Druhá závěť Jaroslava Foglara

Plné znění odpovědi MUDr. Jaroslava Hanzela dle § 11 a násl. ObčZ ve znění zákona č.46/2000 Sb. a přináležející.

Věc: Causa Agent Jaroslav Foglar - plné znění odpovědi MUDr. Jaroslava Hanzela dle § 11 a násl. ObčZ ve znění zákona č. 46/2000 Sb. a přináležející.

Vážení,
v čísle 24/2002 ze dne 13.6.2002 Cs. společenského týdeníku REFLEX vyšel na str. 58 až 60 v rámci statě CAUSA článek Petra Blahuše AGENT JAROSLAV FOGLAR.
V označeném sdělení došlo jménem periodika REFLEX kromě uvedení nepravdivých a nepřesných skutečností k osobě Jaroslava Foglara včetně neukončené dědické kauzy k skutkovým tvrzením, které vedle vlastních nepravd k mé osobě se nadto zásadně dotýká cti, důstojnosti, osobního a profesního soukromí mé osoby.
Po vzájemném si vyjití vstříc s vydavatelstvím RINGIER ČR, a.s. a osobitě šéfredaktorem časopisu REFLEX Petrem Bílkem a z důvodu míjející nepřítomnosti pověřeného pracovníka právního oddělení vydavatelství a mé osoby došlo ve věci k neautorizaci při zkrácení redakcí mé odpovědi na článek P. Blahuše.
Tímto předkládám na internetové stránky časopisu REFLEX nezkrácenou verzi mé právní odpovědi doplněné vsuvkami ve věci již k zveřejněným reakcím na zmíněný článek. Vše vzhledem k odstranění snah v pomlouvačné kampani mé osoby. Tu bohužel vytvářel již za svého života Jaroslav Foglar a po jeho úmrtí jeho zaslepení stoupenci, obě strany k obraně svých dětských představ a takových to přístupů ke světu a kdy dle nich k obraně dnes již ale ze svých přístupů již své ikoně a náboženské modle J. Foglara je jim dovoleno činit jakékoli špatnosti vůči druhým. Tak až klesla idea pravdy J. Foglara a jeho nekritických příznivců.
Za sebe takovým to lidem mohu jen popřát, aby se přes svůj pokročilý věk pokusili ještě dospět a k skutečnostem jistě přes vnitřní bolest a ztráty jistých ideálů pohlédnout do tváře. Prospěšnost díla a přínosnost osoby J. Foglara v jeho oddílové, časopisecké a jiné činnosti je totiž jedna věc a jeho odvrácená tvář konfidenta a špatného vnitřně zbabělého člověka je věc druhá. To je jistě zhuštěná skutečnost přes další spletitost celé osoby J. Foglara ale vždy jde o zákonitost jeho osobního a společenského selhání.
S pozdravem
MUDr. Jaroslav Hanzel


DRUHÁ ZÁVĚŤ JAROSLAVA FOGLARA
Podtitul:
PODEZŘENÍ Z PODVODU S AUTORSKÝMI PRÁVY JAROSLAVA FOGLARA NAKLADATELSTVÍM OLYMPIA
VÝZVA K SKAUTSKÉ ORGANIZACI PROVEDENÍ SI OČISTY VE SVÝCH ŘADÁCH U BÝVALÝCH A SOUČASNÝCH NEJVYŠŠÍCH PŘEDSTAVITELŮ A SVÝCH ČLENŮ VE VZTAHU K STB


Petr Blahuš autor článku Causa Agent Jaroslav Foglar zveřejněného v časopisu REFLEX č. 24/2002 ze dne 13.6.2002 v něm uvedl nepravdy a nepřesnosti ve věci samé i dědického řízení a zásadně přímo týkající se v rámci tohoto mé osoby a pověsti, mé osobní a profesní lékařské cti. Z tohoto důvodu využívám institut zákonné odpovědi dle § 11 a násl. ObčZ ve znění zákona č. 46/2000 Sb. a celkově uvádím věci na pravou míru.


J. FOGLAR A STB
S faktem o konfidentství Jaroslava Foglara k StB jsem poprvé seznámil s P. Foglarem veřejnost dne 26.2. 2001 na naší tiskové konferenci svolané přes ČTK ke všem sdělovacím prostředkům z doložení o tomto ředitelem odboru archivní a spisové služby ministerstva vnitra Mgr. J. Frolíkem z jeho úředně poskytnutého výpisu mé osobě z evidence svazků StB k J. Foglarovi datem 16.11. 1999. Obšírně se o tomto veřejnost dozvěděla od redaktorky A. Horáčkové v jejím celostránkovém sdělení v Mladé frontě Dnes dne 2.3. 2001. P. Blahuš tedy tuto informaci veřejnosti ve svém článku jen zopakoval.
Ke své budoucnosti od roku 1945 rodící se komunistická tajná policie nevedla v tomto období žádnou evidenci konfidentů. V prvních letech svého formování od února 1948 toto zaváděla Státní bezpečnost postupně a to jen zápisem na karty svých agentů. Přitom tvořící agenturní siť v největším měřítku StB přebírala ze sítě konfidentů pracujících na našem území během II. světové války v prospěch gestapa fašistického Německa. Až následně z uvedených karet StB vytvářela dnes dochované jmenovité seznamy svých agentů včetně k tomuto doložení ve vytvářených a ne již tak dochovaných spisech jejich vázací akty. Toto nastalo i vzhledem k J. Foglarovi v jeho v tomto rozhodujícím období v říjnu roku 1955. V roce 1956 v rámci příchodu N. Chruščova v SSSR k moci z tvrdé kritiky Stalinovy doby došlo k přechodnému oslabení moci kontrarozvědky a změn v její činnosti i u nás. V dubnu 1956 byl tímto StB živý svazek agenta J. Foglara uložen do archivu.
Choť zemřelého skautského činitele a velmi blízkého k J. Foglarovi mi podala průkazné svědectví ( s tím, že jméno jejich rodiny z důvodu jejich obav z atak z veřejnosti a skautské organizace zůstane utajeno ) o tom, že J. Foglara získalo k spolupráci již gestapo jeho vydíráním za tenkrát ve dvou případech gestapu známý přímý projev jeho homosexuální orientace a že J. Foglar udal StB jejího manžela konkrétně za jeho účast při chystaném pokusu k násilnému zbavení komunistů moci v roce 1949 a který si za toto odseděl deset let v totalitních žalářích.
Z výše uvedeného není směrodatné, že po pěti a půl měsících od vytvoření byl osobní svazek J. Foglara zneživěn StB v dubnu 1956. Svou činnost J. Foglar pro StB vykonával nadále. Sdělil mi to již jen vzhledem k mé osobě sám při mé poslední návštěvě u něho v roce 1987. Otevřeně se přiznal, že k němu dlouhodobě průběžně docházejí příslušníci StB a na jejich dotazy vůči mé osobě jim podal veškeré informace.
Pokud jde o dokumentačně zachované údaje o tajné spolupráci J. Foglara s StB, tak ta byla dvojí a ne jedna, i když obojí pod stejným krycím názvem J. Foglara Šípek a jeho registračním číslem 2299. Původně byl J. Foglar veden útvarem StB na II. správě MV - kontrarozvědky u KS SNB Praha ( se vzájemným využitím informací s III. správou MV - vnitřním zpravodajstvím ). Operačním pracovníkem byl u J. Foglara v prvém případě Dvořák a po té Bílek. V druhém případě se ale označení předáním identifikace útvaru StB nedochovalo.
Informace P. Blahuše o posledním oficiálním vedeném svazku StB k osobě J. Foglara reg. č. 23984 krycím jménem Jestřáb od ledna do listopadu 1975 se skartací v roce 1981 jsou zavádějící v neprospěch J.Foglara. Tento druh svazku PO, tj. prověřovaná osoba, se týkala osob, u kterých StB zjišťovala nepřátelský postoj k totalitnímu režimu.
Zavádějící je sdělení P. Blahuše v rámci udání Jiřím Budským J. Foglara na ÚV KSČ v roce 1954. Tehdejší náčelník stížnostního oddělení npor. Plášil - ne tedy zastupující StB ale ministerstvo vnitra jako takové - ho naopak svým podáním zpětné zprávy na ÚV KSČ na tu dobu se více než zastal.
J. Foglar nevedl oddíl Hoši od Bobří řeky v padesátých letech pod hlavičkou Pionýra, jak pochybeně uvádí P. Blahuš, ale pod jménem turistického oddílu Dynamo Radlice.
Názory nedávno odstoupivšího starosty Junáka J. Navrátila a spisovatele M. Zapletala uvedené k obraně J. Foglara v článku P. Blahuše a i v jejich negativním vyjádření k otázce menšinové sexuální orientace J. Foglara jsou jen vlastní jejich představy pramenící ze zřejmé snahy zachovat čistotu díla J. Foglara. Ta ale s orientací nemá co do činění. Samo o sobě dílo J. Foglara vedle vlastní osoby J. Foglara s jeho postojem k životu zejména v mezních situacích jsou zcela rozdílné věci. Ve vztahu J. Foglara k StB toto pramení i ve voluntaristických reakcích V. Noska a opět M. Zapletala na předmětný článek v čísle 27 časopisu REFLEX a P. Molky v čísle 28. Tito lidé a osobitě V. Nosek prohlašující se za znalce díla a osoby J. Foglara není žádný profesionální historik a jenom společně si navzájem brání pro další z dětství takto nevyspělé jedince vzájemné představy a ne realitu již ne člověka ale již ikony J. Foglara. Aby se jim jejich fiktivní svět dobra a zla, pro což dovedou slovní ekvilibristikou ale i smyšlenými údaji samotného J. Foglara ve svém životopisu jako i v tomto vlastními přístupy včetně s podvrhem dokumentů, nenaboural či až nezboural jejich dětský svět přes jejich nevyzrálou i když věkovou dospělost.


HOMOSEXUALITA A J. FOGLAR
Žádnou lékařskou zprávu o podezření z homosexuality J. Foglara natož nadto na základě neexistujícího mého dotazu k bývalým členům Foglarova oddílu jsem nevypracoval, jak zcela již s nádechem pomluvy uvádí ve svém článku P. Blahuš údajně z informací redaktora J. Potůčka. V dané době jsem byl sekundární lékař bez atestace a nebyl jsem ošetřující lékař J. Foglara, i když jsem ho u kolegů v mnohém z jeho silně zanedbaného zdravotního stavu nechal léčit. Zásadně ale vedle i posmrtně striktně platného lékařského tajemství ze zákona o zdraví a péči lidu jsem vázán o zdraví a nemoci J. Foglara lékařským tajemstvím. Vlastní sexuální orientace každého člověka je přitom vždy jeho nezadatelným vlastním právem jeho vlastního života, což za mou osobu plně ctím. Ale tento můj názor tedy s rovnocenností ke všem lidem ve svém článku P. Blahuš o to víc primitivním stylem nepřípustně popřel.
Pokud jde obecně o homosexualitu, nejde totiž o žádnou slabost jedince, jak se na příkladu J. Foglara k tomuto tématu ve své neznalosti a nepochopení lidského nitra takto konkrétně zmiňuje P. Blahuš. Jde o daný vnitřní stav takového to jedince při jeho naprosté rovnocenné plnohodnosti člověka jako u heterosexuála. Nejde tedy o žádnou nemoc. V obojí sexuální orientaci je jen vzhledem k projevům k ostatním zásadní, zda člověk zasahuje do svobody a přání sexuálních tužeb druhého či nikoliv. Jde o zcela přirozený a tudíž normální vnitřní svět cítění člověka a to v zrcadle vývoje celé historie lidských dějin, ač ta menšinová orientace má vůči většinové ztíženou pozici si prosadit vlastní svobodu a tím svůj plnohodnotný život. K tomuto stačí dodat miniaturní pro někoho jistě překvapivý dějinný průřez otevřených představitelů homoerotiky a homosexuality v mužské populaci - svět : Alexandr Veliký, Sokrates, Platón, Sofoklés, G. J. Caesar, E. Rotterdamský, Donatello, S. Botticelli, L. da Vinci, M. Buonarroti, papežové Jan XII., Benedikt IX., Julius II., W. Shakespeare, G. Washington, M. I. Kutuzov, M.P. Musorgskij, P. I. Čajkovij, P.Verlain, A. Rimbaud, O. Wilde, J. Coctaeau, J. Marais, K. Mann, Ch. Andersen, A. Ginsberg, u nás : J. Zeyr, J. Hašek, J. Zrzavý, l. Fuks, E. Kohout.
Pokud jde o J. Foglara, tak právě díky jenom z knih vyvěrajícímu jemu blízkému homoerotickému cítění mohl takto vytvořit vedle dnes na příbězích pozapomenuté moralizující a tím dříve prospěšné dětské literatury dnes dětmi pro jiné zájmy k dnešnímu světu již tak nevyhledávané, jde vždy z hlediska lidského a nadto lékařského nadhledu o sexuálně neškodnou literaturu dětského věku.


MÁ REHABILITACE DÍLA A OSOBY J. FOGLARA A NÁSLEDKY
Na přání J. Foglara při mé úctě vzpomínek z mého dětství ale s podtextem nátlaku spisovatele k mé osobě, že jako nešťastný spisovatel a člověk spáchá sebevraždu, jsem přistoupil na sklonku roku 1985 k rehabilitaci jeho komunistickým režimem potlačeného díla a osoby. Uspořádal jsem šňůru besed po republice s prvním prosazení zmínek o tomto do médií včetně mnou zachycení tohoto na filmový pás. V roce 1986 jsem samizdatově pod mým autorstvím z důvodu aspoň navenek vejití se do socialistické zákonnosti s hlavičkou subjektů u nichž besedy se konaly na vlastní náklady vydal a rozšířil pro totalitní režim nepřijatelných 22 000 kusů rehabilitační publikace Píseň úplňku. Centrála StB - hlavní správa zahájila vůči mě za prosazování režimem zakázaného symbolu skautského hnutí represe. Založila na mě perzekuční svazek registračního č. 32 880 s patřičným krycím názvem Ochránce, provedla prohlídku mého bytu a mých prostor v nemocnici, vyhodila mě ze zaměstnání, odebrali mi lékařský index a tím pro mě nemožnost působit jako lékař a následně bez občanského průkazu se vůbec kdekoliv nechat zaměstnat. Bylo vzneseno na mou osobu trestní obvinění z StB vykonstruovaného rozkrádaní socialistického majetku a měl jsem být mechanismem normalizačního soudnictví zavřen do vězení se sazbou šesti let. V této situaci jsem v dubnu 1987 opět na vlastní náklady vydal pro M.S. Gorbačova v ruském jazyce v barvách výpravný samizdat J. Foglar : Rebjata c Bobrovoj reki. S jeho pomocí a jeho ženy Raisi - při paralelní tuzemském postupu rozboru díla a přínosnosti J. Foglara pro děti a mládež s využitím vlastní komunistické ideologie proti ní a toto zaslané pro mně osobně neznámému ale tehdy veřejně liberálnějšímu tajemníkovi ÚV KSČ J. Poledníkovi, který s věcí uspěl u premiéra L. Štrougala při zajištění tiskárny Rudého práva pro nakladatelství Olympia - jsem docílil rehabilitaci díla a osoby J. Foglara a vydání první jeho knihy při tehdy v roce 1987 neznámém konci totalitního režimu. Na tuto skutečnost reagoval J. Foglar zvráceně tak, že mě obvinil z pokusu ho otrávit léky, a při našem posledním setkání s mými poslední korunami na obživu v kapse mi na pozadí obdržení statisícové zálohy od nakladatelství Olympia a jeho výroku o nepřínosnosti se pro něj stýkat se mnou s člověkem bez zaměstnání, mi oznámil své udavačství k mé osobě u StB a přerušil se mnou jakékoli styky. Takové je tedy díky od odvrácené J. Foglarem pěstované ctnostné tváře ve skutečnosti konfidenta StB. Zbývá jenom dodat, že do příchodu sametové revoluce jsem byl bez zaměstnání.
Pokud jde již o nehoráznost zveřejněnou P. Blahušem, že jsem měl mít přehnané požadavky ve věci samizdatu u J. Foglara, vydal jsem ho ve 2 000 nákladu a převážně zcela bezúplatně jsem ho dodnes již rozdal. V celé akci rehabilitace díla a osoby J. Foglara jsem věřil, že dělám nejen dobrou věc pro starého člověka ale i pro režimem potlačené skautské hnutí. Dovedl jsem v kritických situacích, aby se projekt a po té předně lidé mnou do něho zapojení uchránili před vyhozením ze zaměstnání apod., vložit do věci vedle mé práce veškeré mé finanční prostředky. Od J. Foglara, sám sebe presentovaného jako chudého důchodce, jsem k úhradě nic nepožadoval a nedostal.
Odpůrcem se J. Foglar stal vůči mé osobě - tedy ne obráceně, jak mylně informuje P. Blahuš ve svém článku - z obavy, že vyjdou najevo o něm z mé strany otřesné skutečnosti. Navíc jsem dal jemu po 89. roku dvakrát možnost se mi za vše omluvit i s tím, že na vše pro jeho kmetovský věk zapomenu. Neomluvil se. Jako člověk zdravě zajímající se o svou historii jsem přikročil k intenzivnímu pátrání v temné historii J. Foglara a k tomuto přináležijícího. Nesbíral jsem tedy kompromitující materiály, ale objasňoval jsem, proč se tak vše stalo.


P. FOGLAR: O PENÍZE AŽ V PRVNÍ ŘADĚ
Po úmrtí J. Foglara v lednu 1999 a objevení jeho první závěti v prospěch Nadace Jaroslava Foglara se na mě obrátil jeho synovec Petr Foglar s žádostí o pomoc. Zda bych opět dokázal nemožné, neboť poslední vůle jeho strýce nemůže dle něho být v jeho neprospěch. Po prověřování, že by tato alternativa mohla existovat, jsem od dubna 1999 přistoupil v plné moci k právnímu zastupování P. Foglara ve věci dědictví a autorských práv zůstavitele J. Foglara a všech věcech souvisejících. Na základě mého konečného rozhodnutí jít plně do toho P. Foglar poslední možný den podal bianco odvolání do nesporného dědického řízení, že soud s ním má jednat jako s dědicem. P. Foglar za mé rozhodnutí se angažovat v zcela pro něj ztracené věci notářsky ověřené závěti jeho strýce, a proto P. Foglarovi odmítnuté advokáty se tohoto jakkoli účastnit, se mi on sám písemně zavázal, že se mi jednak veřejně omluví jménem svým a rodu Foglarů za příkoří činěné jeho strýcem včele k StB, o spolupráci, o které P. Foglar sám dobře věděl, a aspoň finančně mi zásadně nahradí všechna ztracená léta bez zaměstnání a zcela zásadní ztráty mé lékařské dráhy. Z požadavku P. Foglara v utajení mé osoby a mé práce ve věci z těžko tehdy pochopitelného dřívějšího vztahu J. Foglara a jeho udávání mé osoby k StB ale i údajně těžko pochopitelnému vlastního vztahu k P. Foglarovi vůči na toto oboje nepřipravené veřejnosti jsem při projeveném zájmu mého právního zástupce advokáta JUDr. Martina Kopeckého přenechal jemu ke krytí tohoto před veřejností v červnu 1999 zastupování před soudy ale s jeho požadavky k mé osobě za toto dohodnutí lukrativních finančních podmínek u P. Foglara a stavu, že veškeré důkazy, svědky a odborné podklady v právní věci bezvýhradně jako dosud připravím k dispozici k řízením já. Tak se i stalo. Dne 1. března 2001 jsem takto sporné řízení dědictví a autorská práva J. Foglara ve věci neplatnosti jeho závěti u prvoinstančního soudu vyhrál. Protistrana podala odvolání.
V září 2001, kdy jsem z mé stálé pátrací činnosti uvědomil P. Foglara a JUDr. M. Kopeckého, že má průkazně vedle závěti z roku 1996 existovat druhá pozdější a tudíž platná autografická závěť J. Foglara z roku 1998 ale opět z důvodu i pro mě v té době již z podkladů poznávané osobní nevraživosti J. Foglara k P. Foglarovi zcela v jeho neprospěch. Nato P. Foglar mi sdělil, že odnímá mé osobě plnou moc ve věci a přerušil se mnou styky. JUDr. M. Kopecký mi dal okamžitě účelově zástupně výpovědi plných mocí z kauz mé strany a nepřípustně k zákonu o advokacii začal zastupovat P. Foglara proti mé osobě. Uzavřenou písemnou dohodu mezi P. Foglarem a mnou prohlásil svým sdělením protiprávně za neplatnou se snahou, abych takto nedostal žádnou finanční odměnu ve věci. Dále proto, aby vzhledem ke své kariéře a k nedůstojnosti již celého advokátního stavu se takto zmocnil mé práce a P. Foglar mohl získat pozůstalost svého strýce přes jeho vůli ji odkázat v prospěch dětí a mládeže.
Na JUDr. M. Kopeckého jsem podal stížnost k České advokátní komoře, aby za nepřípustnost výše všeho uvedeného byl s okamžitou platností vyškrtnut ze seznamu ČAK.


PODEZŘENÍ Z PODVODŮ NAKLADATELSTVÍM OLYMPIA
P. Blahušem v jeho zmínce k nakladatelství Olympia neprobíhá ve věci dědictví a autorských práv J. Foglara soudní spor mezi Nadačním fondem Jaroslava Foglara, jak pochybeně ve svém článku uvádí, ale mezi Nadací Jaroslava Foglara, v likvidaci, a P. Foglarem.
Ve věci ale vůči nakladatelství Olympia jsem připravil pro správce dědictví notáře JUDr. Bohdana Halladu žalobu o určení, že toto nakladatelství není legitimním držitelem autorských práv J. Foglara datem jeho úmrtí. Žaloba byla podána k soudu dne 21.5. 2001.
Převážně v době již vědomě nekomunikujícího umírajícího J. Foglara a následného jeho komatu v lednu 1999 zneužila z věci své postavení plné moce J. Foglara k přípravě nakladatelských smluv advokátka JUDr. D. Bohuslavová, které výhradně podepisoval sám spisovatel, a za něho při jeho nevědomí podepsala jednotlivé nové nakladatelské smlouvy u všech knižních děl s nakladatelstvím Olympia ona, aby po jeho smrti mohlo toto nakladatelství nerušeně tímto závažným podezřením z podvodu obou aktéru stran vydávat dílo J. Foglara. V této věci jsou navíc svědectví, že J. Foglar právě na samém sklonku svého života chtěl ukončit svou spolupráci s nakladatelstvím Olympia proto, že byl zcela neadekvátně jím odměňován ve výši pouhých cca 4% a maximálně zhruba 7% z ceny prodaných výtisků, kdy v jeho případě každé seriosní nakladatelství by permanentně vydávanému autorovi jako je J. Foglar platilo 20%.
JUDr. D. Bohuslavová je po smrti spisovatele jedním ze zakladatelů Nadačního fondu Jaroslava Foglara, který usiluje o převedení likvidačního zůstatku Nadace Jaroslava Foglara, v likvidaci, tj. dědictví a autorských práv J. Foglara, na sebe. Tento nadační fond podezřele v několika týdnech právně vzniknul zaregistrováním u obchodního rejstříku Městského soudu v Praze, kde přímo v této části agendy soudu rozhoduje soudkyně JUDr. Iva Zelníčková, dcera ředitele nakladatelství Olympia Ing. Karla Zelníčka.
V těchto dnech června roku 2002, ač otázka závětí J. Foglara není soudně zdaleka ukončena a spisovatelem je vyjádřena zásadní vůle v neprospěch svého synovce, a kdy P. Foglar nemá takto žádné pravomoci ve věci, tak v jeho snaze za každou cenu získat dědictví svého strýce o to s dalším navýšením advokát JUDr. M. Kopecký za P. Foglara sjednává u Ing. K. Zelníčka vůči správci dědictví JUDr. B. Halladovi skryté finanční narovnání v celé podezřelé transakci podvodu aktérů obou stran, aby autorská práva J. Foglara zůstala u nakladatelství Olympia a P. Foglar získal takto strýcem jemu neurčené další miliony korun navíc. Žaloba na nakladatelství Olympia u Městského soudu v Praze, kde působí dcera Ing. K. Zelníčka soudkyně JUDr. I. Zelníčková se nápadně po více než roce neprojednává ani neučiněným žádným procesním úkonem ve věci k účastníkům řízení.


OTEVŘENÍ TEMNÉ MINULOSTI SKAUTSKÉHO HNUTÍ
Člen oddílu Hoši od Bobří řeky a zástupce jeho vedoucího J. Foglara Jarmil Burghauser a pozdější člen čestného skautského tzv. Svojsíkova oddílu a starosta Junáka - svazu skautů a skautek ČR v období let 1990 - 1993 je ten, kdy se jeho osobní údaje shodují s údaji s osobou sedminásobně zapsanou ve svazcích StB státem nezpochybnitelných tzv. Cibulkových seznamech.
Člen oddílu Hoši od Bobří řeky a nedávno odstoupivší starosta Junáka - svazu skautů a skautek ČR Jiří Navrátil je ten, kdy se jeho osobní údaje shodují s údaji s osobou trojnásobně zapsanou ve svazcích StB státem nezpochybnitelných tzv. Cibulkových seznamech.
Představitel Galénovi nadace s náplní ke skautského hnutí a sám člen skautské organizace J. Šimáně je ten, kdy se jeho osobní údaje shodují s údaji s osobou dvojnásobně zapsanou ve svazcích StB státem nezpochybnitelných tzv. Cibulkových seznamech. Pozn.: J. Šimáně mi chtěl předat po listopadu 89. roku ocenění, za rehabilitaci díla a J. Foglara, které jsem z důvodu již tehdejších informací zásadně odmítl.
Významnější skautský činitel Ivan Makásek je ten, kdy se jeho osobní údaje shodují s údaji s osobou jednou zapsanou ve svazcích StB státem nezpochybnitelných tzv. Cibulkových seznamech.
Nakladatel Milan Svoboda, který mj. zveřejnil bez svolení autorských práv dílo J. Foglara, a je bývalý člen skautského hnutí, je ten, kdy se jeho osobní údaje shodují s údaji s osobou pětinásobně zapsanou ve svazcích StB státem nezpochybnitelných tzv. Cibulkových seznamech.
Přes výše příkladem uvedené si současní skautští představitelé jménem svého člena a současně údajným znalcem Foglarova díla Václava Noska iniciovali vznik provolání na neopodstatněnou morální obranu spisovatele J. Foglara v rámci níž tím nejhrubším způsobem smyšleně napadli mou osobu a P. Foglara a nechali si tuto petici výzvou přes média podepsat řadou známých osobností naší republiky z řad umělců, vědců, lékařů, veřejného života apod. .
Tyto závažné pomluvy jsou u občanskoprávního a trestního řízení. P. Foglar, přestože si nevěděl skutkově nijak poradit ve věcí pomluv z řad svých skautských kolegů a jiných osob z veřejného života a musel jsem i v tomto jednat za něho, stáhl v září 2001 za sebe jím podepsaná podání ve věci. Morální slabost je tedy charakteristickým společným rysem jak J. Foglara tak P. Foglara.
Přestože z obsahu znění dopisů zaslaných k mé osobě tajemníkem Junáka - svazu skautů a skautek ČR Josefem Výprachtickým vyplývá něco jiného, dnes již sám dle vyjádření citovaném v předmětném článku REFLEX č. 24 zvažuje začít s vyrovnáním skautského hnutí s minulostí jeho členů v jejich tajné spolupráci agentů s StB. Toto ale není možné učinit jenom ze strany skautů obětováním jména J. Foglara, ale je potřeba toto historicky vzhledem k současnosti učinit u všech členů skautského hnutí bez rozdílu jejich postavení a složitosti vlastních lidských osudů. Jinak vždy přínosná myšlenka skautského hnutí v praktické výchově dětí nejen k proklamované čestnosti a síle dětských jedinců k sobě samým postrádá na příkladu opaku dříve narozených jakýkoli smysl.
MUDr. Jaroslav Hanzel



PS.:
Doručeným dopisem dne 29.6. 2002 se mi I. náměstek ministra vnitra JUDr. P. Ibl omluvil ve věci mé stížnosti na údajného redaktora na vlastní noze Petra Blahuše ve skutečnosti vyšetřovatele v hodnosti podporučíka Policie ČR -SKTV, odbor hospodářské kriminality, sídlem Krakovská 14, Praha 1, v jeho nejednání v souladu s interním předpisem upravujícího pro příslušníky Policie ČR způsob chování k veřejnosti.
P. Blahuš přes jim vyžádanou informativní schůzku k mé osobě ve věci kauzy J. Foglar a vzájemné dohody, že se vzájemný rozhovor nebude nahrávat apod., užil dle svého následného písemného vyjádření kromě jiného zpravodajskou techniku a další osoby v odposlouchávání našeho rozhovoru. Jeho přístupy silně připomínají praktiky StB. Současně mi P. Blahuš předložil podvržený dopis J. Foglara k mé osobě. Z těchto neseriosností P. Blahuše jsem zároveň k ochraně mé osobnosti mu nepovolil k použití čehokoliv z mého vyjádření k tématu kauzy J. Foglar, což hrubě překročil jménem třetích osob a vědomě uvedl ve věcech nepravdy.
Dále P. Blahuš, současný člen skautské organizace a člen redakční rady časopisu Skaut - Junák, je člověk blízký ex starostovi Junáka J. Navrátilovi. Údajný redaktor P. Blahuš se má podílet v rámci skautské organizace na přípravě knize o Jaroslavu Foglarovi a lze se tedy domnívat, že z titulu odstranění podezření spolupráce dalších vrcholových činitelů skautské organizace s StB se toto má učinit z provalení se spolupráce s StB J. Foglarem pouze na jeho účet k ochránění dalších osob.