Zůstaňte s nimi

TÉMA Z ARCHÍVU
Foto: 04.01.2008 - Text: TOMÁŠ FEŘTEK
Nebyl jsem asi jediný, kdo měl včera a předevčírem pocit, že si omylem naladil nějaké veselé rádio, které odmítá poslouchat, a když se pokoušel přeladit zpátky na Radiožurnál, zjistil, že je to takový malý novoroční žertík nové ředitelky Radiožurnálu Barbory Tachecí. Přeladit není kam.


Pracuji po nejrůznějších médiích dost dlouho na to, abych chápal, že všude je třeba jednou za čas zamíchat obsahem a změnit kabát. Také vím, že čtenáři a posluchači prakticky na jakoukoli změnu reagují negativně. Pak si obvykle zvyknou a ostré hrany změn a sporů změknou. Stejně tak chápu, že Radiožurnál změny potřeboval. Jenže se nemohu ubránit pocitu, že se paní ředitelka vydala přesně opačným směrem, než by bylo třeba.
Pustil jsem si ze záznamu její ještě předsilvestrovské vysvětlování, jakže bude Radiožurnál vypadat. Místy to bylo vtipné – například když tvrdila, že moderátoři, s nimiž už nepočítá, jsou opravdu tak skvělí, jak říkají telefonující posluchači, a proto půjdou na hned druhou nejdůležitější stanici ČRo – Prahu. No, v praxi to vypadá tak, že místo zpravodajského dopoledne se mnou na Radiožurnálu relaxovaně rozpráví Lucie Výborná a snad hodinu se ptá hosta, cože ho zaujalo v novinách a jak to má s děckama. Opravdu se nepotřebuji identifikovat s oblíbenou moderátorskou postavou, zajímá mě zpravodajství. Podobných žoviálních řečí a rozverné veselosti najdu na všech ostatních stanicích dost. Právě proto si je nepouštím.
Podobné je to s večerním Radiofórem. Jeho nedávnou změnu z diskusního pořadu na zpravodajský magazín jsem chápal, navíc mi vyhovovali moderátoři, kteří sem přešli ze zrušeného českého vysílaní BBC. Jestli také skončili na Praze nebo uvádějí na Vltavě nedělní koncerty, to nevím, ale Vít Dvořák je nenahradí ani náhodou. Muž, jehož hlavní předností je kabaretně prkenný hlas, jímž je během jedné hodiny schopen pětkrát zopakovat svou kardinální investigativní otázku Skutečně?, případně Co na to říkáte?, by byl tím prvním, koho bych při změnách na Radiožurnálu oželel.
Paní Tachecí v onom rozhlasovém rozhovoru pravila, že jí nejde v první řadě o zvýšení poslechovosti, ale o kvalitu. Proč tedy používá tak důsledně všechny postupy komerčních rádií? Proč jsem nucen poslouchat vždy ve stejnou hodinu stejného moderátora, jehož hlavním úkolem je vesele se prožvanit přiděleným časem bez ohledu na obsah? Proč zmizeli lidé, kteří rozuměli politickým věcem a uměli se na ně zeptat? Nebo si vážně myslí, že kvalita spočívá v nových jinglech připomínajících zvukový záznam projíždějícího kamiónu a stokrát zopakovaném sloganu Zůstaňte s námi?



Související články:

Jan Potůček: NOVÝ RÁÁÁDIOŽURNÁL (13. 12. 2007)

reklama

Anketa

Vyřeší zastavení serverů s nelegálním obsahem problém internetového pirátství?
Ano
159 4%
Ne
3762 96%
více o tématu
 
Sledujte Reflex.cz na Twitteru
 
 

Články a sekce označené symbolem zámek jsou součástí placené zóny. Pro přístup je nutná vaše registrace a platba dle zvolené varianty předplatného. Články a další prémiový obsah pak budete mít k dispozici po dobu odpovídající délce vámi zvoleného předplatného.

Zapomněl jsem heslo

Placená zóna

Placená zóna nabízí přístup k exkluzívnímu obsahu časopisu Reflex, zejména pak aktuální vydání Reflexu, které je na webu přístupné ihned v den vydání tištěného Reflexu.

V každém je kus Hitlera

Pro většinu lidí je ARNOŠT GOLDFLAM (65) laskavá a trochu bizarní filmová figura. Svádějí k tomu nejen jeho filmové role, ale i nevysoká...

celý článek »

Film, který skončil v plamenech

Dokumentaristka a držitelka Evropské ceny HELENA TŘEŠTÍKOVÁ (63) se Reflexu svěřila se svým nejbolestivějším projektem. Přesně padesát let...

celý článek »

Nákupní galerie Kolbenka

„Ten svícen je za dvě stovky,“ povídá mi pan Jarda skloněný nad svým obchodem na kostkované dece. Je sedm hodin ráno, neděle. Legendární...

celý článek »

Aktuální číslo