V Česku se momentálně testují nátěry na panelové doMy, které zachycují a likvidují viry, bakterie či plísně.

V Česku se momentálně testují nátěry na panelové doMy, které zachycují a likvidují viry, bakterie či plísně. Zdroj: Archív

Chytrá města budoucnosti usnadní život svým obyvatelům a pomohou úsporám energie

Zácpy, hluk aut, smrad, potřeba neustále stavět nové silnice a obchvaty. Doprava je problém vlastní většině měst. Přitom na silnicích vidíme dnes a denně v nekonečné koloně auta obsazená jediným člověkem.

Přitom vůbec nejde o to, někomu nařizovat, jak má jezdit, nebo mu auto dokonce zakázat. Jen je i pro něj efektivnější sdílet cestu s někým dalším. Už dnes máme aplikace usnadňující organizaci spolujízdy i sdílení aut. Ve výsledku tito lidé ušetří za palivo — to je motivace. A navíc zkrátí kolonu.

Do toho přichází lepší monitoring dopravy. On-line přenos informací o tom, kde je momentálně zácpa, přímo řidičům je další krok k zefektivnění využití cest. Plynulosti pomáhají chytré semafory, stejně tak proměnné značky reagující na aktuální stav dopravy. Zkrátit dobu jízdy, a tedy i spotřebu pohonných hmot pomáhají inteligentní parkovací systémy, které řidiči najdou nejbližší volné parkovací místo a navedou ho tam.

Blíží se doba, kdy bude možné do plného provozu uvést auta bez řidiče, jež navíc spolu navzájem budou komunikovat. „Domluví“ se tedy mezi sebou na tom, aby se nesrazila, na tom, jak nejlépe přejet z pruhu do pruhu, kdy kdo potřebuje odbočit, a tudíž snížit rychlost. Tato auta budou rovněž komunikovat se semafory, a budou se tak přepínat ještě efektivněji podle naplánované cesty.

Fenoménem doby jsou Big Data. Ohromné množství dat se „válí“ na každém rohu. Z každého lidského počinu, z každého rozhodnutí vyplývají data, jež se dají zpracovat, a výsledek zpracování může vést zase k lepšímu rozhodování a organizaci.

Dalším trendem jsou „chytré“ budovy. Do nich patří vychytávky jako roztažení žaluzií v okamžiku zvonění budíku nebo povypínání všech spotřebičů a světel ve chvíli, kdy dům zjistí, že v něm nikdo není. Stejně tak může šetřit energii tím, že dům ví, jaká teplota uvnitř jednotlivých místností je v jaké denní době potřebná, a současně ví, s jakou rychlostí v různých místnostech teplota klesá.

V Česku se momentálně testují nátěry na panelové doby, které zachycují a likvidují viry, bakterie či plísně. Tyto nanonátěry jsou navíc částečně samočisticí, odolné proti sprejerům a třeba v Bruselu vylepšují ovzduší v tunelech.

Obecně chytré domy směřují k tomu, aby byly částečně automatizované (topení, klimatizace, ohřev vod) a zároveň ovladatelné aplikací v mobilu — to se týká třeba zabezpečení, sledování záběrů bezpečnostních kamer.

Chytrá města si rovněž žádají chytré sítě, takzvané smart grids. Po těch se v poslední době volalo v souvislosti s připravovanou změnou tarifů úhrad za elektřinu z pera Energetického regulačního úřadu.

Chytré sítě umějí neustále sledovat skutečnou spotřebu elektřiny. Díky tomu by nebyly potřeba velké rezervy v sítích podle maximálních výkonů jističů, jak je to v současné době, kdy přehled o spotřebě u konečných odběratelů elektřiny v reálném čase neexistuje.

Tlak na vytváření chytrých sítí stále roste i s tím, jak dochází k rozvoji takzvaných obnovitelných zdrojů energie, jež na sítě kladou větší nároky. Spolu s tím jde také rozvoj velkých baterií, které umožní skladovat doma vyrobenou elektřinu nebo i nakoupit elektřinu ze sítě v okamžiku, kdy je nejlevnější (= okamžik, kdy obnovitelné zdroje jedou na plné obrátky). To znamená, že se odběr ze sítě více přiblíží skutečné výrobě elektřiny a nemusí docházet k nákladnému odstavování elektráren proto, že zrovna svítí slunce.

Chytrým městem se v Česku chce stát i Praha, Plzeň nebo Písek. Ten má v plánu po městě rozesít čidla, která budou posílat informace do datového centra. Písek si od toho slibuje právě efektivnější řízení dopravy, parkování či svoz odpadu. Písek chce také stavět na inteligentních budovách, jež sníží místní spotřebu energie.

České radiokomunikace už začaly budovat síť pro „Internet věcí“, což není nic jiného než zapojení „věcí“ – spotřebičů – do internetové sítě. Právě díky tomu je pak možné tyto věci ovládat na dálku podle aktuální situace.