Kapr milovaný i nenáviděný. Ryba, kterou když necháte žít, můžete dostat i pokutu | Reflex.cz
reklama
nahoru

Kapr milovaný i nenáviděný. Ryba, kterou když necháte žít, můžete dostat i pokutu

STANISLAV DRAHNÝ24. prosince 2013 • 06:00
Kapr milovaný i nenáviděný. Ryba, kterou když necháte žít, můžete dostat i pokutu
Kapr
• foto: 
Profimedia.cz

Nejtradičnější ze všech českých ryb v Čechách původně nežil, a zřejmě se přirozeně nevyskytoval nikde v Evropě. Odkud tedy tato „vánoční ryba“ pochází? Zjistit to přesně, je dnes už docela obtížné.

reklama

Víme zcela určitě, že divoký kapr žil od Východní Asie až po Turecko. První vlnu vysazování těchto ryb začali už ve starém Římě. Před dvěma tisíci lety se tak kapr vyskytoval i v Dunajské deltě. Pravděpodobně se odsud přirozeně dostal až na dolní toky řek Moravy a Dyje. Možná však, že mu při cestě na jižní Moravu lidé trochu pomohli. Na kaprovi totiž oceňovali jeho maso, velikost, odolnost a velkou rozmnožovací schopnost.

Do Čech (a na většinu Moravy) se však tyto ryby dostaly až s křesťanskými kláštery. Kapři, respektive všechny ryby, totiž patřili k postním jídlům. Lidé je proto mohli jíst i ve dnech, kdy náboženské předpisy zakazovaly pojídání masa. Poslední jídlo dlouhého předvánočního půstu byla původně i štědrovečerní večeře. Kapr, jako její hlavní chod se v Česku objevil někdy před sto až sto padesáti lety.

U nás i v okolních zemích jsme přijali kapry s otevřenou náručí. Naši předkové kvůli nim vybudovali celou řadu rybníků, a také začali tyto ryby šlechtit. Rybničním kaprům se zkrátilo a „zmasitělo“ tělo, hlava, která se nejí, se zmenšila. Vznikli kapři lysci, kteří mají jen řadu velkých šupin a naháči nemající skoro žádné.

Ne všude ve světě však kapr vzbuzuje nadšení jako kdysi ve středověkých Čechách. V Británii a v severozápadní Evropě je považován za plevelnou rybu bez valné sportovní hodnoty a navíc s podřadným masem.

Vážnějším problémem se však kapr stal v teplejších oblastech světa. Zde se mu daří mnohem lépe, podstatně rychleji roste a množí se. Zatímco v chladné Anglii dosahují čtyřletí kapři jen něco přes jeden kilogram, v Čechách už jsou to dva kilogramy i více a na jihu Francie váží stejně staré ryby již tři až čtyři kilogramy. Právě v teplých vodách může kapr, dostane-li se do volné přírody, narušit celý ekosystém.

Potíže někdy působí i tam, kde je kapří maso oblíbenou lahůdkou, jako v některých afrických jezerech, na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii. Opravdu nevítaným hostem je na jihovýchodě Spojených států, kam byl dovezen koncem 19. století na žádost přistěhovalců ze střední Evropy. Dnes ho tu přitom nikdo na jídlo neloví, pouze malá část kapřího masa se zpracovává do konzerv pro psy.

Úplnou pohromou je kapr v Austrálii. I zde ho vysadili přistěhovalci z Evropy. Protože ho ale většina lidí nepovažuje za rybu vhodnou k jídlu, mohl se nerušeně rozmnožit. V tom je kapr opravdový borec: samička totiž každoročně vyprodukuje až milion vajíček. Méně plodné původní druhy nedokážou vetřelcům konkurovat a jsou na pokraji vyhubení. Například v říčním systému Murray-Darling tvoří kapři údajně 90 procent rybí biomasy, tj. z deseti kilogramů rybího masa zde je devět kapřího. Ryby jsou pak (pochopitelně) kvůli přemnožení a nedostatku potravy vyhublé (a tím i pro nějakého Australana, kterého by třeba napadlo ochutnat kapří maso, docela nechutné).

Ochránci přírody se snaží omezit množství australských kaprů za každou cenu. Na březích řek a jezer visí plakáty vyzývající rybáře, aby tyto ryby hubili. Člověku, který by ulovil kapra a pustil zpět do vody, hrozí pokuta až tisíc australských dolarů (tj. asi 18 tisíc korun).



Klíčová slova: reflexkaprovrazdakapr



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama