Na druhou stranu, jedna věc se mu musí nechat - velmi rychle si zvykl na to, že jako správný ministr vnitra musí především dobře konspirovat. Ale bohužel, vzhledem k tomu,že jde o Radka Johna, stejně jako vše ostatní i konspirace přerůstá v jeho podání do naprosté komedie.

Takže když jeho řidič bouchnul na Smíchově služební Audinu, nejprve se všemožně snažil přesvědčit, že v autě nebyl on. Tisková mluvčí zkouší cosi o chráněné osobě, jejíž identita se ze zásady nezveřejňuje, přitom všichni věděli, že v ingolstadtské limuzíně seděl Radek John. (A pravděpodobně jel někam na mejdan). Když už je to venku, zkouší vnitro celou kauzu pootočit do akčna a začíná tvrdit, že John jel prověřit nález podezřelých krabiček na Malé straně. (Což byla nejblbější akce v dějinách guerilla marketingu v historii, ale to je zase jiná story.) Zatímco všichni stejně věděli, že jel někam na mejdan. Nakonec se ukázalo, že jel někam na mejdan. Konkrétně na německou ambasádu. Asi nechtěl, aby mu tam všechno vypili, než dorazí, a tak zapnul pro jistotu na svém autě majáček.

Ano, stále mluvíme o Radku Johnovi. O tom chlapíkovi, který jel první den po zvolení do práce demonstrativně tramvají. (Což byl nejblbější politický PR v historii, ale to je zase jiná story.) O tom chlapíkovi, který 29. června tvrdil novinářům doslova toto:

„Pokud budu jezdit nějakým služebním autem, tak majáček jsem nikdy nepotřeboval a nepotřebuji ho, leda kdyby vznikla nějaká opravdu výjimečná situace.

Chápu, že Radek John je vinař a mejdan na ambasádě a spousta rýnského ryzlinku je z jeho pohledu výjimečná situace, ale přece jen, nemohl by se příště trochu krotit?

Zaujal vás tento článek? Podpořte nás v hlasování o Křišťálovou Lupu 2010. Děkujeme.