nahoru

Přebytek rozpočtu “zařídila” jediná náhodná položka. Přesto i Babiš uspěl. Co bude v roce 2017?

Miroslav Cvrček4. ledna 2017 • 07:00
Andrej Babiš - ilustrační snímek.
Andrej Babiš - ilustrační snímek.
• foto: 
Dan Materna / Mafra / Profimedia

Beze sporu je to dobrá zpráva. Český stát v roce 2016 hospodařil s přebytkem skoro 62 miliard korun, nejvyšším v historii ČR a prvním od roku 1995. Přebytek je skoro takový, jaký měl být deficit. Letos bude hůř.

Ministr financí Andrej Babiš si musí co nejvíc užít současné slávy - příští rok totiž bude dost možná měsíc co měsíc peskován, protože výsledek hospodaření se bude vyvíjet hůř než letos. Babiš má na pozitivním výsledku za loňský rok podíl, ale relativně malý. Přebytek totiž s jistou mírou nadsázky zařídila jediná položka, kterou ministr financí tak úplně v rukou nemá.

Paseku ve výsledcích jak loňského tak i předloňského roku nadělaly příjmy z EU a výdaje na projekty financované evropskými fondy. Položka zahrnující přijaté transfery z EU byla v roce 2016 nakonec o 61,82 miliardy korun vyšší než Babišovo ministerstvo plánovalo. je přitom i vyšší než přebytek (61,77 miliardy). Jediná plusová položka, která je mimořádná, tedy přebytek převýšila.

O skoro 91 miliard nižší než v roce 2015 byly kapitálové výdaje - právě především kvůli mimořádně velkým výdajům v roce 2015 na projekty financované fondy EU. Oproti plánu na rok 2016 se ale Babišovo ministerstvo v tomto ohledu seklo jen o dvě miliardy, těžko mu to tedy vyčítat.

Významný vliv na celkový výsledek měl zvýšený objem vybraných daní - oproti plánu o 29 miliard, oproti loňsku o 68. Ve srovnání s loňskem se snížily výdaje na úroky ze státního dluhu o 12,5 miliardy.

Babiš se samozřejmě tváří, že je to hlavně jeho zásluha, ve skutečnosti jde hlavně o shodu okolností a šťastného naskočení současné vlády do období růstu, počátku období nulových úrokových sazeb a intervenčního režimu na koruně, tedy oslabení koruny nad 27 Kč za euro, které na české státní dluhopisy láká spoustu zahraničních investorů či spekulantů, čímž úroky z dluhu klesají. A je nutné připomenout, že je to i výsledek ještě Nečasovy vlády.

Příjmy z daní většinou rostly slušně, na první pohled ovšem zaujme, že příjem státu z daně z přidané hodnoty (DPH) je nižší než Babiš plánoval, a to jako u jediné hlavní daně, a ve srovnání s loňským rokem je nárůst výběru DPH menší než u všech ostatních hlavních daní.

Menší výběr lze částečně vysvětlit změnou rozpočtového určení, tedy tím, že větší část daně dostaly kraje. Menší nárůst výběru oproti loňsku než u ostatních zase loňskými mimořádnými kapitálovými výdaji, které zpětně přinesly víc DPH do rozpočtu. Ovšem ani potom to vzhledem k vývoji u ostatních daní na žádný mimořádný úspěch nevypadá, i když se Babiš právě na DPH zaměřoval.

Babišův přínos k výsledkům je tedy hodně omezený, i když některé položky se jeho změnou politiky zlepšily. Babiš do jisté míry uspěl v politice, kterou zastává.

Ovšem nemůžeme se spokojit s Babišovým viděním světa. Nelze stavět míru výběru daní na piedestal bez kontextu. A ten kontext je takový, že Babišovo ministerstvo z velké části hodilo náklady na výběr daní na podnikatele, které zatížilo dalšími povinnostmi - a zatížilo všechny jen kvůli některým.

Výsledek rozpočtu v letošním roce, pokud se nestane něco mimořádného, bude pravdivější než výsledek za loňský rok. A příští rok by mohl být ještě pravdivější - uvidíme totiž i plný vliv (snad) opuštění intervenčního korunového režimu Českou národní bankou.

VŠE O INTERVENCÍCH ČNB NAJDTE NA WEBU E15.CZ >>>

 





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,080
22,160
28,440
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře