Pavel Bém nevidí na klientelistickém řízení Prahy nic špatného a domnívá se, že takhle fungují tisíce manažerů. V rozhovoru pro Reflex se přirovnává k obětem antisemitských válek. Všichni ostatní si myslí, že se pomátl na rozumu.
Šifry, ve kterých mluvil s Romanem Janouškem, nejsou žádné šifry. Mrtvý kůň je jen mrtvý kůň, který tragicky zemřel, protože se mu zauzlila střeva. Lyžařské boty a ledničky na víno si přece každý nechává kupovat od kamarádů. Navíc to není trestný čin, tak čemu se pořád divíte?
Gauner Roman Janoušek jezdí opilý, poráží lidi, ale poslušně vždycky zastaví na červenou. S policisty mluví jako hodný strejda, který se na ně nezlobí, že ho zastavili. Je překvapivě brzy propuštěn a policie, místo aby zavřela viníka, začne před ním chránit oběť, kterou přejel. Policejní prezident místo toho, aby zasáhl, zdlouhavě zjišťuje, jak jeho podřízení postupovali. Mám obavy, že kdybychom se ho zeptali, kolik je hodin, zabere mu několik dní, než si tento údaj ověří.
Premiéru Petru Nečasovi trvá nekonečně dlouho, než se k Bémovi razantně vyjádří, a všichni si říkají: Na co, proboha, čeká?
Všechny tyto scény připadají obyčejným lidem hanebné a do nebe volající, kdežto účastníci se upřímně diví, čemu se divíme. Ten jejich podivný svět totiž přesně takhle vypadá, žijí v něm dlouhá léta, den co den, a myslí si, že je to normální.
Odtrženost politiky od normálního světa už nemůže být větší. Lidé jsou naštvaní, zkusili u voleb něco změnit, ale dočkali se jen šaškovské strany Věci veřejné. Teď už nemají co zkusit. Nemá je kdo utěšit.
Všichni tedy víme, co nechceme, ale široko daleko není už vůbec nic a nikdo, koho bychom chtěli.
Z naštvanosti vznikají demonstrace a výzvy podivných uskupení, které jsou tak hloupé jako jejich názvy.
Pořád si myslím, že je nejlepší mít dvě velké politické strany s dlouhou historií a členskou základnou. Ty by ovšem ke své očistě potřebovaly spáchat rituální sebevraždu a poslat polovinu svých tváří na Pankrác, kde by mohly pokračovat ve hře na Mazánka s Kolibříkem.
Naštěstí je tady aspoň žena, která si nenechá líbit aroganci frajera v porsche, a mladík, který ho pronásleduje ve fabii. To nám zatím jako naděje musí stačit.
