nahoru

Obrana (daňových) volů

Miroslav Cvrček 12. května 2016 • 00:15
Třetina národa táhne skoro celý státní rozpočet
Třetina národa táhne skoro celý státní rozpočet
• foto: 
Jan Ignác Říha

Vyšší důchody!
Vyšší nemocenská!
Vyšší platy státním zaměstnancům!
Více státních zaměstnanců!
Vyšší minimální mzda!

Takhle se rozjel premiér Bohuslav Sobotka na Prvního máje. Ne že by to nebyla hezká představa. Kdo tohle všechno bude platit? Kdo jsou ti volové, co táhnou daňovou káru? 

Je to stále stejné a nikdy to jinak nebude. V krizi jsme si utrho­vali od huby, protože jsme v dobrých dobách hýřili. A slibovali jsme si, že příště už to uděláme správně – v dobrých časech budeme šetřit na ty špatné. Jako obvykle je tohle pravidlo zapomenuto v okamžiku, kdy dobré časy přijdou.

Namísto toho, aby současná vláda využila nastavený úsporný kurs, využila ekonomického růstu, vyšších příjmů z daní a udělala polštář pro budoucnost, sotva socialisté zjistili, že je k úsporám momentálně nic netlačí, pouštějí státní kase žilou. Výdaje vlády rostou raketovým tempem, vláda zaměstnává další a další úředníky, jež Nečasův kabinet propouštěl. Úspory jsou dávno v tahu. Kdo hýření zaplatí?

Bohatí platí málo!

Bohatí určitě platí málo, je to nespravedlivé a měli by se podělit víc. A když se podělí víc, tak ještě víc a tak pořád dokola. Tahle vžitá představa nedávno inspirovala české komunisty k tomu, aby vládě navrhli zrušení takzvané rovné daně. Ostatně v programu to měla i ČSSD.

Chuť na peníze vysokopříjmových lidí nemají jen Češi. Že bohatší lidé platí nespravedlivě málo daní, si myslí i na Západě. Co ale říkají čísla?

Podrobné statistiky ve Spojených státech odhalily, že v roce 2014 zaplatila skupina 2,7 procenta Američanů s nejvyššími příjmy dohromady 51,6 procenta federálních daní z příjmu fyzických osob. O 94 procent této daně se postaralo 38 procent nejbohatších obyvatel.

Analýza amerického Kongresu ukázala, že po započtení sociálních transferů z federálního rozpočtu je to dokonce tak, že 40 procent obyvatel s nejnižšími výdělky ve finále daň z příjmu nejenže neplatí, ale naopak dostávají. Dostanou devět procent celkového výběru této daně. Naopak 40 procent s nejvyššími výdělky odvede na dani z příjmu sumu, která odpovídá 106 procentům celkového inkasa daně ponížené o federální dávky.

Podobně to vyšlo i analytikům ve Velké Británii. Tam 3000 nejbohatších lidí platí více daní z příjmu než nejchudších devět mi­liónů.

Na vysoké zdanění bohatých žehrali v písni Taxman i slavní Beatles, do nichž byste to asi neřekli. Labouristická vláda tehdy zavedla horní sazbu z příjmů 95 procent a právě členů kapely se hodně dotýkala. Jak je to ale v Česku?

České poměry

Letos v květnu publikoval institut IDEA při CERGE studii Dopad daní a dávek na příjmovou nerovnost a relativní chudobu v ČR. Součástí studie jsou i údaje o přerozdělování daní podle příjmových skupin obyvatel. Některé údaje vidíte v tabulce na následující straně.

Zaměříme se na daň z příjmu fyzických osob, u které jedinou sazbu, tedy onu proklínanou rovnou daň, zavedla vláda Mirka Topolánka. Údaje ukazují, že 30 procentům lidí s nejnižšími výdělky státní rozpočet peníze skrze tuto daň vrací. Naopak 30 procent lidí s nejvyššími výdělky zaplatí 90 procent této daně.

To ale není všechno. Daň z příjmu fyzických osob ve skutečnosti tvoří jen asi desetinu (103 miliardy) všech daňových výnosů státního rozpočtu. Nejdůležitější jsou sociální odvody, takzvané pojistné – to tvoří celých 40 procent (406 mi­liard) daňových výnosů rozpočtu. Daň z přidané hodnoty loni vynesla 237 miliard a spotřební daně 143 miliard korun – viz graf 3.

Podle údajů studie odvede na základní sazbě DPH deset procent nejbohatších obyvatel čtyřikrát víc než 10 procent nejchudších, na snížené sazbě (v roce 2013 byla jediná) o polovinu víc a na spotřebních daních skoro třikrát víc.

Vezměme to tedy sakumprásk: veškeré zaplacené odvedené daně a sociální pojistné na jedné straně a všechny obdržené dávky a důchody na druhé straně. Z údajů institutu IDEA vyplývá, že 70 procent chudších obyvatel si navzájem peníze přerozdělí, přičemž 40 procent lidí s nejnižšími příjmy ve skutečnosti ze státního rozpočtu víc peněz dostává (hlavně důchody), než odvádí. Čisté příjmy rozpočtu pak v této číselné hře tvoří až daně vybrané od 30 procent lidí s nejvyššími příjmy – viz graf 1.

Podle údajů Evropského statistického úřadu z roku 2014 je v České republice 14,8 procenta osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. To je nejméně v celé Evropské unii, v níž průměr tvoří 24,5 procenta. Eurostat navíc uvádí, že příjmová nerovnost měřená Giniho koeficientem je v Česku druhá nejnižší v EU.

Stát

Další zátěž, již se premiér chystá ještě ztížit, je veřejný sektor, který se o daně stará – přerozděluje je a spotřebovává. Podle údajů ministerstva financí je z veřejných rozpočtů v ČR placeno asi 935 tisíc pracovníků. Z toho 420 tisíc přímo ze státního rozpočtu. Z nich je ­nějakých 66 tisíc státních úředníků – viz graf 2.

Zaměstnanců v tzv. nepodnikatelské sféře (= zaměstnanců plně nebo částečně financovaných ze státního či místního rozpočtu a institucí, jež nehospodaří za účelem zisku) bylo na konci roku 2012 necelých 673 tisíc. Na konci roku 2015, po dvou letech vládnutí Sobotkova kabinetu, jsou jich už 702 tisí­ce. V roce 2012 byla průměrná hrubá mzda v podnikatelské sféře o 70 korun vyšší než v nepodnikatelské. Loni už to po opakovaném zvyšování platů bylo naopak: v nepodnikatelské sféře se vydělávalo v průměru o 400 korun měsíčně víc.

To je hodně velký paradox na to, že právě podnikatelská sféra je páteří růstu ekonomiky, který v posledních dvou letech Česko prožívá.

Jiná studie institutu IDEA navíc upozorňuje, že ve skutečnosti jsou platy ve státní správě ještě vyšší. „Úroveň platů v některých částech státní správy je vyšší, než odpovídá platové tabulce v rámci současného systému odměňování. Některé úřady totiž při odměňování využívají velkou míru volnosti,“ píše IDEA: Holt někteří dřou jako koně.

Mimochodem počet zaměstnanců v podnikatelské sféře dosáhl na konci loňského roku skoro 3 200 000 lidí. To jsou ti, kteří na daních z příjmu a pojistném odvedou nejvíc.

Obrana volů

Ne, tohle není volání po vyhladovění důchodců, nezaměstnaných a dělníků. Je to jen pár tvrdých čísel o tom, že bohatí v Česku platí daně a platí jich hodně. Ta čísla říkají, že sociální systém je v evropském srovnání u nás na možnosti ekonomiky velmi štědrý a relativní chudoba patří k absolutně nejnižší v celé Evropě.

Tohle je obrana lidí, kteří platí daně, z nichž je živ tento stát, z nichž mohou žít lidé, kteří měli méně štěstí, i lidé, kteří stát zneužívají. Jsou to daně, jež slouží i k uskutečňování snů našich socialistů a jež na tento účel mnoho poplatníků nedává dobrovolně.

Nedělejme z daňových poplatníků voly, kteří krom standardních státních výdajů budou táhnout i zbytečně mnoho vyžírků přicuclých na prsa státu a házet peníze do černých děr přebujelého státního aparátu.



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,470
20,860
28,660
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře