. Poslouchá. A pak také lidé, kteří by si mohli říct, že bez paměti žilo by se lépe. Političtí revanšisté za revoluci v listopadu 1989. Ti zrovna na VŠE nebyli, protože spíš chodí na kolchozní srazy, o nichž jsme mluvili. Ve svém vystoupení řekl Babiš důležitou – a pro něj charakteristickou – věc: na tento systém (rozuměj polistopadovou demokracii) je napojeno nějakých 900 tisíc lidí. Pouze ti ji prý drží.

 

Kde to vzal a co to znamená? Že stačí odříznout tyto lidi a zbytek se k němu už přidá?

Zvláštní je, že přesně tohle číslo se objevilo v jakési estébácké studii, která byla zveřejněna po listopadu 1989. Analytici Státní bezpečnosti odhadovali počet nepřátel komunistického režimu přesně tímto číslem. Takže vyvozuji, že je stačí dostat pod tlak jako v letech 1945–1948 a vítězství je na dosah.

 

Opravdu si myslíte, že Babiš tímto způsobem uvažuje?

Lepší je to předpokládat než se pak divit. Fidel Castro také opustil rodinné latifundie a fabriku na cukrovou třtinu. Chtěl víc, vlastnit celý stát. A dostal ho. Na Babišových výrocích je doložitelné, že chce zrušit politiku a řídit stát jako svou fabriku. A to je fašismus nebo komunismus, jak chcete. Stejně je mezi těmito režimy dnes v praxi rozdíl pouze v nuancích. Spousta lidí si představuje fašisty přes Hitlera a Osvětim a komunisty přes Stalina a nekonečné gulagy. Ale to jsou jen mezní a historicky podmíněné postavy. A, koneckonců, také se dlouho maskovaly. Není náhodou, že mnoho inteligentních lidí, i umělců, jim tehdy naletělo.

 

Jak si definujete dnešního fašistu?

Každý za tím slovem hned vidí nějaké nemocné pitomce, pěšáky, co ve Vimperku urážejí báječnou černošskou zpěvačku. Ale co potenciální fašistická elita? Ti, kteří organizují a určují směr? Takoví lidé přece chodí mezi námi. A ještě jinak: když se Mussolini chystal pochodovat na Řím, aby ovládl Itálii, mluvil v podstatě jako Babiš. „Všichni vám lžou, všichni kradou, já to vím! Pojďme udělat pořádek a celý ten demokratický přežilý bordel předělat.“

 

Italové nebyli žádní hlupáci, ale prostě mu z větší části uvěřili, že takzvaný „pořádek“ je důležitější než svoboda a demokracie.

 

Je stokrát dokázané praxí, že žádný fašista ani komunista lidem nepomohl. Nastolil, někdy i přes své původní romantické představy, jenom hysterické, extrémní prostředí a ochuzené řízení, které lidem dohromady nepřineslo nic než strach – a některým snad pocit, že není korupce.

 

RX 49/2011 obálka
Celý rozhovor Bohumila Pečinky s Karlem Křížem si přečtěte v Reflexu č. 49/2011, který vychází ve čtvrtek 8. prosince 2011.


 

 

 



Klíčová slova: rxbohumilpecinka



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama