Zimní slunovrat: Lidé v dávných dobách lákali slunce zpět na oblohu rafinovanými obřady

Bible sice zimní slunovrat s datem narození Ježíše nespojuje, ale jeden z mužů, které později církev označila za falešné proroky, alespoň nepřímo ano. Starověký perský myslitel a mystik Mání (216–274 n. l.) se snažil sjednotit všechna velká náboženství té doby a při té příležitosti označil Ježíše Krista za nositele světla, jehož úkolem bylo osvobodit co největší díl světa od tmy. Sice se to většinou vykládá jako alegorie boje dobra se zlem, ale podobnost se zimním návratem slunce na oblohu je také zřejmá.

Pragmatické překrytí starověkých slunovratových obřadů narozením Ježíše Krista naznačuje i to, že první křesťané nejenže datum této události neznali, ale ani mu nepřikládali význam. Začali se po něm pídit až o několik století později, a nejstarší prameny tak uvádějí data, jež bychom s naším Ježíškem asi spojovali jen stěží. Rukopis známý jako De Pascha Computus z roku 243 našeho letopočtu například tvrdí, že Kristus se narodil 28. března. Alexandrijský biskup Clement zase někdy okolo roku 215 soudil, že se to stalo 18. listopadu. I v moderní době se občas vynořují podobné hypotézy. Jezuitský teolog Joseph A. Fitzmyer (nar. roku 1938) před časem na základě studia historických pramenů odvodil, že Marie Ježíše porodila 11. září.

Nejstarší informace o slavení křesťanských Vánoc v časech zimního slunovratu pocházejí až ze 4. století. Jde o výpravně kolorovaný rukopis známý jako Chronograph 354, který si nechal zhotovit bohatý křesťanský aristokrat Valentinus roku 354 n. l. Stojí v něm, že „náš Pán Ježíš Kristus se narodil osm dní před lednovými kalendami“, což v přepočtu na náš kalendář dává 25. prosince.

Další historické dokumenty z té doby naznačují, že výběr data byl čistě administrativní krok, jenž nebyl dán astronomicky, ale měl ukončit spory ohledně data Kristova narození. Nejkratší den v roce, po němž se začíná vracet světlo, zjevně byl dostatečně pádný argument, který přebil ostatní navrhované termíny. Přesto se některé křesťanské církve a sekty k oslavám Vánoc stavějí zdrženlivě dodnes. Nejen proto, že v bibli o nich není ani zmínka, ale i kvůli jejich „pohanskému“ původu jako slunovratových oslav.

Přesto, když se na umístění hlavních křesťanských svátků v kalendáři podíváme podrobněji, inspiraci daty slunovratů a rovnodenností odhalíme. Už ve 3. století našeho letopočtu církevní činitelé usoudili, že svatá Alžběta porodila Jana Křtitele o letním slunovratu, byl tedy počat za podzimní rovnodennosti. Z Lukášova evangelia zase vyplývá, že Ježíš byl počat o půl roku později, tedy za rovnodennosti jarní, a narodil se v čase zimního slunovratu. Astronomická data zjevně měla ve věrouce raného křesťanství jakýsi symbolický význam, jejž však postupem času překryly jiné výklady.

Kamenné kalendáře