Češka v Londýně: Britové nás řadí mezi „Poláky“. A začíná to být nemilé slovo | Reflex.cz
reklama
nahoru

Češka v Londýně: Britové nás řadí mezi „Poláky“. A začíná to být nemilé slovo

Veronika Bednářová30. června 2016 • 10:00
Češka v Londýně: Britové nás řadí mezi „Poláky“. A začíná to být nemilé slovo
Já jsem z toho zdrblá, přítel Kenny soudí, že to není žádná tragédie
• foto: 
Dan Materna / Mafra / Profimedia

Spisovatelka, překladatelka a taxikářka ve výslužbě Iva Pekárková žije už jedenáct let v Londýně, posledních pět let ve viktoriánském „celočerném“ domě plném přistěhovalců, kde si s partnerem Kennym pronajímají pokoj. Zeptali jsme se jí, jak se brexit dotkne početné české komunity, která žije a pracuje v Británii – a jejíž je Iva součástí. 

reklama

Jaká je nálada v komunitě, kde žijete s africkými přistě­hovalci? 

V našem domě si výsledků voleb nikdo nevšímá. Je to opravu „celočerný“ dům a Afričanům je, jak se zdá, šumák, jestli je Británie v Unii, nebo není. V komunitě Čechů a Slováků, kteří tu dlouhodobě žijí na evropský pas, je nálada pod psa. Zrovna jsem celé odpoledne utěšovala kamarádku, která se ze všech těch nejistot zhroutila. Oddělení Británie od Unie znesnadní imigraci především nám, lidem z východnější části Evropy, imigraci lidí z jiných částí světa neomezí.

Rozděluje brexit celé rodiny?

Jasně, třeba tu naši. Já jsem z toho zdrblá, Kenny soudí, že to není žádná tragédie a že jsme přežili mnohem horší věci. A zdá se mi, že jsou lidé nějak vážnější než obyčejně. Taky si nemůžu pomoct a v duchu se sama sebe ptám, kdo z lidí, co potkávám na ulici, asi volil in a kdo out.

Ovlivní ta situace nějak konkrétně váš život v Británii? A jak ovlivní třeba obávané „Poláky“?

„Nás Poláky“, myslíte? Říkám to takhle proto, že jsem si už před časem všimla, že Čecha, Slováka, Maďara nebo třeba Estonce průměrní Britové automaticky řadí mezi „Poláky“ – a začíná to být nemilé slovo. Je nás tu prostě moc, jak se zdá. Většina rodilých Angličanů sice nějakou osobu z našich zemí zná a má ji ráda, to ale nutně neznamená, že má ráda i všechny ostatní Východoevropany. I lidé z malých měst či vesnic už pěkných pár „Poláků“ viděli, a pokud se s nimi důkladněji neseznámili, tím spíš se jich – jako masy – bojí. Koukala jsem se na londýnskou mapu výsledků referenda.

A jak to teď dopadne, když Londýn chce v Unii zůstat?

Londýn se ale nepostavil tak jednoznačně za „zůstat“, jak věřil náš nový starosta Sadiq Khan. Třeba Epping Forest, předměstí obývané ohromným množstvím „Poláků“, bylo téměř z 63 procent pro odchod z Unie. Naopak bohatá čtvrť Kingston, kde lidé zřejmě znají „Poláky“ jako skvělé posluhovačky či hlídačky dětí, bylo téměř 62 procent pro to, zůstat. A sousední Hounslow, chudší a taky obývaný spoustou „Poláků“, zvolil „zůstat“ jen tak tak. Jak to dopadne a jak tahle situace ovlivní můj život? To právě nemůžu tušit.

Říkala jste mi, že to jedna vaše česká kamarádka nesla dnes odpoledne těžce a v podstatě se zhroutila – co přesně ji tak sebralo?

Působí na ni právě nejistota, o které jsem se zmínila. Za jedenáct let si tady zvykla, dokonce si koupila byt. Teď neví, jestli tu bude smět zůstat a co všechno pro to bude muset udělat.

Má britský odchod z Unie pro vás nějakou kladnou stránku?

Snažím se uvěřit lidem, kteří mě přesvědčují, že vzniklá situace povede k radikální, hloubkové reformě Evropské unie, ale nebyla bych si tím jistá. Je ovšem určitě dobře, že to všem „Polákům“ trošku srazí hřebínek: dlouhá léta jsme si tu žili jak v peřince, se všemi privilegii legálních přistěhovalců, teď se snad konečně dovtípíme, že jsme pro Angličany jen jedna z mnoha skupin ekonomických migrantů.

Kde udělal odstupující premiér Cameron největší chybu?

Největší chybou byl pravděpodobně jeho předvolební slib, že když si ho Britové zvolí, zorganizuje referendum. Jako správný gentleman svůj slib splnil…

Jak bude vypadat Velké Británie a Evropa za deset let?

Myslím, že je velmi pravdě­podobné, že se v deseti- či patnáctiletém horizontu rozpadne Evropská unie – buď fyzicky, nebo funkčně.

Neuvažujete, že byste se třeba vrátila natrvalo do Česka i s přítelem-skoromanželem?

Tahle myšlenka se mihla hlavou snad všem mým známým z Česka a Slovenska, jakmile jsme se dozvěděli o výsledku referenda. Je vždy dobré mít zadní vrátka, zejména když nevíte, co bude. Kolik z nás to nakonec udělá? Těžko říct. Vůbec bych se nedivila, kdyby Britové tak trochu počítali s tím, že se mnozí z „Poláků“, když se tu nebudou cítit vítáni, dřív nebo později seberou a domů opravdu odjedou. Máme se koneckonců kam vrátit.

Iva Pekárková (53): v roce 1985 emigrovala z Československa, v New Yorku jezdila s taxíkem, v roce 1997 se vrátila do Prahy a od roku 2005 žije v Londýně, kde píše a tlumočí pro tamní sociálku. Od roku 2008 provozuje úspěšný český blog, kde se poslední dobou věnuje problematice uprchlíků. Napsala víc než dvacet knih, z nichž některé vyšly i v USA, Británii, Německu, ve Španělsku a Slovinsku. Právě teď jí odchází do tisku tlustá kniha Multikulti pindy jedný český mindy, příběhy a postřehy z Londýna i odjinud.

Odchodu Velké Británie z EU se obsáhle věnujeme i v novém Reflexu, který je na stáncích od čtvrtka 30. června.

Reflex 26-27/2016Reflex 26-27/2016

Veronika Bednářová


Klíčová slova: brexitbritániePekárkováEvropská unie



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama