Hra o trůny: "Bran Stark" o své seriálové smrti, o hovorech s Hodorem a o četbě Nietzscheho | Reflex.cz
nahoru

Hra o trůny: "Bran Stark" o své seriálové smrti, o hovorech s Hodorem a o četbě Nietzscheho

Kateřina Kadlecová10. května 2016 • 08:00
Hra o trůny: "Bran Stark" o své seriálové smrti, o hovorech s Hodorem a o četbě Nietzscheho
foto: HBO

Máme za sebou Křivopřísežníka, třetí z deseti dílů šesté řady Hry o trůny, a nestačíme se divit. V osudech posledních přeživších z krve Neda Starka, tedy Jona Sněha a Aryi, došlo k překvapivým, a naštěstí pozitivním, zvratům (což se rozhodně nedá říct o nejčerstvějších událostech kolem Rickona Starka). Bran Stark ovšem stále „hibernuje“ a zve nás jen ke sledování minulosti – sedí v jeskyni spolu s tříokým havranem a zblízka pozoruje zásadní okamžiky v životě svého otce. O Branově úloze v této řadě seriálu si Reflex povídal s jeho představitelem, britským hercem Isaakem Hempsteadem Wrightem.

Jak jste se cítil, když vám produkce seriálu předloni naznačila, že si můžete dát menší pauzičku?

Jednou ráno mi brzy po probuzení zavolal můj agent a povídá: „Poslechni, Isaaku, Dan (jeden ze scenáristů, D. B. Weiss; pozn. aut.) by si s tebou chtěl na chvíli promluvit, až budeš připravený.“ To mě totálně uzemnilo. Všichni totiž víme, že tahle předehra znamená tvou seriálovou smrt. Takže jsem zařval, že na tohle nebudu připravený nikdy. Když mi potom řekli, že v páté řadě seriálu prakticky nebudu vidět, byl jsem nadšený: „Vypadnu jenom na jednu sezónu? Paráda! Klidně na tři!“

(Do rozhovoru vpadne Ellie Kendricková, představitelka Branovy souputnice Meery: „On dělal závěrečné zkoušky na škole, ty naše GCSE, takže mu pauza vlastně kápla do noty. Jak navíc chcete trénování paměti atraktivně zobrazit pro televizní diváky? Dost těžké, myslím! Proto se v předchozí řadě Bran příliš neobjevoval, vzdělával se v ústraní. A teď uvidíme, co všechno se naučil, a nahlédneme díky němu do minulosti i do budoucnosti.“)

A vrátil jste se v plné zbroji?

Ano. Musím říct, že Bran tuhle řadu postrkuje dál. Pod vedením starce z čarostromu, který je vlastně tříokým havranem, se mu zjevují události, co můžou být pro Západozemí velmi významné. Ale jaký význam mají dnes a jak se z nich poučit, na to ještě Bran musí přijít. Mimochodem, po tom roce jsem se vrátil na plac pěkně vypadlý z konceptu, měl jsem při pohledu na ostatní pocit, že jsem zaostal, že jsem na sobě měl mnohem víc pracovat.

Kdybyste takhle „dostal“ roční pauzu v životě, nejen v natáčení seriálů, k čemu byste ji využil?

Chodil bych pořád dokola na koncerty a naposlouchal milióny skladeb. (Ellie Kendricková: „On je vynikající hudebník, nejen báječný herec, věděli jste to? Klavírista, že jo, Isaaku? A bubeník!“) Cokoli od vážné hudby, hlavně skladeb s piánem v hlavní roli, po Babyshambles Peta Dohertyho a jazzmana Ronnieho Scotta.

Nebyli lidé z produkce zděšení, že jste jim za ten rok tak hrozně vyrostl?

No, jako čerstvě sedmnáctiletý jsem ještě ve vývinu, takže to mohli čekat, ne? První den natáčení dost připomínal takové to shledání se členy širší rodiny o Vánocích: „Ach bože, tys tak strašně vyrostl!“ Jo, vyrostl, babi, ale nejsem si moc jistý, co s tím můžu dělat. O těch patnáct čísel se už asi nescvrknu.

A začnete aspoň znovu chodit?

Poslechněte, to je docela legrační příběh.

Myslíte ten, jak jste ochrnul na nohy?

Ne, jiný. K téhle řadě totiž média v press kitu získala fotografii Brana, který zrovna stojí. Ano, byl u ní malinký popisek objasňující, že „tohle je Bran v jedné ze svých vizí“, ale všichni byli tou fotkou zřejmě natolik šokovaní, že se k nějakému popisku vůbec nedostali. Takže nastalo velké haló: Bran zase stojí! Ale není to jen jeho vize? Takže pro ty, kdo nečetli popisek: Ano, je to vize. Pardon.

Vašeho průvodce, starce a tříokého havrana v jednom, hraje Max von Sydow. To je obrovské jméno.

Já… Musím se přiznat, že jsem vůbec netušil, kdo to je. Jednou jsem se po natáčení bavil s Peterem Dinklagem, přišla řeč na tříokého havrana a Peter říká s posvátnou úctou v hlase: „To je úžasné, že tu bude! Musím si s ním sjednat schůzku!“ A já na to: „To jako vážně?“ (Ellie Kendricková: „My ho nikdo neznali! Pořád jsem si říkala: Proč s tímhle pánem všichni jednají tak v rukavičkách?“) Až potom jsem se podíval na pár jeho filmů. Na to, jak hrál před půl stoletím šachy na pláži se Smrtí v Sedmé pečeti.

Zatímco vaše sestra Arya se stává Nikým, vy budete čarodějem, jak to tak vypadá. Kdybyste měl tu moc přivést někoho z hrdinů seriálu zpět mezi živé, kdo by to byl?

(Ellie Kendricková: „Máš teda dost dlouhý seznam těch, kteří by o to stáli, co?“) Bylo by fajn mít zpátky Robba a Catelyn, bráchu a mámu.

A co Ned, váš táta? A co Jon Sníh?

Počkejte, tak on je vážně mrtvý? Ne, dělám si legraci. Ale víte co? Vraťte mi Jojena Reeda, Meeřina bráchu. Aspoň bych měl v jeskyni nějakou společnost, s tím Hodorem si moc nepokecám. Ačkoli může být dobrý posluchač. Kdo ví.

Trochu mě trápí, že vlastně netušíme, kdo Brana učí. Luke Skywalker má Yodu, ale co vy? Kdo je vaším mentorem ve skutečném životě?

Mám rád Nietzscheho. Jeho život byl vinou zdravotního stavu jedno velké utrpení a jeho filozofie taky není bůhvíjak veselá, ale mně to tak nějak konvenuje. Bůh je mrtvý, není-liž pravda? (Ellie Kendricková: „A víš, že Nietzsche skončil křepčící a nahý před zrcadlem, naprosto šílený?“) Když mi bylo dvanáct, snažil jsem se poprvé dočíst Tak pravil Zarathustra a strašně mě frustrovalo, že tomu nerozumím. Nerozumím tomu ale ani dnes, a popravdě neznám nikoho, kdo ano. Takovým pěkným malým úvodem do Nietzscheho filozofie je Soumrak model, ten mám rád. A další mentor? Internet. Hrozně rád surfuju a vstřebávám informace z Wikipedie, která sice nemá pověst úplně nejdůvěryhodnějšího zdroje, ale v oblasti matematiky a přírodních věd je to úžasný nástroj.

A to byste chtěl studovat?

Já nevím. Možná spíš neurovědy, fyziku, hudbu. Určitě půjdu na univerzitu.

Tuším, že právě na Wikipedii se píše, že si na školné ukládáte veškeré honoráře, co vám Hra o trůny přinesla…

Tak právě v tomhle se tedy Wiki dost plete, já nevím, jestli chci doktorát, a už vůbec na něj nesuším všechny mergle! To máme na place jinačí akademiky – třeba král Joffrey, respektive Jack Gleeson, který ho hraje, studuje starou hebrejštinu.

Musíte být díky Hře o trůny dost populární mezi spolužačkami, ne?

Bohužel ani ne – když jsem začínal v první řadě, bylo mi jedenáct nebo kolik a mí spolužáci byli ještě moc malí na to, aby ten seriál sledovali. Já sám viděl první díl poprvé ve čtrnácti letech. (Ellie Kendricková: „Ale nepovídej, podle mě jsi to všechno nakoukával mnohem dřív!“) Pro mé spolužáky to nic neznamená – prostě jsem jen chyběl ve škole častěji než ti nejnemocnější z nich. Každá řada se natáčí celkem půl roku, i když vaší postavy se zrovna nemusí týkat celé to období; většinou jsem chyběl třeba šest týdnů, pak dva týdny přišel do školy, pak na tři týdny zas zmizel… „Kde je Isaac?“ – „Je v Belfastu na natáčení.“ – „Aha.“ Třeba den dva předem vám řeknou, že by vás na pár dní potřebovali v Belfastu. Tak se seberete a jedete. Rádi.


Klíčová slova:
hra o trůnyrozhovorfantasyHBOseriál


Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější