Židé dostali po válce Izrael, ale Cikáni nedostali nic, říká advokátka Klára Samková

Proč po desetiletí slýcháme o Romech takřka totožné věty? Nechtějí se přizpůsobit, kradou, neposílají děti do školy, čekají na dávky. To je obrovský stereotyp.

To netrvá desetiletí, ten stereotyp je z ještě starší doby. V roce 1888 byla v Británii založena Gypsy Lore Society. Studovala Romy jako objekt zájmu na úrovni folkloristiky, antropologie a dalších oborů na dobové úrovni. Udělala i dobrou práci, ale také přinesla nesmírně romantický pohled na Romy, který přetrvává dodnes.

Romantický?Vždyť není vůbec romantický.

Ale je! Nechodí do práce! Kradou! Dělají si, co chtějí. Tak si všechny Romy u nás vykresluje většina majoritní společnosti. Západoevropská a americká společnost má jen dva póly – kladný a záporný. Romové jsou na tom záporném pólu. Jenže romská duše je jiná, je uzavřená, jinak pojímá některé jevy a skutečnosti.

V našem prostoru existovaly dva národy, jež byly vyháněny na okraj společnosti – Židé a Romové. Zatímco Židé se etablovali a prosadili, Romové zůstávají občany druhé kategorie pořád a téměř ve všem. Proč?

Souvisí to s jejich přístupem k půdě. Ani Židé kdysi nesměli vlastnit půdu, ale měli ghetta, kde mohli žít. Jenže Romové neměli ani ta ghetta. Byli hnáni z místa na místo.

Dnes mají nechtěná ghetta. Chceme něco od Romů, co oni nikdy nemohou naplnit?

Někteří se nám nechtějí přizpůsobit, protože námi pohrdají. Proč? Protože my sami nedodržujeme vlastní zásady. U Romů strašně platí jednota slov a činů. Jistě, někteří ji dnes nedodržují, jenže to je neromské. Podívejte se na to, jak se využívají a vykrádají romské granty. Copak si někdo myslí, že to Romové nevidí? Zásadní rozkol však nastal ve vztahu k Romům. Židé dostali po válce Izrael, ale Cikáni nedostali nic. Přitom oba národy sdílely za války stejný osud.

ANKETA: Uplynulo 22 let od listopadové revoluce. Cítíte se jako poražený, nebo jako vítěz?

České dějiny jsou natolik proměnlivé, že pomyslní vítězové určitých historických etap se postupem času mění v poražené a naopak. Časopis Reflex se na toto téma rozhodl…

17.11.2011 - Adéla Knapová celý článek

Trendem poslední doby jsou smíšená manželství, přitom Romové a Češi se mezi sebou téměř neberou, nesedí spolu v hospodě. Plyne to ze vzájemného opovrhování, či rasismu?

Podívejte na rozdíl mezi Vietnamci a Romy u nás. Romové mají daleko nižší společenský status a jsou sociálně níž než Vietnamci. Důvod? Protože nemají vlastní stát.

Skutečně si myslíte, že Romové mají mít stát? Co by to řešilo? A kde ho mají mít?

Já to myslím jinak! Myslím to obrazně. Ne tak, že tady někdo vyhlásí svůj další stát. \problém spočívá v tom, že Romové musí obhajovat vlastní identitu a nemají žádného zastání. Když se něco vážného stane Vietnamci nebo Číňanovi, tak naběhne jejich velvyslanec. Roma se nikdo nezastane. Navíc Romům chybí domovská kultura. Vietnamec si pustí ve svém obchůdku přes satelit vietnamskou televizi, dívá se přes internet, co se děje doma, čte si vlastní časopisy. \źijí tady, ale domov mají jinde. Nepotřebují nás.

Zatímco nás Romové potřebují?

Potřebují. Jsou tady doma. My je navíc neuznáváme jako národ, přitom národ jsou.

Proč se tedy k tomu národu sami nehlásí? Při sčítání před deseti lety se k romské národnosti hlásilo daleko méně lidí, než kolik jich je.

Copak jsou sebevrazi? Všichni Židi, kteří se sečetli před druhou světovou válkou, šli do koncentráku jako první.

Nepřeháníte? Někdo masově vraždí Romy?

No, povídejte to rodině Natálky. Jsou to pocitové záležitosti, které jsou zčásti přehnané a trochu paranoidní, ale Romové je mají. Psychologie má pro jejich způsob jednání vysvětlení. Jmenuje se posttraumatický stresový syndrom. Pokud chce většinová společnost vyřešit jejich problém, tak musí dovolit, aby se Romové na tom řešení mohli podílet. Participace zodpovědnosti je přímo úměrná s participací na moci.

Obliba posledního komunistického prezidenta Gustáva Husáka stoupá

Hvězda slovenského popu Jožo Ráž si před pár lety posteskl: „Potřebovali bychom Husáka, ale nemáme takového. Byl moudrý, nenormálně schopný, trpělivý a pokorný. (...)…

19.11.2011 - Milan Žitný celý článek

A chtějí to? Kdyby chtěli, tak už se to stalo.

Snažila se o to v 90. letech Romská občanská iniciativa. Po rozpadu Občanského fóra o její program a o spoluúčast Romů na řešení jejich problému už nikdo neměl zájem. Nikdo z celého spektra politických stran majoritní společnosti.

Nikoho nezajímají romští voliči? To se mi nezdá, je v nich přece dost velký potenciál hlasů.

Skoro nikoho. Lepší je pár jejich hlasů si koupit než je pustit k podílu na moci. Ale přes pět procent není žádná romská strana schopna překonat, aby se dostala do sněmovny. I proto jsem vůči nově vznikajícím romským stranám velice skeptická. Snaha o jejich ustanovení je však signálem, že Romové se chtějí na řešení svých věcí a problémů podílet. To je velmi dobrá zpráva.