nahoru

Manželé Ježíš a Máří Magdalena

Michal Komárek24. května 2005 • 01:25

Jedna z nejprodávanějších knih posledních dvou let Šifra mistra Leonarda (The Da Vinci Code) od Dana Browna je variací na téma hledání svatého grálu, tentokrát v moderních kulisách detektivního románu. Je to kniha alespoň zčásti svižně napsaná a zajímavá, ale také těžkopádná a místy až směšná.


Četl jsem hlavně kvůli „fí“, které v knize hraje určitou, byť nikoliv zásadní roli. O pozoruhodném čísle „fí“, jež jeho příznivci a obdivovatelé považují bezmála za základ veškeré přirozené i kulturní harmonie, chci totiž napsat reportáž. Nicméně mě kniha v první části zaujala – je napsaná lehce, má výborné tempo, autor v krátkých kapitolkách hladce provází čtenáře z prostředí do prostředí, udržuje napětí. V těchto pasážích kniha vypadá jako dobře napsaná, trochu tajemná detektivka z prostředí kruhů uměleckých, intelektuálních a církevních.
Pak ovšem nastupuje část náročnější, „hlubší“, kdy se detektivka proměňuje ve fantasy a autor výborně napsaného bestselleru v ambiciózního vypravěče, který čtenáře zahlcuje výklady symbolů a historickými konstrukcemi. Jistě, něco z toho je zajímavé. Hlavní linie ale neúprosně směřuje k tomu, že svatý grál je vlastně informace o tom, že Ježíš se oženil s Máří Magdalenou a měli spolu dítě. Toto pro církev ničivé tajemství odhalili templáři, proto je také papež nechal zlikvidovat. Boj o grál nicméně probíhá dodnes, jeho hlavními aktéry jsou tajná bratrstva navazující na templáře a církev. Ježíš s Máří mimochodem také založili francouzský vládnoucí rod Merovejců, neboť Máří se s dítětem uchýlila do Francie…
Autor podle mě ve druhé části knihy ztrácí soudnost. Ztrácí cit pro napětí mezi realitou a fikcí, s ním ztrácí i hladké tempo vyprávění a čtenáře, kterého získal na začátku knihy. Z hlediska zaměření na typ čtenáře, mi kniha připadá velmi rozbředlá: autor koketuje s čtenářem připraveným na svižný, intelektuálně trochu náročnější bestseller. Chvílemi nadbíhá i čtenáři, jehož dráždí napětí mezi autorovou konstrukcí a skutečným dějepisem, který si snad dokonce půjde do knih dohledat, jak to bylo s templáři, jestli jsou ty které konstrukce vůbec možné a kterého zajímá interpretace symbolů. Ale nakonec se autor jednoznačně obrací na konzumenty zábavné fantasy v kombinaci s červenou knihovnou – ano, hlavní hrdinka je přímým potomkem Ježíše a Máří Magdaleny – zahrne je lesklými bombastickými hypotézami a z horizontu vyžene jakékoliv dráždivé pochybnosti o tom, zda to přece jen není vše pravda.
Je to nutná daň za to, že je kniha bestseller? Nemyslím. I neskonale propracovanější a konzistentní Jméno růže se stalo bestsellerem. Pravda, před pětadvaceti lety. Změnil se od té doby radikálně čtenář? Nebo se ho jenom autoři naučili čím dál tím víc podceňovat?

Michal Komárek


Kurzy měn
25,520
21,670
29,040
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře