Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dal českému premiérovi Andreji Babišovi na uvítanou v Bruselu polibek

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dal českému premiérovi Andreji Babišovi na uvítanou v Bruselu polibek Zdroj: ČTK

Ježíšku, českou zahraniční politiku bude fakt řídit Andrej Babiš sám? To není dobře

Zahraniční politika může mít i své stinné stránky, z kterých nemusí být člověku právě dobře. Když například Andrej Babiš dorazil 14. prosince na svůj první summit EU do Bruselu, přivítal ho předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker polibkem, což není určitě něco, co by předseda vlády chtěl. Vážnější otázkou ale je, jak si Babiš s diplomacií poradí. Rád totiž blufuje a říká věci, které nejsou pravda. Pak otočí. Tím si svět skutečně nezíská.

Ne, že by Babiš neřekl někdy pravdu, jenže to, co mu doma prochází až podivuhodně hladce, bude v zahraniční politice problémem. Před časem třeba tvrdil, že Juncker „je alkoholik, který zásadním způsobem kazí pověst Evropské unie“. Zda je předseda Evropské komise alkoholikem, se nedá s určitostí potvrdit. Že kazí pověst Evropě pověst, je ale fakt. I když EU si kazí pověst především sama svými nesmyslnými rozhodnutími.

Babiš sice v říjnu v rozhovoru pro deník Právo tvrdil, že „premiér musí jezdit po republice, ne cestovat po zahraničí“, ale teď to vypadá, že bude dělat pravý opak.

Když nedávno pokáral Martina Stropnického a říkal, že zahraniční politiku bude řídit on, dalo se to brát jen jako nějaké škádlení, Andrej Babiš to ale myslel smrtelně vážně. Ukázaly to hned první týdny, co je ve funkci.

Pokud se podíváte na webovou stránku Úřadu vlády, jen se to tam hemží nejrůznějšími zprávami o tom, s kterými cizími státníky premiér Babiš hovořil, co si myslí o evropských záležitostech a kam se chystá na cesty. Naopak Stropnický podle stránek ministerstva zahraničních věcí jako kdyby neexistoval, lépe řečeno projevuje se jen málo. V sobotu 23. prosince na svém Twitteru napsal: „Nemůžu sehnat balící papír na dárky. Vyprodáno... Co to znamená? Pro mě malér, ale jinak skvělá zpráva. Lidé nakupují víc!“ No, to byl ale asi jenom vánoční vtípek.

Jestli ovšem Babiš odsune Stropnického zcela do pozadí, je vážnou otázkou, jaká naše zahraniční politika bude.

Nový premiér není žádný ideolog, je to technokrat, jehož zajímají pouze okamžitá řešení. Tak to ale v diplomacii nechodí. Někdy se musí čekat dlouho, trpělivě vyjednávat a hledat kompromis. Tedy všechno to, co Babiš nedělá, či nechce dělat.

Nemusí to být pro Českou republiku výhodné.

Co si přesně například Babiš myslí o dodržování lidských práv, to nevíme. Co říká o Putinovi, to také nevíme. Jak se dívá na komunisticko-kapitalistický režim v Číně, nevíme. Když se mohl před několika dny odvážně projevit ve sporu o Jeruzalém, pouze papouškoval to, co říká Evropská unie. V případě uprchlíků s ním lze naopak souhlasit, ale migrace není jen o pašerácích lidí, jak říká. Je to daleko hlubší a daleko dlouhodobější problém, který ohrožuje Evropu.

Zahraniční politika středně velké země, jakou je Česko, musí být chytrá a jasná, protože jinak své národní zájmy neprosadíme. Jenže my máme zvláštního prezidenta, který si na tomto hřišti hraje svoji hru. O názorech premiéra zatím toho v tomto směru moc nevíme a šéf diplomacie má být podle všeho upozaděn.

Andrej Babiš umí cizí jazyky a oproti svému předchůdci Bohuslavu Sobotkovi je to pro diplomacii velké plus. Je také akční. Ale na rozdíl od domácího kolbiště se bude muset hodně krotit, protože na jeho výpady nebude nikdo zvědavý. Pak nic nevyjedná. Zda to dokáže, také netušíme.

Ježíšku, když už se budeš teď tady pohybovat, nemůžeš mu také říct, ať zahraniční politiku proboha nedělá sám. To by mohlo dopadnout jako s tím Čapím hnízdem.