V České republice a její politice je pro psychologa obrovské množství psychopatologického obsahu, který je tak zjevný a nezpochybnitelný, že by mohl figurovat v učebnicích. Regres - návrat myšlení a chování na vývojově starší stupeň - je u pana ministra Andreje Babiše fakt ukázkový.
Už včera jsem psal, že se Babiš v nedělních Otázkách Václava Moravce choval jako malé dítě v hlubokém regresu. Zpochybňoval realitu, křičel, skákal do řeči, dělal emoční grimasy, hloupě se snažil odvést pozornost od diskutovaného tématu: Totiž toho, jak ojebal Českou republiku o dvaapadesát milionů na daních. Byl v úzkých a choval se jako malé děcko. A s odchodem ze studia ho to zjevně nepřešlo. Ve vysílání vykřikoval, jak ty peníze, které mu vyčítají, rozdá na charitu.
V neděli večer, ten samý den kolem desáté hodiny večerní, se na jeho Facebooku objevila proklamace: „Jak jsem dneska slíbil, rozdávám peníze z dluhopisů. 52 milionů. První je tady malá Nina. Té pošlu milion. Budete hodní, když jí taky přispějete. Tak - a už zbývá 51." K postu byl link na sbírku určenou pro léčbu těžce nemocné holčičky. Je hezké, že pan Babiš přispívá na léčbu vážně nemocného dítěte - on to ovšem nedělá z dobré vůle, ale proto, aby se očistil z podezření, že ojebal stát. A dělá to tak dětsky, že se musím vrátit k příměru dítěte, co ukradne v Žabce čokoládu a najdou mu ji v batůžku: „Já ji neukrad, a abych to dokázal, tak ji nesním a rozdám ostatním dětem. A jako prvnímu dám Pepíčkovi, protože oni jsou doma chudí!“ To Babišovo gesto náhlé dobročinnosti je jen pokusem očistit se z toho, že ojebal stát. Mechanismus myšlenky: „Ojebal, a co jako, když jsem ty prachy pak rozdal potřebným!“
Dětinskost takového vystupování bije do očí. Zvlášť když si přečteme další post, který Babiš zveřejnil. V pondělí někdy v 15.40 bodře na zdi volá: „Ahoj lidi, píše vás teď strašně moc, že byste taky potřebovali pomoct, když je volných 52 milionů (tedy vlastně už 51). Jsou to desítky mailů a telefonátů, nestíhám to číst, ani kolegové nestíhají zvedat mobil. Úplně jste nás vytížili, tak chci POPROSIT: počkejte pár dnů s žádostmi, komentáři, maily a telefonáty. Nezvládáme. Objednal jsem si novou webovou stránku, kam mi budete moci psát všechny žádosti, tak se těším. Měla by být do týdne, ale doufám, že se mi povede, aby to bylo dřív. Pak dám vědět, ať mi tam napíšete, a všechno si to budu číst. JSEM FAKT PŘEKVAPENEJ. Děkuju moc za takový zájem.“ On si z toho rozdávání peněz, které získal sice legálně, ale zcela nelegitimně a které by měly patřit státu, udělal píárko!
Proto bychom ten nový Babišův přerozdělovací mechanismus v březnu měli zkusit všichni. Nezaplatit daně a ty peníze rovnou rozdat potřebným. Schválně, co nám na to pod Babiše spadající finanční správa řekne.
