nahoru

Žlutá apokalypsa: Česko je zásluhou Babišova Agrofertu řepkovou velmocí

Jiří Sezemský9. května 2018 • 17:12
Česko je zásluhou Agrofertu řepkovou velmocí
Česko je zásluhou Agrofertu řepkovou velmocí
• foto: 
fotomontáž Jan Ignác Říha

Českou republiku pokryla mračna žlutého pylu. Kolem této apokalypsy se vyrojily různé legendy. Rozhodně za ni nemůže výhradně řepka, tento viditelný symbol podnikání firmy Agrofert v české krajině. Na druhou stranu není pravda, že se žlutým jarem 2018 nemá žádnou spojitost. Jak se vlastně vyvinulo Babišovo řepkové impérium?

Za extrémní koncentraci pylu v ovzduší dnes může hlavně dlouhotrvající sucho a rychlý nástup teplého počasí. Kvůli tomu vykvetlo mnoho rostlin a stromů dřív a najednou, což proti minulosti nepříjemně zhoršuje prostředí pro alergiky.

Babišoviny

Sotva se na sociálních sítích v ­reakci na pylovou záplavu strhla vlna nevole a sarkasmu cílená na žlutě kvetoucí polní rostlinu, vytvořil marketingový tým Andreje Babiše kruhovou obranu. Články v Lidových novinách (mj. Řep­ka je malý pylový hráč) a Mladé frontě DNES (mj. Žlutá oblaka z borovic a smrků) se s dostatečně výmluvnými titulky pokoušely odvádět hněv jiným směrem.

MF DNES dokonce přispěchala s propagandistickým příběhem, že „nejlepší med je z řepky“. Vzhledem k masívnímu používání pesticidů při ošetřování těchto rostlin se tomu nechce příliš věřit. Zvláště když se v téže době objevily zprávy, že členské země Evropské unie si koncem dubna odhlasovaly zákaz používání těchto chemických látek, jelikož způsobovaly masívní úhyn včel.

Řepková velmoc

Jak je to tedy s podílem řepky na současné pylové kalamitě? Je příliš troufalé tvrdit, že nemá téměř žádný vliv. Každý vidí na vlastní oči, že lány této plodiny stále přibývají a spolu s Estonskem zaujímají největší procento orné půdy v Evropě (necelých 14 procent), trojnásobně převyšující unijní průměr. Například ve srovnatelném sousedním Rakousku dosahuje tento podíl jen 2,8 procenta, v Německu 3,6 procenta.

Ministerstvo zemědělství uvádí, že řepka ozimá byla pro loňskou sklizeň vyseta na ploše 407 tisíc hektarů. Proti předchozímu roku jde o přírůstek 14 tisíc hektarů. Ještě v roce 1990 se přitom pěstovala na 100 tisících hektarech. V posledních deseti letech však došlo k výrazné proměně obchodu s řepkou. Štědrá podpora státu kvůli produkci biopaliv umožnila podstatně vyšší hektarové výnosy a výkupní ceny, a tím se stala pro producenty atraktivnější.

„Česko je v Evropě řepkovou velmocí. Plochy, které uvolnily tradiční plodiny, jako brambory či cukrová řepa, obsadila řepka. Má výhodu v tom, že má prakticky neomezený odbyt,“ vysvětluje předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. „Některé velké podniky řepku vysévají třeba na rozsah celého katastru a najednou máte kolem jedné malé vesnice jedno obrovské pole plné řepky. V tom jsme unikátem v celé Evropské unii,“ dodává k postupné proměně české krajiny.

Dýchací masky

Rostoucí rozsah osevních ploch řepky má vliv na zvýšenou produkci řepkového pylu, což potvrzují i alergologické poradny. „Řepka má poměrně velká pylová zrna, takže největší nebezpečí hrozí do vzdálenosti stovek metrů od řepkového pole,“ upřesňuje alergolog Michal Závacký. S nevelkou nadsázkou však potvrdil, že ve žlutém Česku není mnoho míst s dostatečnou vzdáleností od řepkových polí.

„Alergikům s citlivostí na řepku musím v těchto dnech připomínat nutnost dodržovat například při výletech do přírody nutná opatření, třeba v podobě dýchací masky, která ochrání dýchací cesty,“ doplnil Závacký.

Podle imunoložky Jitky Petanové je řepka se svým charakteristickým zápachem kvůli své všudypřítomnosti riziková v blízkosti polí i pro lidi bez alergie. „Mechanické dráždění pylovými zrny, která se dostávají až do drobných dýchacích cest, může i u nealergiků vyvolávat lokální podráždění nebo lokální zánět,“ varuje. 

Dominantní Agrofert

To je ovšem v rozporu s tím, jak se brání majitel holdingu Agrofert, dočasně vloženého do svěřenského fondu. „Kdyby vás někoho zajímalo ještě něco k pylu, který je všude. Je z dřevin, především z břízy a jehličnanů. Není to řepka, protože pylová zrna řepky jsou těžká a nešíří se vzduchem. A ještě jednou zopakuju: z celkové úrody řepky v České republice vypěstuje moje bývalá firma jenom pět procent,“ píše Babišův PR tým na jeho facebookovém profilu.

Premiér v demisi přehnaně skromně mlží, protože jsou to jeho zpracovatelské firmy, jež vytvářejí pro zemědělce poptávku po výkupu stále většího množství řep­ky. V Česku neexistuje žádná jiná firma tolik propojená s produkcí řep­ky jako Agrofert. Agrobaronův byznys byl popsán serverem Deník Referendum. Jeho koncern fakticky dominuje na českém trhu s touto plodinou a jejím následným zpracováním.

„Díky propracované výrobkové vertikále má Agrofert z obchodu s bionaftou výdělek prakticky na všech úrovních: od semínka řep­ky po bionaftu. Vlastní podniky zemědělské prvovýroby, které vytvářejí zisk tím, že pěstují řepku. Má firmy, jež zemědělcům prodávají chemii a osiva – a sám je také vyrábí. Patří mu sila, kde se řep­ka suší, čistí a skladuje. Bionaftu musí nakupovat firmy v rámci holdingu. A zejména má Andrej Babiš svůj Preol, kde vyrábí metylester řepkového oleje. To vše je prošpikováno podporou z veřejných zdrojů, přímou i nepřímou,“ vyjmenovává server.

Celou reportáž si přečtěte v novém tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 10. května.

Reflex 19/2018

Jiří Sezemský


Klíčová slova: alergie, řepka, Andrej Babiš, Agrofert, pyl



Kurzy měn
25,750
22,000
29,360
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější