Erotika prýští z Libidária, mystika z 1Q84 a androši se sešli u nich ve sklepě | Reflex.cz
reklama
nahoru

Erotika prýští z Libidária, mystika z 1Q84 a androši se sešli u nich ve sklepě

Kateřina Kadlecová9. ledna 2014 • 10:00
Erotika prýští z Libidária, mystika z 1Q84 a androši se sešli u nich ve sklepě
Libidarium
• foto: 
Archív

I třetí česky vydaná kniha Nicholsona Bakera je značně orgastická. A ačkoli u nás na sklonku roku vyšla Murakamiho povídka Spánek, my se ještě vrátíme k poslední, třetí části jeho bestselleru 1Q84. A taky se mrkneme do sklepa, co tam v 80. letech vyrobili Krchovský, Topolové, Ducháček a spol.

reklama

Libidarium
Nicholson Baker: Libidárium

Ten chlap je sprosťák a my Češi to víme: už u nás v 90. letech vyšla jeho „nebezpečná kniha o bezpečném sexu“, román Vox, a také další román, Fermata, přetékající erotickými fantaziemi. V kreativním překladu Boba Hýska nyní na podzim spatřil světlo světa Bakerův „pronikavě lascivní román“ Libidárium. Ve skutečnosti nejde právě o román; soubor tematicky propojených próz vypráví o zvláštním místě, kam se člověk dostane, ehm, dírou (jakoukoli), a je mu tam uspokojeno jakékoli přání týkající se sexu. Jakkoli ta zábavná kniha skutečně vykazuje známky tzv. kvalitní literatury, mělo ji nakladatelství Argo vytisknout s přelepkou „Pozor, PORNO!!!“ na obálce, neboť údy v různých stádiích povadlosti, prsy v rozličných fázích povislosti, zadnicemi a pyskosurfy, monstrčuráky, výstřiky, gejzíry a všemožnými erotickými suvenýry se to tu jen hemží.

Ve sklepě
U nás ve sklepě

Moc pěknou „antologii poesie druhé generace undergroundu“, jak praví podtitul dvousetšedesátistránkové knihy U nás ve sklepě, vydalo ještě před Vánoci nakladatelství Revolver Revue. Editor Marek Vajchr a výtvarník Viktor Karlík, kterého to celé napadlo, vykutali z hloubi 80. let díla dvanácti básníků a textařů písní – zastoupeni jsou Jáchym a Filip Topolové, včera právě padesátiletý Petr Placák, Tony Ducháček, J. H. Krchovský, Vítové Brukner a Kremlička, Karel Malík, Luděk Marks, Ewald Murrer (alias Michal Wernisch), Martin Socha a Anna Wágnerová alias Beatrice Landovská, jediná žena ve výběru. Verše doprovázejí obrazy, fotografie a snímky skulptur umělců z téže skupiny kolem samizdatového sborníku X/Violit, nikdy nerealizovaného sborníku Jeden řez a později vzniknuvšího časopisu Jednou nohou, předchůdce respektované Revolver Revue.
V sobotu 8. února pořádá Revolver Revue v souvislosti s touhle knihou večer čtení a koncertů – od 19.00 v pražské Novoměstské radnici a v Café Neustadt budou svou poezii recitovat někteří z představených autorů a taky zahrají kapely Garage, Echt! a Krch-off band.

Murakami
Haruki Murakami: 1Q84 (3. díl)

Není snadné sumarizovat děj Murakamiho předposlední prózy, jejíž závěrečný, třetí svazek vydalo nakladatelství Odeon v češtině loni na podzim. Píše se orwellovský rok 1984, v taxíku zní Janáčkova Sinfonietta a mladá fyzioterapeutka Aomame uvízla na ucpané tokijské dálnici. Nemůže si dovolit přijít pozdě na schůzku, proto se rozhodne vystoupit a seběhnout schody vedoucí z rušné silnice k místu setkání. Jenže nouzovým východem vstupuje do paralelního světa, kterému říká 1Q84… Aomamin někdejší spolužák a dětská láska, učitel matematiky a začínající spisovatel Tengo, zase dostal zajímavou zakázku – přepracoval rukopis románu Kukly ze vzduchu, jejž poslala do soutěže mladičká, tajemná dívka. Její rodiče byli členy náboženské komuny, stejně jako rodiče Aomame, která, zdá se, holduje náhodnému sexu a nájemným vraždám víc, než je zdrávo... Po Aomame a Tengovi nezávisle pátrá hned několik lidí; dokáží se ti dva někdy sejít? A podaří se jim uniknout z divného světa se dvěma měsíci?

Stejně jako Japonci, i Češi si museli na vydání závěrečného dílu trilogie rok počkat. V době rozkouskovaného, uměle natahovaného filmového Hobita a nekonečného čekání mezi jednotlivými řadami populárních televizních seriálů bychom se neměli ničemu divit, čtenáře však ta pauza může oprávněně iritovat – spousta drobností se mu za ten rok vykouří z hlavy a na poetiku předchozích dvou dílů se nenavazuje snadno. Proč tedy byly dvě Murakamiho nejobjemnější knihy vytištěny ve dvou, nebo v případě novinky 1Q84 dokonce ve třech svazcích? „V jediném by byly příliš těžké,“ vysvětluje samotný Murakami s tím, že píše hlavně pro obyčejného japonského pracujícího, který cestou do svého tokijského zaměstnání stráví třeba dvě hodiny denně ve vlaku či v metru a nechce v tašce s laptopem tahat tříkilovou knihu.

Mimochodem, víc si o Haruki Murakamim přečtete v aktuálním čísle Reflexu, kde je mu věnována rubrika Causa.





Klíčová slova: reflexknihy



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama