Geert Wilders, předseda Strany pro svobodu

Geert Wilders, předseda Strany pro svobodu Zdroj: ČTK, EPA, REUTERS

Špičky evropské krajní pravice se sešli na konferenci v německé Koblenci
Geert Wilders, předseda Strany pro svobodu
Geert Wilders
Nizozemský politik Geert Wilders
Geert Wilders, předseda nacionalistické Strany pro svobodu.
6
Fotogalerie

Vyhraje Wilders? 6 důvodů, proč sledovat dnešní nizozemské volby

Patnáctimilionové Nizozemsko nikdy ke svým volbám nepoutalo tolik pozornosti jako nyní. Po brexitu a vítězství Donalda Trumpa svět totiž s napětím čeká, kde dojde k dalšímu překvapivému vítězství protestních hlasů. Šanci příznivcům změny zavedených politických pořádků nabízí už dnešní hlasování, které určí 150 nizozemských poslanců.

1. Vyhraje Wilders?

Šanci na celkové volební vítězství má stále protestní Strana svobody (PVV) a zejména její jediný člen a logicky tedy také volební lídr Geert Wilders. Platinový blonďák se může stát vůbec prvním reprezentantem protestní strany, která získá nejvíce hlasů v parlamentních volbách v jedné ze zavedených západních demokracií. Wilders v politice své strany sází téměř výhradně na kritiku islámu a migrace z muslimských zemí. V posledních týdnech ovšem jeho podpora v průzkumech klesá a těsně před volbami ho předehnal premiér Mark Rutte se svou liberálně konzervativní Stranou svobody a demokracie (VVD).

Vzhledem k určité statistické chybě tak zůstává souboj o pozici volebního vítěze stále otevřený, a to zezadu ještě dotírají opoziční křesťanští demokraté.

2. Na čem jede Wilders?

Většina z nás má zafixováno Nizozemsko jako poklidnou zemi tulipánů, kde kvete tolerantní multikulturalismus a kam se jezdí na výlety za rekreačními drogami. To se ale v posledních letech hodně změnilo. Země se názorově výrazně posunula a mnozí to vidí právě jako následek vzestupu Geerta Wilderse. Jenže pravdou je spíše to, že Nizozemsko v minulosti příliš otevřelo brány migrantům a velké části občanů už míra přistěhovalců začala vadit. V zemi například žije přibližně 400 tisíc lidí tureckého původu a ještě početnější je marocká komunita.

3. Komu nejvíce prospěje „turecký víkend“?

Jako na zavolanou přišla snaha tureckých ministrů v Nizozemsku agitovat své krajany před dubnovým tureckým ústavním referendem, a to přes výslovný zákaz nizozemské vlády, hned pro několik nizozemských politiků. Favoritem na to, že Erdoğanova politika nažene nové voliče, je vedle kritika všeho islámského Wilderse také premiér Rute, protože právě on rozhodl o tom, že Nizozemsko se tlaku turecké vlády nepodvolí.

4. Dostanou se do parlamentu Turci?

Stranou, která ovšem může z roztržky s Tureckem profitovat nakonec vůbec nejvíce, je paradoxně nová, malá strana DENK, což nizozemsky znamená „myslet“, ale turecky „jednota“. Právě dva bývalí poslanci tureckého původu tuto stranu založili, aby reprezentovala občany s přistěhovaleckým a hlavně tureckým původem. Nizozemsko se tak může stát první západní zemí, v níž volby vynesou do parlamentu stranu vysloveně postavenou na hlasech imigrantů. Průzkumy dávají přistěhovalecké straně velkou pravděpodobnost, že její zástupci po volbách v parlamentu zasednou.

5. Kolik stran se bude muset spojit proti Wildersovi?

I kdyby Wilders vyhrál, do vlády se velmi pravděpodobně nedostane, protože jeho podpora nyní ve velmi rozdrobené nizozemské předvolební scéně kolísá kolem 15 procent a kromě důchodcovské strany s ním všichni dopředu vylučují koalici. Jenže Wilders se i tak může po volbách smát, protože se proti němu bude muset spojit čtveřice či dokonce pětice stran hlavního proudu zprava doleva. Nestabilní koalice bude lehkým terčem a reklamou na Wildersovu populární tezi, že se proti němu spojily všechny „staré struktury“.

6. Uspějí zvířata, důchodci, nebo piráti?

V Nizozemsku neexistuje procentní hranice pro vstup do parlamentu, takže jsou tradičně tamní parlamentní lavice hodně pestré. Zasedají v nich totiž třeba zástupci vlastně v Evropě jediné silné Strany zvířat, jejímž téměř jediným bodem programu je ochrana zvířat. Průzkumy také dávají šanci na to, že strana 50 plus obhájí pozici jedné z nejsilnějších světových stran důchodců a seniorů. Hranice jednoho parlamentního mandátu atakují nově také místní piráti a jistě ho obhájí dokonce dvě strany silně věřících protestantů, z nichž jedna je natolik konzervativní, že dlouho odmítala přijmout za členku i jednu jedinou ženu.

Na tyto i další otázky dají dnes odpovědi nizozemští voliči. Jaké budou, bude komentovat i naše on-line reportáž na reflex.cz