Cizinci coby vůdcové národů

Hospodářské deprese vyvolávají automaticky deprese sociální. Existenční obavy občanů se začnou odrážet v extrémním nacionalismu a xenofobii vůči cizincům. V první řadě francouzská, italská a maďarská masmédia volají mezi řádky po „silné osobnosti“, jež by nastolila přehledný pořádek. Slibují si mnoho! Onen kýžený muž by měl vyvést Evropu z temnot hospodářské stagnace opět na výsluní prosperující ekonomie. Hlavně mávnutím kouzelného proutku je nutné odstranit veškerou nezaměstnanost! Banalita těchto představ bije přímo do očí!

Útoky na zahraniční dělníky a zaměstnance se množí takřka geometrickou řadou. Prý „kradou pracovní místa místnímu obyvatelstvu“. Víte ovšem, že právě v dobách hlubokých společenských otřesů se stávají vůdci národů právě cizinci?

Morálně a ideologicky zdevastovanou Evropu pod vedením krachující Římské říše nezachránil ani žádný řecký filozof, ani žádný římský státotvůrce, nýbrž palestinský žid jménem Ježíš Kristus. Jeho židovské učení se stalo nosným pilířem kultury celého evropského kontinentu do dnešních časů, i když on osobně, coby cizinec, do těchto míst nikdy nezabloudil.

Největší a nejpopulárnější vojevůdce Francouzů, Napoleon Bonaparte, byl ve skutečnosti Korsičan, a nikoli Francouz. Zakladatelé marxismu-leninismu, Karel Marx a Bedřich Engels, nebyli Němci, nýbrž židé. V. I. Lenin sám rovněž nebyl žádným proletářem. Jmenoval se původně Uljanov a pocházel z ruské šlechtické rodiny.

Vůdce německého národa v letech 1933 až 1945 a válečný zločinec Adolf Hitler nebyl Němec, nýbrž Rakušan. Část rodiny Hitlerů pocházela dokonce z Čech. Vojenská opozice v ústraní nadávala Hitlerovi: „Ten blbej českej svobodník!“ (Der dumme böhmische Gerfreiter)

Ruský diktátor a vítěz II. světové války, Josef V. Stalin (původním jménem Soso Džugašvili), nebyl Rus, nýbrž čistokrevný Gruzínec. Jeho protějšek a zachránce Velké Británie, Winston Churchill, nebyl žádný Angličan, nýbrž po své matce Američan.

První komunistický prezident, Klement Gottwald, jak je již patrno z jeho jména i příjmení, nebyl žádný Čech, nýbrž sudetský Němec. Vyrůstal ve dvojjazyčném prostředí a po svém otci se stal antisemitou. Proti Benešově politice plošného vysídlování sudetských Němců se postavil heslem „Není Němec jako Němec!“ V době svého prezidentství nechal v politických procesech vyvraždit takřka celou komunistickou židovskou elitu.

Legendární prezident USA, John F. Kennedy, nebyl Američan, nýbrž Ir. Všichni jeho předkové byli bez výjimky Irové. Vůdce pražského jara 1968, Alexander Dubček, je veden v mnoha světových historických análech jako „pozoruhodná česká osobnost“, ačkoli se jedná o Slováka. Jedním z nejlepších ministrů zahraničí USA byla žena, ne však Američanka. Jmenovala se Madeleine Albrightová a byla to Češka. Anglicky se začala učit až ve čtrnácti letech.

Z toho všeho plyne ponaučení: Zanechte xenofobie a šovinismu. Uctivě zdravte každého cizince. Nikdy nevíte, kdy bude vaším šéfem, nebo dokonce vůdcem našeho národa!