V Parlamentu dnes potřebují příručku do veřejného domu a v obci zvané Uhelná Příbram zase jednoho hermafrodita.
Vládní zmocněnec pro lidská práva Kocáb včera seznámil podrobně Nečasova Poradce Romana Jocha s prací úřadu. Jak píší v Právu, dělo se to za mimořádně bouřlivých okolností, pod okny Strakovky demonstroval dav „několika desítek lidí“ s transparenty „Chceme lidská práva, ne Romana Jocha“. Šlo tedy nikoli o demonstraci, ale o happening (happening je nepodařená demonstrace, které se účastní míň než sto lidí; protože je to v podstatě legrace, sama se za legraci vydává, aby to nevypadalo tak blbě - v tomto případě šlo ovšem o happening bezděčný a nedozrálý, který nedokázal tak říkajíc sám sebe reflektovat. Právo v té souvislosti píše: „Joch se již nechal slyšet, že o přínosu úřadu, který se zabývá například lidskými právy, menšinami, rovnými příležitostmi žen a mužů a sociálním začleňováním, má velké pochybnosti.“ Souvětí by bylo správné přinejmenším rozdělit do dvou vět: První: Joch se nechal slyšet, že o přínosu úřadu má velké pochybnosti. Druhá: podotýkáme (my, Právo), že úřad se zabývá například lidskými právy, menšinami, rovnými příležitostmi žen a mužů a sociálním začleňováním. A kdyby chtěli být superslušní, poznamenali by to, co pan Joch řekl veřejně, totiž že úřad zabývající se menšinami považuje za užitečný. Příspěvek do rubriky Jak číst Právo.
V obci zvaná Uhelná Příbram (nejde o tu velkou, uranovou, tahle má jen asi 500 obyvatel) kandidují již podruhé dvě uskupení: Muži za Uhelnou Příbram a Ženy za Uhelnou Příbram. Má to jednu výhodu, nemají problém s logem – mohou ho okopírovat v různých verzích z dveří na veřejných záchodcích (předpokládám, že nevolí drsnější varianty). Kandidátky tak prý podali proto, aby měli rovné šance ženy a muži. Systém je obdivuhodný, má však jeden rušivý prvek, a to samotné volby. Ty mohou způsobit, že vyhrají buď ženy, nebo muži, a příští čtyři roky nebude v obci podle toho žádná rovnost, nýbrž buď matriarchát, nebo patriarchát. Proto je třeba volby odbourat a dát půl křesel ženám a půl křesel mužům (s tím bude jistý problém, pokud tomu rozumím, zastupitelů je devět, budou potřebovat jednoho hermafrodita). Pokud se to osvědčí, zavedeme to celostátně: lákavé na tom je, že volit nebude třeba. Nebo, když tak, budou volit zvlášť muži a zvlášť ženy. Volební místnosti bude ovšem nutné označit tak, aby je někdo omylem neznesvětil.
Poslanci parlamentu ČR obdrželi včera naučné brožurky s titulem „Lexikon společenského chování“. Jedna kapitola je prý věnována návštěvě bordelu. Jak závidím svým šťastnějším nástupcům ve funkci! Býval jsem poslancem FS v letech 1990-92, ale tehdy ještě návštěva nevěstince nepatřívala k programu poslaneckých cest. Velmi na nás šetřili.
Miloš Zeman poskytl Mladé frontě Dnes rozhovor, jakési pokračování knihy „Jak jsem se mýlil v politice“. On a jeho přátelé prý před květnovými volbami přecenili jeho vliv a význam ve společnosti. Hrál prý roli jakéhosi štítu. Miloš Zeman je člověk, který není od přírody schopný žádné sebekritiky. Takže rozhovor by měl znít: jak jsem zničil Paroubka. A byl by pravdivý. Expředseda ČSSD si vzal do hlavy, že Zemana zneužije ve volební kampani a pak ho, lidově řečeno, kopne do zadnice. (Pro spravedlnost třeba podotknout, že Zeman si to představoval zase tak, že bude vládnout z pozadí a Paroubek mu bude dělat pimprle). Paroubek ovšem velmi podcenil destruktivní schopnosti vysočinského poustevníka. Ten nejdřív Paroubkovi zabránil chopit se moci tím, že Topolánkovi přičaroval dva sociálně demokratické elfy (předsedovi ODS se nakonec moc nevyplatili, ale daleko dráž přišli ctižádostivého předsedu ČSSD) a pak Paroubkovi odloudil pár procent voličů, což sice asi nezpůsobilo jeho porážku, ale udělalo z ní v každém případě porážku katastrofální. Takže tentokrát panu Zemanovi na slovo věřím, že je šťasten.
Jeho poraženému oponentovi je ovšem nutno přiznat, že se jen tak nevzdává. Nemíří někam do ciziny jako Topolánek, ale hodlá se opět vyšplhat na špici hory, z níž se tak potupně zřítil. „Nedostatečné vítězství ČSSD v květnových volbách je třeba vzít jako epizodu a připravovat v klidu revanš… Zbavit se představitelů razantní politiky znamená ztratit silný voličský potenciál“ (citát z článku v dnešní MfD). Opravdu by mne zajímalo, zda jsou v ČSSD vůbec schopni se toho člověka zbavit. Se Zemanem se jim to povedlo, ale ten neměl tuhle úpornost. Pan Paroubek má devět životů jako kočka (tedy těch politických). Upřímně řečeno, je na tom něco impozantního. Jedno je však jisté: pokud si ho CSSD vybere znovu do čela, nudě dělat to samé, co mu přivodilo jeho „nedostatečné vítězství“. A konce budou nejspíš zase stejné.
K projevu Václava Klause v PS, respektive k té části, jež se týká Ústavního soudu, se zejména v LN vyslovila řada expertů. V LN i v MfD najdeme na to téma komentáře. Pavel Rychetský se prezidentovi velmi chabě brání. Tématu, které považuji za velmi závažné, se týká i naše dnešní glosa.
Rovněž v LN probíhá diskuse o tom, že vojákům nadřízení brání v účasti na chystané demonstraci. (Píše o tom mj. Zbyněk Petráček) Musím se přiznat, že jsem stoupencem zastaralého, prvorepublikánského řešení, že vojáci na demonstracích nemají co pohledávat, zvlášť je-li armáda profesionální, a policisté mají demonstrace rozhánět, a ne organizovat. Kdo se bez demonstrování nemůže obejít, má příležitost si najít spoustu jiných atraktivních povolání.
